Názory k článku Televizní tipy na úterý: Česko–Švýcarsko, X-Men: První třída nebo Largo Winch

Samozřejmě že jsem požadovanou odpověď nedostal. Asi stále v digitální době listují tištěným tv programem a nemohou se dopočítat...Musím ti ale napsat něco jiného. Normálně mě zklamal Eman MekŘehoř a jeho Americká idyla. Že si podruhé stoupl za kameru chápu, ale natočit takovou ko..tovinu? O ničem a ještě bez vysvětlení.

Odpověď ukáže web na pár kliknutí - dám zobrazit všechna vysílání pořadu a hned vidím, že to jde po 4. - od 2014 každý rok.

Na vkusu se neshodneme. :-) Ale to nevadí. Hlavní je, že se opět ukázala moudrost tvé babičky.

Stejný vkus nemá nikdo, takže není pravda, že se na vkusu neshodneme. Je "spousta" snímků, které se budou líbit nám oboum. Vzpomenu třeba Grandma nebo Zapněte si bezpečnostní pásy. Je to jako v muzice, pokud tedy nejsi vyznavač pouze jediného stylu, což u tebe také nehrozí. Mému kamarádovi, který je "rocker" stačí, když drnčí struny na kytarách a bubny vydatně pulsují. Mne tento škatulkový životní styl připomíná demoverzi čehokoliv. Nemám pravdu? Mám.

Nejsem v zásadě proti škatulkování v době, kdy se na nás valí ze všech stran kvanta většinou zbytečných informací. Proč si neusnadnit život?

Tím zakuklením ovšem přichází o možnost poznat nepoznané a vymanění se ze stereotypu, který mu, už v tak krátkém životě, uzavírá bránu do barevnějšího světa. Ten čas "navíc" pro odplevení všeho zbytečného se po dostatečném tréninku musí stále krátit. Doba je sice "zlá", ale musí se naučit vyjebat s každým zmetkem. Přínosem takovému člověku může být např. konverzace mezi tebou a mnou, dvou kvalitních lidí.

Máš sice pravdu...Ale, nechci zbytek života trávit odplevelováním. Stejně je pravda často subjektivní. V některých oblastech mi to za námahu už nestojí. Nechci skončit jako dědeček, který celý život hledal a nakonec našel ho...Proto chápu svým způsobem lidi, kteří odmítají byť jen poupravit své skálopevné názory, na kterých "stojí jejich život", že...láska a pravda...objektivní veřejnoprávní média, lživá soukromá...hodný Západ a zlý Východ...

Svou "strannost" se často snažíš zbytečně maskovat za tvrzení, která "skrytě" nabourávají šablonovité vztahy k... Když čtu v tvých řádcích, tak mám pocit, že hovořím se svým tatínkem. Mám ho za velmi chytrého, šikovného, citlivého člověka, avšak často se v názorech na věřejná témata rozcházíme. Teď to trochu přeženu, ale ve finále ho mám asi ještě raději, poněvadž na kom se více naučíš tolerance a porozumění, než na nejbližších.

Jasně že je tolerance u svých bližních potřebná, pokud s nimi chceme vycházet, ale i ta má své meze, byť jsou zcela jinde než u cizích.

21H10 Čt Art
ZAHRAJ TO ZNOVU, SAME
Woody a DIane Keaton v paradní Allenovce, kterou ovšem nerežíroval.

Mimochodem, nyní běží v TV druhá řada polského seriálu Pakt, což mne již od první řady nechává chladným z prostého důvodu - Kolik těch Mamonů ještě bude?

Dále bych měl otázečku na Péťu Pavla:
Dostal si odpověď z ČT po kolikáte jde na Dvojce Festiwal Agenta Zero Zero Siedem Jacka Bondowskiego?

Hergot, tak to jsi mne moc nepotěšil. Já jsem tedy Idylu stále ještě neviděl, ale poměrně jsem se na Ewanův film těšil už i proto, že v něm hraje i má oblíbenkyně Jennifer Connelly. O Jennifer bych ti rád pověděl jednu pikantnost. U ní mne velice mrzí, že takto rychle před očima stárne. Jsou i ženy, kterým pokročilý věk naopak velmi sluší, například Kate Middleton. No a pokud toto téma přeneseme do rodu mužského, tak bych mohl dát za příklad takového Gotta. Když to přeženu a zachovám se jako gentleman, tak mohu s klidem říct: Konečně vypadá k světu. Co si budeme povídat, nic tak ošklivého, jako byl před "sto lety" mladý Gott, jsem ani já, ani ty, nikdy neviděl. Tohle už říkávala i má nebožka babička, takže se nemusíme trápit tím, že by to snad nebyla pravda. A teď to nejdůletější, hned po informaci, že Češi nebudou mistři světa v hokeji... Mezi námi (tebou a mnou), minimálně včera, fungovala telepatie, poněvadž i já jsem ůplnou náhodičkou (skutečně) trávil pozdní noční hodiny s Ewanem EmsíGregorem. Tebe bych na tento thriller z roku 97, který jsem viděl poprvé, asi nenalákal, ale skvěle posloužil mému včerejšímu rozpoložení. Jmenovalo se to Nightwatch. Přeju pěkný zítřek, už mi padá hlava. P.S.: Nevím jak u tebe, ale s věkem ta výkonnost viditelně upadá. Jediné pozitivní je, že nemusím manuálně pracovat. Tedy jen doma, a to zase člověka baví. V práci ovšem jen když se mi chce, nebo když musím, ale upřímně, i zde to jde sestupným směrem. Ono když máš mladší partnerku, k tomu musíš i sem něco naťukat, tak se pěkně zapotíš. Na výzvy už nejsou síly. No ale, třeba ještě příjde nová energie, ale o tom zase někdy v příštím čtvrtstoletí, kdy tu bude šéfredaktorem někdo, kdo půjde v září do první třídy.

Jsi lepší, já jsem dohledal jen 11. 1. 2015...v rámci Bondfestu.