Firmy se bouří proti novým televizním poplatkům. Je to skrytá internetová daň, tvrdí

12. 10. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Autor: Filip Rožánek, Vytvořeno pomocí DALL-E3
Zástupci podnikatelů se diví, proč by firmy měly platit televizní poplatky podle počtu zaměstnanců. Podle nich bude stejná služba zaplacena dvakrát.

Ministerstvo kultury dostalo desítky připomínek k chystaným změnám televizních a rozhlasových poplatků. Podle očekávání se připravovaný zákon zásadně nelíbí podnikatelům, jimž by měla vzniknout nová plošná povinnost. 

Až dosud platí televizní poplatky jen firmy, ve kterých jsou nějaké televizory. Ale podle nového zákona by na vlastnictví přijímače vůbec nezáleželo. Zaměstnavatelé by do rozpočtu České televize posílali paušální platby vypočítané podle toho, kolik mají zaměstnanců.

Podrobně: Jak to bude s televizními poplatky? A kolik budou platit firmy? Přečtěte si také:

Podrobně: Jak to bude s televizními poplatky? A kolik budou platit firmy?

Takovým záměrem je překvapený třeba Svaz průmyslu a dopravy. Ten naopak doufal, že vláda zruší televizní poplatky za obrazovky, které slouží výhradně k průmyslovým účelům. 

„Vzhledem k tomu, že firmy s přechodem na Průmysl 4.0 např. osazují každou výrobní linku či samostatný stroj obrazovkou k zobrazování výsledků výkonnosti, ke kontrole kvality výrobků nebo k řízení celých výrobních linek, je takových zařízení ve firmě i několik desítek a náklady spojené s platbou televizních poplatků se stávají zatěžujícími. Zproštění by znamenalo snížení nákladů a administrativní zátěže pro firmy a také podporu digitální transformace českého průmyslu,“ vysvětluje svaz.

Ministerstvo sice tuto výjimku do zákona skutečně připravilo, ale vzápětí popřelo její smysl, když souběžně navrhlo platby podle počtu zaměstnanců. „Přestože by se novela v tomto znění dotkla téměř všech firem v ČR, nebyl s námi tento návrh před jeho představením vůbec konzultován, což považujeme za zcela nepřijatelné,“ vadí Svazu průmyslu a dopravy.

Svaz upozorňuje, že plánovaný zákon rozšíří definici zařízení tak, že domácnosti budou platit poplatky, i pokud nemají klasický televizor, ale mají počítač s internetem nebo chytrý mobil. „Znamená to, že poplatky budou hradit prakticky všechny fyzické osoby v ČR, tedy z drtivé většiny zaměstnanci. Firmy by pak odváděly poplatek za stejné osoby ještě jednou,“ namítá svaz.

Zástupci podnikatelů dále zdůrazňují, že zaměstnanci ve firmách typicky televizní vysílání nevyužívají, i když mají potřebná zařízení. Velmi často jim to zakazují interní předpisy anebo je přístup k takovým službám blokován. „Odmítáme tak, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané, které nevyužívají a které již jednou zaplatily fyzické osoby,“ zdůrazňuje Svaz průmyslu a dopravy.

Daň za využívání internetu?

Také Hospodářská komora ČR označuje předloženou podobu zákona za nesystémovou změnu, která přinese zvýšenou finanční zátěž pro podniky. Obává se, že zároveň naruší hospodářskou soutěž v mediální oblasti.

„Návrh rozšiřuje působnost zákona i na počítače, tablety a telefony s argumentem, že uživatelé těchto zařízení mohou využívat služeb přes internet. Tato zařízení ovšem primárně slouží jiným účelům a sledování/poslouchání veřejnoprávních medií je pouze doplňkovou službou nevyužívanou všemi uživateli těchto zařízení. Rozšíření působnosti zákona i na tato zařízení vzbuzuje dojem, zda úmyslem zákonodárce není spíše skrytě uzákonit nový poplatek/daň za využívání internetu či daň z vlastnictví takových zařízení,“ argumentuje Hospodářská komora.

Komora požaduje, aby vznikla analýza využívání vysílání veřejnoprávních médií prostřednictvím internetu. Návrh ministerstva by měl analyzovat a doplnit definici veřejné služby, blíže konkretizovat úkoly médií veřejné služby a na základě toho teprve odůvodněně navyšovat finanční prostředky pro tyto instituce. 

„Dalším problematickým aspektem je, že se zákonodárce chystá uložit občanům povinnost (koncesionářské poplatky) na základě vlastnictví zařízení připojitelného k internetu, aniž by ukládal veřejnoprávním médiím odpovídající povinnost prostřednictvím internetu vysílat. Je sice pravdou, že Český rozhlas i Česká televize prostřednictvím internetu vysílají, ale činí tak dobrovolně, a pokud by se rozhodly tyto služby zrušit nebo omezit, nejednalo by se z jejich strany o porušení zákona. Povinnost platit koncesionářské poplatky by tím ale nezanikla,“ pokračuje stanovisko.

U Hospodářské komory narazil i plán rozdělit firmy podle počtu zaměstnanců do několika pásem, přičemž v nejnižším pásmu by byli živnostníci a malé subjekty do pěti zaměstnanců. Takoví podnikatelé by na rozdíl od ostatních nemuseli televizní poplatky vůbec platit.

„Obecně jakýkoli poplatek bývá spojen s využíváním veřejných služeb. Předložený návrh však stanovuje poplatkovou povinnost pro zaměstnavatele bez ohledu na to, zda veřejnou službu využívají, nebo k ní mají přístup. Zaměstnavatelé s nejvíce pěti zaměstnanci jsou bez řádného opodstatnění osvobozeni od placení poplatků, přestože veřejné služby využívají, a jiným skupinám návrh stanoví několikanásobně vyšší poplatkovou povinnost, přestože někteří z nich ke svému podnikání veřejné služby vůbec nevyužívají. Jedná se o zcela zjevnou a neodůvodněnou diskriminaci a znevýhodnění podnikatelů v řadě odvětví,“ diví se Hospodářská komora.

Dvojí platba za totéž

Komora považuje za nezbytné omezit prodej komerčního prostoru ve vysílání veřejnoprávních médií a na jejich online platformách. „Takové komerční aktivity veřejnoprávních médií narušují tržní prostředí a vytváří ekonomický tlak na koncentraci komerčních médií, což ve svém důsledku vede k omezení plurality mediálního prostředí,“ podotýká. Česká televize nyní může vysílat reklamu v omezeném rozsahu jen na stanicích ČT2 a ČT sport, přičemž výnosy z reklam na ČT2 přeposílá do Státního fondu kultury. Český rozhlas má dovolené tři minuty reklam na celoplošných stanicích za celý den, na regionálních stanicích pět minut.

Hospodářská komora zdůrazňuje, že nerozporuje funkci veřejnoprávních médií, ale pokud za jejich služby budou na základě nové definice platit v podstatě všichni zaměstnanci prostřednictvím poplatků za domácnosti, a zároveň plošně firmy, považuje takové řešení za duplicitní. 

Určité zastání našli podnikatelé u Ministerstva vnitra. To ve svých připomínkách k zákonu napsalo, že by mohlo dojít ke dvojímu zpoplatnění stejného zařízení. „Zařízení by bylo zpoplatněno jako zařízení fyzické osoby v rámci domácnosti a zároveň jako zařízení podnikatele – např. poslech rozhlasového vysílání zaměstnancem při výkonu práce na vlastním, již zpoplatněném, mobilním zařízení, případně poslech rádia řidičem v zaměstnaneckém poměru, je-li rozhlasový přijímač ve vozidle již zpoplatněn v rámci pronájmu dopravního prostředku,“ upozorňuje na mezeru v zákoně.

„V případě určitých profesí lze také polemizovat, zda je vůbec možné předpokládat, že zaměstnanci v rámci pracovní doby mohou být konzumenty veřejnoprávního vysílání (těžko si např. lze představit pracovníky v hlučném výrobním pásovém procesu, pracovníky na přepážce, lékaře v ordinaci, soudce v soudní síni, policisty při výkonu dohledu v silničním provozu apod., jak sledují televizní vysílání), proto navrhujeme v důvodové zprávě navrženou úpravu podpořit o další argumenty legitimizující navržený přístup,“ poznamenává vnitro.

Na několik nejasností upozorňuje rovněž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jako problémový vidí mlhavý pojem „zaměstnanec“. Od Ministerstva kultury chce ujasnit, jestli se budou započítávat jen osoby v pracovním poměru, nebo i „dohodáři“ a zkrácené úvazky. A zda bude rozhodující administrativní počet zaměstnanců včetně neobsazených pozic, nebo skutečný počet lidí. Také rozdělení firem do několika pásem může být diskriminační, neboť třeba firma s 249 zaměstnanci má platit výrazně nižší poplatky než firma s 250 zaměstnanci, která už bude ve vyšším pásmu.

KL nominace 25

Podnikatelé také navrhují speciální výjimku pro hotely a další ubytovací zařízení, aby nemusely platit televizní poplatky v době, kdy bude jejich podnikání znemožněno přírodní pohromou, pandemií anebo jinou mimořádnou situací. Připomínají tím situaci z doby koronavirové pandemie, kdy hotely nemohly kvůli protiepidemickým opatřením ubytovávat hosty.

Všechny obdržené připomínky nyní Ministerstvo kultury postupně vypořádá. Podle toho, které akceptuje, anebo odmítne, pak připraví finální podobu návrhu zákona pro jednání vlády.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).