Televizní digitalizace očima Pavla Dvořáka: „Podmínky pro zajištění procesu přechodu“

Digitalizace se neřídila pouze TPP

Technický plán přechodu a jeho realizace nebyl v období přechodu zemského televizního vysílání na digitální jediným výsledkem činnosti Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a celého kolektivu spolupracujících organizací, firem i odborníků z praxe. Následující text se proto pokouší přiblížit i další aktivity ČTÚ, technické skupiny zajišťované ČTÚ a spolupracujících subjektů.

Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen TPP) schválila vláda 28. dubna 2008 jako klíčový technický dokument celého procesu. TPP samozřejmě nebyl izolovaným dokumentem v aktivitách a úkolech ČTÚ, souvisejících s procesem přechodu od analogového zemského televizního vysílání na vysílání digitální.

Připomeňme si, že Vláda přijala TPP na základě zmocnění v „druhé digitální novele“ tj. podle čl. II bodu 1 zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, k provedení čl. II bodu 1 tohoto zákona (Sbírka zákonů, částka 51/2008).
V návaznosti na TPP ČTÚ dále připravil návrh změny nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění nařízení vlády č. 288/2007 Sb. (Sbírka zákonů, částka 51/2008).

Technický plán přechodu by potucek793

K vlastní implementaci TPP, tj. zahájení provozu příslušných vysílacích sítí, dále ČTÚ vydal Opatření obecné povahy č. SP/4/07.2011-13, kterým se stanoví identifikační označení sítí, datových toků a služeb sítí zemského digitálního televizního vysílání, vč. zajištění databáze identifikátorů služeb (service-ID).

Switch off k 10. 10. 2010 neprošel

Obsahem TPP jako nařízení vlády byly např. definice klíčových pojmů (vysílače velkého či malého výkonu, digitální multiplex, vysílací síť, souběžné vysílání), vymezení územních oblastí, základní podmínky přechodu, podmínky a postup vypínání jednotlivých analogových vysílačů, postup při interferenci vysílačů apod. Z hlediska časového plánu celého procesu byl rozhodující součástí přijatého TPP harmonogram „jízdní řád“, uvedený v Příloze nařízení.

V této souvislosti chci připomenout, že jsem od začátku diskusí k TPP považoval za důležité stanovení dostatečně transparentního a pro občany snadno zapamatovatelného data ukončení analogového vysílání v ČR. Původně jsem navrhl na jednání technické skupiny termín 10. 10. 2010. Po řadě různých diskuzí technických a implementačních otázek byl nakonec TPP navržen a schválen s klíčovým oficiálním datem 11. 11. 2011. Po diskusi na vládě (ministr vnitra a předseda ČTÚ podporovali jednotné datum 11.11.2011 pro celou ČR) však bylo umožněno vypnout analogové vysílání ve dvou oblastech až 30. 6. 2012.

Pro realizaci TPP bylo nutné nově definovat řadu klíčových pojmů. Jedním z významných pojmů bylo „pokrytí“, tj. stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání. Výše uvedenou novelou ZEK byl k tomu zmocněn ČTÚ, který vydal vyhlášku č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání, kterou se stanoví způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metoda stanovení intenzity elektromagnetického pole a z toho odvozené pokrytí obyvatel televizním vysíláním. Na přípravě celé metodiky se významně autorsky podílel Český metrologický institut (dříve Testcom), který také podporoval zástupce ČTÚ v rámci mezinárodních koordinací se sousedními státy, kterých proběhlo jen v období 2007-2008 více než 10. Samotný koncept „pokrytí“, které jsme využili, rozlišuje „pokrytí území“ a „pokrytí obyvatel“.

Výsledky provedených výpočtů pro každou územní oblast byly základním podkladem pro rozhodnutí o vypnutí příslušných analogových vysílačů v dané územní oblasti a zároveň pro rozhodnutí provozovatelů vysílání na další potřebu rozvoje sítě digitálních vysílačů. Před vypnutím analogových vysílačů podle harmonogramu uvedenému v TPP musel rozsah pokrytí obyvatel v dané územní oblasti dosáhnout minimálně shodné hodnoty, jako bylo původní pokrytí signálem analogovým.

ČTÚ si zadal celou řadu výzkumů

Při přípravě celého procesu jsem se snažil systematicky prosazovat nutnou znalost potřeb domácností a postojů obyvatel. V koncipování celého procesu i při jeho monitoringu jsme pak pracovali s fakty, získanými na základě opakovaných (celkem 9 výzkumů v průběhu TPP) reprezentativních výzkumů veřejného mínění (sběr dat zajišťovala společnost StemMark, při analýze dat jsme pak spolupracovali se sdružením Digimonitor). ČTÚ tak měl po celou dobu realizace TPP dostatek informací z celé série výzkumů názorů a zkušeností obyvatel, jejich očekávání i obavy s ní spojené, údaje o vybavenost domácností digitálními přijímači a problémy domácností s příjmem a další vývoj během celého procesu i celkové hodnocení po jeho ukončení. Mimochodem takto komplexní soubor dat je unikátní v celé EU a jeho zjištění jsou pochopitelně využitelná i v budoucnosti. Z výsledků těchto výzkumů je možné uvést např. následující:

„Problémy při přechodu na digitální televizní vysílání zaznamenala jen malá část lidí. U všech sledovaných negativních aspektů, problémů digitalizace prohlásila nadpoloviční většina obyvatel, že se s nimi vůbec nesetkala – odpovědí „rozhodně ne“ je přes 50 % to je v české společnosti dost výjimečné, obvykle bývá procento nespokojených podstatně vyšší. To znamená, že digitalizace televizního vysílání v ČR proběhla jen s malými problémy, a i ty zaznamenala jen malá část obyvatel.

Pokud se problémy vyskytly, pak se podle obyvatel týkaly např.:

a) Kvality digitálního signálu (13 % lidí mělo problémy).

b) Finančních problémů spojených s přechodem, Celkem asi 12 % lidí pocítilo tyto problémy během procesu digitalizace, což je poměrně málo, Češi jsou na cenu a finance poměrně dost citliví. Navíc, přestože konec procesu digitalizace probíhal již v podmínkách ekonomické krize, ukazuje se, že procento lidí, které tyto problémy mělo, v průběhu digitalizace mírně klesalo, což jen podtrhuje skutečnost, že ekonomicky nebyla pro domácnosti konkrétní zátěž nijak vysoká či nevybočovala významně z rodinných rozpočtů.

c) Méně často se objevily technické problémy, zejména ty s instalací antény (6,6 %), instalaci set top boxu (3,8 %) či instalaci nové televize (3,7 %).“

Jak vnímali proces digitalizace diváci?

V souvislosti s kompetencemi Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání, s kterou ČTÚ intenzivně spolupracoval po celou dobu realizace TPP, je zajímavé uvést výsledky nezávislého reprezentativního výzkumu ČTÚ z června 2012:

„Celkové hodnocení informací o digitalizaci a informovanosti v průběhu přechodu na digitální televizní vysílání je velmi pozitivní. Stejně tak jako v průběhu celého procesu přechodu na digitální televizní vysílání, byla kvalita a komplexnost informací hodnocena dosti pozitivně, je i výsledné závěrečné hodnocení pozitivní. Velmi kladně je hodnocena dostupnost informací, srozumitelnost, jasnost i komplexnost informací. 82 % respondentů říká, že informace o digitalizaci byly snadno dostupné a podle 79 % respondentů byly informace srozumitelné a jasné. 79 % respondentů mělo o digitalizaci všechny informace, které potřebovali. Informace o digitalizaci hodnotí pozitivněji respondenti s vysokoškolským vzděláním a muži. Vysoká nebyla pouze informovanost, ale také „akceschopnost“. 80 % respondentů uvádí, že věděli, co dělat, aby mohli přijímat digitální televizní signál.“

Pro zájemce o podrobnější výsledky výzkumů pak odkazuji na knihu Digitalizace televizního vysílání v ČR (Grada 2013, I.Tomek, P. Dvořák a kol.) nebo jednotlivé monitorovací zprávy o realizaci TPP.

Přichází digitální dividendy

Jedním z kroků ČTÚ v souvislosti s realizací TPP v roce 2010 bylo zahájení diskuse k digitální dividendě. Tehdy se ještě neoznačovala jako Digitální dividenda 1 a nebyly tedy na stole obavy o budoucí osud zemského digitálního televizního vysílání, jako jsou nyní v případě tzv. digitální dividendy 2, někdy cudně či pokrytecky označované jako uvolnění kmitočtů pásma 700 MHz. Nebylo nutno analyzovat dramatická rizika typu destrukce dominantní televizní platformy, či další negativní dopady tohoto kroku. Rádiové kmitočty z pásma digitální dividendy 1 byly prakticky využity pouze dočasně pro zajištění přechodu na digitální vysílání. K úplnému uvolnění tohoto kmitočtového pásma (tedy k přeladění posledního vysílače, který využíval některý z kanálů 61 – 69) na území České republiky došlo v červnu 2013.

Celý proces realizace TPP byl vyhodnocen za účasti všech aktérů na konferenci, pořádané ČTÚ dne 11. 11. 2011. Již na této konferenci byly otevřeny otázky dalšího vývoje digitálního televizního vysílání v relativně blízké budoucnosti. ČTÚ proto také jasně deklaroval, že je připraven podpořit další inovaci a rozvoj digitální terestrické platformy na základě využití nového standardu DVB-T2. Na konferenci jsem také ohlásil přípravu experimentu vysílání DVB-T2, který poté zadal ČTÚ pro období začátku roku 2012 Českému metrologickému institutu, který jej ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi a Českou televizí (výsledky viz www.ctu.cz) realizoval.