Ani českým divákům neuniklo, že ve vysílání Polské televize (TVP) se něco děje. Od 13. prosince 2023 vládne u našich severních sousedů koaliční kabinet Donalda Tuska. A ten před volbami slíbil svým voličům, že udělá pořádek v národních médiích, ze kterých si udělala hlásnou troubu předchozí vláda strany Právo a spravedlnost.
Ještě začátkem prosince TVP burcovala diváky na svou obranu a varovala, že Tuskova vláda chystá „zátah na veřejnoprávní média“. Grafiku doplňovaly smuteční barvy a úderná hesla. V předvánočním období pak jedna změna stíhala druhou. Mizely pořady i celé stanice, v managementu a na obrazovkách se objevily nové tváře. Jak je možné, že změny nastaly tak rychle?
Klíčem je odlišné uspořádání, financování a právní rámec národních médií v Polsku. U našich severních sousedů jsou to státní akciové společnosti, v nichž jménem jediného akcionáře (tedy státu) jedná ministerstvo kultury.
Polská televize ani rozhlas se v posledních letech neobešly bez štědré vládní ruky, která je krmila. V letech 2017–2023 získaly od státu téměř 11 miliard zlotých (asi 62 miliard korun) v podobě kompenzací neuhrazených koncesionářských poplatků.
Tento systém zavedla strana Právo a spravedlnost. V Polsku sice existují televizní a rozhlasové poplatky, ale platební morálka je velmi nízká: hradí je sotva 35 procent domácností a firem. Na doplatcích ze státní kasy jsou proto polská veřejnoprávní média bytostně závislá.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že se podíl kompenzací na celkových výnosech postupně zvýšil ze 16,7 procenta v roce 2017 na 52,3 procenta v roce 2022. Od roku 2019 je kompenzace poskytována ve formě státních dluhopisů, což je podle auditorů ještě horší než předchozí přímé platby. Financování je kvůli tomu nestabilní.
Fungování TVP a Polského rozhlasu je tedy značně odlišné od uspořádání v České republice. Česká televize a Český rozhlas jsou založené zákonem, nezapisují se do obchodního rejstříku a nemají formu příspěvkových organizací či státních podniků, jejichž vlastníkem nebo podílníkem by bylo nějaké ministerstvo. Zákon také stanovuje, že stát neodpovídá za závazky televize ani rozhlasu (a naopak).
Česká média veřejné služby patří de facto „sama sobě“, rozhodují za sebe, na svou odpovědnost a na svůj účet. Statutárními zástupci jsou generální ředitelé, které vybírají příslušné „malé“ mediální rady (Rada ČT, respektive Rada Českého rozhlasu). Český rozhlas ani Česká televize nedostávají žádné peníze ze státního rozpočtu. Naprostou většinu jejich výnosů tvoří poplatky od domácností a firem, jen zhruba desetina připadá na komerční tržby.
Kdo je tady ředitel
Další rozdíly mezi Polskem a Českem se ukázaly při výměně ředitelů doslova ze dne na den. Až do roku 2016 rozhodovala v Polsku o nejvyšším vedení televize a rozhlasu tamní obdoba Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Za vlády premiérky Beaty Szydłové ale o tuto kompetenci přišla. Strana Právo a spravedlnost prosadila vznik Rady národních médií s kanceláří v Sejmu, na kterou tuto personální pravomoc převedla.
Polský Ústavní soud označil v prosinci 2016 převedení personálních kompetencí z vysílacího regulátora na Radu národních médií za krok odporující ústavě. Právo a spravedlnost si ale z protiprávního stavu nic nedělalo. Rada národních médií tedy fungovala i dál. Posledního šéfa Polské televize před volbami jmenovala v září 2022, kdy do funkce dosadila Mateusze Matyszkowicze. Ještě v dubnu 2023 veřejný ochránce práv poslal do Sejmu dotaz, kdy bude parlament konečně respektovat rozhodnutí Ústavního soudu.
Po loňských říjnových volbách sestavily vládu opoziční strany, které přislíbily, že „zastaví továrnu na lži“ a po osmi letech vládnutí národovců zbaví veřejnoprávní média propagandy. Toho by ale nový kabinet těžko docílil, jestliže by v televizi a rozhlase zůstalo vedení dosazené předchozí vládou. A Rada národních médií se k žádným změnám nechystala, ostatně v ní mají většinu zástupci strany Právo a spravedlnost (tři z pěti členů).
Dolní komora polského parlamentu (Sejm) přijala 19. prosince 2023 usnesení, v němž vyzvala vládu Donalda Tuska, ať obnoví ústavní pořádek, nestrannost a spolehlivost veřejnoprávních médií a Polské tiskové agentury (PAP). Ministr kultury Bartłomiej Sienkiewicz se následně rozhodl vyměnit nejvyšší vedení všech tří médií.
Udělal to podle zákona o obchodních korporacích. Jménem akcionáře – státu – odvolal na valné hromadě dosavadní dozorčí radu, zvolil novou a ta vybrala nové představenstvo. Sienkiewicz tvrdí, že to ani jinak udělat nemohl, jestliže původní postup jmenování zrušila vláda na konci roku 2015 a přes Radu národních médií to udělat nemůže, když ji soud prohlásil za neústavní.
