Pak Ano. Zahraniční PRÁVNICKÁ osoba provozující eshop prodávající primárně do ČR se EET vyhne.
Pokud tam budou vyšší objemy prodejů, tak se nevyhne české DPH.
Pak bude taky dost zaležet na tom, jak fyzicky bude chodit zboží. Jinak to bude v případě, že to zboží opravdu přesunete do Estonska a následně ho budete vozit zpět do ČR (což nepředpokládám), nebo se zboží z ČR ani nehne. Ale to má dopady jenom do DPH a případně do daně z příjmu.
Pokud eshop bude provozovat estonské právnická osoba a přijímat platby od českých subjektů kartou, tak se ho EET netýká. Peníze mezi českou firmou (případně organizační složkou) budou chodit převodem, takže i ta česká část nemá co evidovat.
Ale doporučil bych konzultaci se specialistou na třístranné obchody (oblast DPH). Pokud bude platit ta varianta, že zboží zůstane v ČR, tak se jedná právě o třístranné obchody a v tom nejsem moc silný v kramflecích. Rozhodně ne dost na to, abych se vám odvážil v této oblasti radit.
Jak jsem psal, v první řadě chci obejít nutnost implementace EET do eshopu. Založení firmy a podnikání z Estonska není složité. Estonsko mně napadlo právě pro jednoduchost evidence. Téměř vše se dá zařídit rychle, bez zbytečné byrokracie automaticky a ze židle. Pokud EET bude jednoduše vyřešeno, nebo bude výjimka a nebude problém přijímat platby přes PayPal a karty jak z tuzemska tak zahraničí, samozřejmě to moc smysl mít nebude. To už raději z tohohle absurdistánu celý provoz vystěhovat za hranice.
Na tu českou pobočku bude pohlíženo jako na českou firmu. Bude mít české DIČ a spadá pod českou legislativu. Pokud bude brát hotovost/karty spadá pod EET.
Pokud bude chtít obchodovat se zahraničím, tak bude muset být plátce DPH a řešit výkaznictví. Respektivě identifikovanou osobou, ale to vyjde nastejno.
Pokud se chcete jenom vyhnout EET tak ano. To zafunguje. Ale úřady mohou tu českou pobočku kontrolovat, vrtat se v transferových cenách, argumentovat cenou obvyklou. Neříkám, že ten zisk se nedá vyvést do Estonska (pokud je tam nižší zdanění), ale trošku opatrně.
Popravdě. Chápu, že vás situace v ČR štve. Ale to co navrhujete mi připadá ne až tak triviální a poměrně administrativně náročné.
Čeho přesně se snažíte dosáhnout?
Mně nejde o daně, ale o odstranění byrokracie a buzerace. Pokud ten model dobře chápu, tak bych si založil v Estonsku firmu A a v ČR měl firmu B. Estonská firma A vlastní eshop, přes který si zákazník objedná tovar, který si firma A objedná vyrobit a dodat přes firmu B v ČR.Takže firma v ČR platí firmě v Estonsku a zákazník zaplatí a oficiálně odebere zboží z Estonské firmy. Navíc si jako bonus zpětně ještě zaúčtuje nějaké licenční poplatky, čím si o něco česká firma sníží daňový základ. Může to tak fungovat?
Kdyz to udelate sikovne, tak ne. Muzete se inspirovat u velkych firem napr. Starbucks (https://www.welt.de/wirtschaft/article147877086/So-prellt-Starbucks-die-Steuern-in-Europa.html). Firma co vyrabi v CR bude prodvat te kamaradske firme co to prodava ze zahranici pod cenou a bude ve ztrate - neplatite dane. A podle toho jakym zpusobem vam bude ta kamaradska firma platit nebude relevantni ani EET.
Nejenom EET, ale i daň z příjmu a DPH.
Vzhledem k tomu, že vyrábíte v ČR, tak musíte mít v ČR provozovnu. Tržby, která tato provozovna vyrobí spadají pod český zákon o dani z příjmu a další (DPH, EET).
Případné další tržby, které estonská právnická osoba bude mít a netýkají se provozovny v ČR spadají pod estonské zákony.
Navíc při obchodování s českými podnikatelskými subjekty bude mít problémy. Protože platby do zahraniční banky automaticky znamenají, že čeští dodavatelé budou ručit za vaše DPH. Pokud neodvedete, půjde finanční úřad po nich a přinutí je zaplatit za vás. Opět se bavíme o tržbách místní pobočky, která (pokud budete plátce DPH) bude muset mít české DIČ.