Projektu fandím, i když není první svého druhu, na anglojazyčném trhu znám několik podobných systémů, velké překladatelské agentury takové systémy používají už řadu let, ale prostor na trhu online překladů stále je.
V čem ale vidím riziko, a soudě dle rozhovoru si to zakladatelé uvědomují, je soudržnost překladů, protože jakmile text rozdělíte mezi více lidí, tak pochopitelně každý člověk bude překládat jinak. Nejde jen o to, dohodnout se na jednotné terminologii, ale i stylistice. Proto implementace CAT nástroje a vytváření glosářů je nezbytností.
Druhé riziko vidím v kvalitě (resp. pravděpodobné nekvalitě) překladů. Zodpovědné agentury (bohužel takových je menšina) v souladu s překladatelskými normami (např. EN 15038) provádějí konečnou revizi překladu druhým překladatelem, což u některých typů překladů je nezbytností (zejm. překlady určené k veřejnému použití). Je ovšem jasné, že takový překlad nemůže nikdy stát 250 Kč, ale minimálně dvakrát tolik...
Třetím problémem je výběr překladatelů. Zatím se zdá, že většina zájemců je z řad studentů ("maturovala jsem z angličtiny a půl roku dělala au-pair v Anglii"). Tady ani absolvování učitelství na pajďáku nepomůže. Překladatelé se v ČR rekrutují prakticky jen z filozofických fakult (z oboru translatologie, ev. filologie), pro technické, lékařské a právnické překlady je vhodné využívat absolventy těchto škol, kteří si dodělali doplňkové studium překladatelství a mají dostatečnou praxi (právě po nich je ale naprosto nezbytné, aby překlad zkontroloval lingvista).
A čtvrtý otazník, který mi tu svítí, ale to je problém téměř všech českých agentur - samozřejmě, že chcete-li KVALITNÍ překlad, nemůže do cílového jazyka překládat cizinec. Do ruštiny musí překládat Rus, do angličtiny Angličan, do nizozemštiny Nizozemec. Nikdy si nevystačíte s pouhou "korekturou" tzv. rodilým mluvčím ("přijel jsem do Prahy na Erasmus a kamarád mě požádal, abych mu zkontroloval ten text, česky neumím ani slovo"). Revize překladu musí být srovnávací, tj. cizojazyčný překladatel musí umět překládat z češtiny a porovnávat předlohu a výsledný překlad. Pokud mi nevěříte, zkuste si třeba u nějaké ruské agentury zadat překlad do češtiny a podívat se na výsledek, v 95 % případů omdlíte. A přesně takové překlady produkuje 95 % českých agentur. V západoevropských agenturách vždy platí, že do jazyka překládá překladatel-rodilý mluvčí. A opět se vracíme k ceně - takový překlad nikdy nebude stát 250 Kč (třeba v Anglii je běžná cena cca 1 strany 100 liber, tj. dvanáctkrát dráže, a marže bývají 25-30 %, tedy podobné, jako u českých agentur).
Projekt si na trhu své místo najde, tomu věřím, pokud ale nepřehodnotí požadavky na management překladu, brzy se od něj klienti budou odvracet. Náznaky už vyplynuly z rozhovoru, kde si zakladatelé Textemo stěžují na "konzervativnost" velkých firem. Proč bych ale měnil agenturu, když jsem s její prací spokojen, překladatelé už znají mé texty, mají vybudované glosáře a funguje to?
Já zde vidím šanci oslovit malé firmy, které potřebují překládat korespondenci, emaily, faktury, potřebují orientační překlady poptávkové dokumentace, ale překlad technického manuálu či lékařského receptu, právnických podkladů, kde může jít vlivem špatného překladu i o život a velké peníze, bych tomuto projektu nesvěřil.
Tak ono je to celé postavené na dost nesmyslných představách.
Už ten základní problém je kalkulace: při finální ceně 200-250 Kč dát 30 % za zprostředkování, dalších 30-40 % sežere stát, pak se předpokládá, že by to měl dělat člověk s VŠ vzděláním, který bude pravidelně vrážet peníze do HW, SW (CAT, editory, ...). Prostě tak, jak je to nastavené, to je projekt pro naprosté zoufalce - jak ze strany překladatelů, tak nakonec i zákazníků. Nehledě na to, že i u překladu je těch parametrů trochu víc než jazyková kombinace.
Vidím to podobně.
Neměl bych nic proti, když si někdo potřebuje jen sem tam přilepšit, ale pak o to více vyniká ta vysoká suma odvedená zprostředkovateli.
Celkem by mne zajímalo zda i překládající může odmítnout překlad vyhotovit. Protože například psal Ind, není spokojený se zadavatelem který neustále otravuje s opravami,...
Problematiky konzistence překladů v případě práce většího množství překladatelů na jedné zakázce si jsme vědomi. Implementace CAT nástroje je tedy v plánu. Nechtěli jsme se ale zaseknout na přípravě "perfektního" produktu, proto je systém spuštěn zatím i bez této funkce, kdy se cílí na jiný typ zakázek.
Jak bylo řečeno v rozhovoru - o přijetí překladatele do Textema v konečné fázi rozhodují arbitři, což jsou vždy rodilí mluvčí daného jazyka. Tito arbitři jsou poměrně přísní a u nejčastějších jazyků (AJ, SK, DE) přes ně neprochází ani 10% ucházečů do češtiny a 20% do cizích jazyků...
Pochybuji tedy, že by sítem prošel vyloženě někdo tak špatný, jak předpokládáte. Zvlášť vzhledem k nastavení systému, kdy překladatelé se slabším ratingem, který se z počátku odvozuje i podle vstupního testu, přicházejí na řadu až jako poslední.
Nicméně stát se to pochopitelně může, proto je cena stanovena tak nízko jak píšete. Pokud zákazník toto riziko není ochoten či schopen akceptovat, půjde do nějaké agentury, o které píšete a zaplatí až 3x větší peníze.
Jak bylo naťuknuto v rozhovoru, řešení i této problématiky chystáme do budouchna (segmentace překladatelů, korektury).
"...ani 10% ucházečů do češtiny a 20% do cizích jazyků..."
Ten rozdíl mě zaujal. Kde se vzal? Vyplývá z toho, že překládat do cizích jazyků je pro uchazeče obecně snazší, než překládat do čestiny? Nebo spíš z toho, že arbitři přes češtinu jsou prvorepublikoví češtináři na penzi, takže uchazeče vyhazují za nepoužívání přechodníků a za infinitivy bez koncovky -ti? :-P
Cena je problematicky nízká, samozřejmě profesionální a rozumný překladatel za 150-180 Kč překládat nikdy nebude (snad vyjma literárních překladů, kde jsou tyto sazby normální).
Ono se skutečně zdá, že projekt spíše cílí na studenty a maminky na mateřské, pro které je to už zajímavý přivýdělek.
I tak ale projektu držím palce, každá fungující konkurence dobrá. Třeba autoři projektu časem pochopí, že cena není všechno.
ČLÁNKY DO MAILU