Poslanci Práva a spravedlnosti se snažili výměně vedení zabránit slovně i fyzicky, když dorazili do sídla Polské televize. „Je to obrana demokracie. Ta neexistuje bez plurality sdělovacích prostředků a bez silných protivládních médií. V každé demokracii musí existovat silná protivládní média a shodou okolností jsou to v Polsku veřejnoprávní média,“ vysvětlil svou přítomnost například předseda Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński.
Jesteśmy też na Placu Powstańców. Bronimy dziennikarzy i pluralizmu w mediach! ✌️ pic.twitter.com/SZlVaKmdva
— Marcin Horała (@mhorala) December 19, 2023
Zprávy z náhradního studia
Noví manažeři však měli na své straně klíčové spojence, především z technického úseku. Od vysílání odřízli dosavadní redaktory zpravodajství loajální k předchozímu managementu. Právě technický ředitel zařídil, že na pokyn nového vedení zmizel 20. prosince z distribučních sítí zpravodajský kanál TVP Info, odmlčelo se zahraniční vysílání TVP World a na pozicích regionálních programů byly přepojeny celoplošné stanice TVP. Na hlavním kanálu nebyly 20. prosince žádné zpravodajské relace.
Nový tým stále nemůže použít standardní zázemí ani archiv v ústředí TVP, zpravodajské relace proto odbavuje z jiných prostor. Původní hlavní večerní zpravodajství nahradil 21. prosince nový formát s názvem „19:30“. Prvních několik vydání sledovalo v průměru 2,74 milionu lidí, víc než zprávy na konkurenčních stanicích. Předchozí podobu průměrně ladilo 2,75 milionu diváků.
Regionální program TVP3 je znovu v provozu od 26. prosince. Stanice TVP Info obnovila vysílání až 29. prosince večer, ve zjednodušené podobě. Její sledovanost však klesla z dřívějších pěti procent na necelé jedno procento. Podvečerní zpravodajskou relaci Teleexpress by měla TVP znovu vysílat od 4. ledna 2024.
Boj o peníze
Prezident Andrzej Duda 23. prosince vetoval zákon o rozpočtu, ve kterém se mimo jiné počítalo s možností vyhradit tři miliardy zlotých (v přepočtu asi 17 miliard korun) pro veřejnoprávní média. Většinu sumy měla dostat TVP. Duda prohlásil, že „tváří v tvář očividnému porušování ústavy a zásad demokratického právního státu s tím nelze souhlasit“.
Ministr kultury na veto reagoval tím, že 27. prosince rozhodl o likvidaci všech tří státních akciových společností – Polské televize, Polského rozhlasu a Polské tiskové agentury. „V současné situaci takový krok umožní zabezpečit další fungování těchto společností, provést v nich potřebnou restrukturalizaci a zabránit propouštění zaměstnanců zaměstnaných ve výše uvedených společnostech z důvodu nedostatku finančních prostředků,“ sdělil Sienkiewicz. Usnesení o likvidaci může kdykoliv vzít zpět. Pro zaměstnance médií se podle vlády nic nemění, běžný provoz je zachován a platí také všechny smlouvy.
Ministra za jeho rozhodnutí kritizovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, tedy hlavní mediální regulátor v zemi. „Ministr svým rozhodnutím ohrozil vnitřní i vnější bezpečnost státu, protože vysílací systémy veřejnoprávních mediálních společností jsou skutečným prvkem kritické infrastruktury polského státu. Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání vyzývá ministra kultury a národního dědictví a všechny osoby, které plní jeho pokyny, aby přestaly porušovat zákon, ničit občanské svobody a zbavovat veřejnost přístupu k informacím,“ prohlásila.
Mediální rada považuje likvidaci akciových společností za protiprávní. Předseda rady podal trestní oznámení kvůli přerušení vysílání TVP Info. Členové mediální rady se sešli s prezidentem Dudou a o svém postoji informovali také evropské kolegy.
„Ministr kultury jako vlastník nemůže v souladu s platnou legislativou poslat veřejnoprávní mediální společnosti do likvidace, protože k tomu podle lex specialis, jímž je zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, nemá pravomoc. Jeho jednání má povahu neoprávněného přisvojení pravomocí a přímo porušuje zásadu zákonnosti vyplývající z článku 7 Ústavy Polské republiky,“ tvrdí mediální rada.
Koaliční vláda mezitím chystá nový mediální zákon. „Potřebujeme důkladnou, obrovskou diskusi o tom, jaká by měla být role médií ve státě, jak učinit média nezávislými na politicích. Je to nutné a jsem přesvědčen, že taková diskuse v blízké budoucnosti proběhne,“ citoval deník Gazeta Prawna místopředsedu poslaneckého klubu Občanské platformy Konrada Frysztaka.
Podle Občanské platformy je zbytečné, aby vedle sebe existovaly Rada národních médií a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Koalice uvažuje například o tom, že by mandáty členů mediální rady trvaly déle než volební období parlamentu. A především by to byl opět mediální regulátor, kdo by rozhodoval o manažerech Polské televize a Polského rozhlasu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU