1) Souhlasím s Baránkem, že v mainstreamu asi časem tablety zvítězí a že na čtečce je krásné právě to, co všechno neumí - čímž dovoluje se plně soustředit na vlastní čtení. Doufám, že vyhraněná čtenářská obec zůstane dostatečně velká, aby se dál vyvíjely a vyráběly čtečky s elektronickým inkoustem. (Ostatně, jsem velký příznivec jednoúčelových zařízení, dokonale vyladěných na jednu konkrétní činnost. Proto mám například čtečku, digitální zrcadlovku či mp3 přehrávač, i když bych teoreticky mohl tyto činnosti realizovat na svém smartphonu.)
2) Nesouhlasím ale s rovnicí "kniha = soubor = špatně". O tom, na jakém zařízení si knihu přečtu, jak si jí přečtu a kdy si jí přečtu, chci rozhodovat sám. Datový soubor mi tuto možnost dává, mohu s ním manipulovat dle libosti. Možná je to trochu paranoia, ale u legálně koupených knih z Amazonu odstraňuji DRM a ukládám si verzi bez ochrany... a knihy v podobě aplikace pro tablet bych si nikdy nekoupil.
Pak si mohu knihu číst, i když nejsem online, i když vydavatel dávno zkrachoval, i když moje původní zařízení přestalo pracovat, i když je DRM server vypnutý a nebo aplikace už desítky let nejde na ničem spustit. Tištěná kniha jako artefakt mi toto umožňuje automaticky a ani u elektronické verze se toho nechci vzdát.
Ano, e-book by měl být jen soubor, jako je neelektronická kniha jen potištěný štos papírů, svázaných a v deskách (a ani to není podmínkou - viz např. antické knihy, které byly ruličky papíru nebo jiného materiálu, nebo mezopotámské, které byly štosem cihel).
Pokud si legálně zakoupím e-book, pak ho chci mít možnost číst na jakémkoli zařízení a kdykoli. Pokud mi DRM tuto možnost nedává, byl bych to ochotem akceptovat při ceně do 5 % z ceny tištěné knihy. To už je +- hranice, za kterou se mi vyplatí se podívat po pirátské verzi, případně si knihu sehnat v papíru, zpracovat do e-formy a dát dál.
Já věděl, že nebude dlouho trvat až se objeví samozvaný robin hood. Ano DRM zrovna dvakrát nemusím, ale když se mi něco nelíbí, tak se na to snad vykašlu a ne že si řeknu "vaše podmínky se mi nelíbí, takže mám právo vám to ukrást". Logika mi nějak uniká. (Pokud tedy někdo není knihomol a místo normální stravy žere knihy na které nemá peníze).
Špatný přístup. Ne "Vaše podmínky se mi nelíbí, takže mám právo vám to ukrást", nýbrž "Vaše podmínky se mi nelíbí, takže jdu ke konkurenci."
Totiž, jeden z problémů autorských práv je v tom, že jde ze své podstaty o monopolní systém: jednu knihu na jednom trhu vydává vždy právě jen jeden vydavatel, zrovna jako jeden film na jednom trhu vysílá vždy právě jen jedna televize. To podbourává princip svobodné tržní soutěže (tedy princip "Máte to moc drahé, koupím to jinde") a umožňuje to majiteli práv diktovat si podmínky jednostranně. Pirátská distribuce nabourává monopol - což je v principu správné, chvályhodné a společensky veskrze přínosné. Zkuste hádat, proč např. hra na XBox stojí 1500 Kč a tatáž hra na PC 500 Kč, na Steamu dokonce 250 Kč. Nebo proč se vyplatí vydávat filmy na DVD a přibalovat je za pade k novinám a časopisům. :-)
To přirovnání trochu kulhá: správně je to že si najdu jiný film a nebo jinou knihu které jsou k dispozici za mně přijatelných podmínek... to je ta pravá konkurence. Až ti hloupí autoři uvidí jak jdou konkurenční dílka u konkurenčních distributorů na dračku, tak se k nim přidají, ne?
Plkate nesmysle.
Kdyz mam nejakou potrebu, vzdy se ji snazim uspokojit. Pri uspokojovani te potreby vzdy pak hodnotim "cenu" (coz nejsou jen penize, ale i cas a dalsi). Presne stejne se chovani VSICHNI lide.
Tudiz pokud vemu e-book, divam se na to zhruba nasledovne:
1) najdu jej nekde za par vterin?
2) da se snadno ziskat?
3) je cena 9v penezich) adekvatni?
4) jaka je cena (vcetne rizik) alternativnich cest?
=> je mi zcela uprdele zda autor dostane nebo nedostane nejakou odmenu. Bud me presvedci, abych mu neco dobrovolne dal (tim, ze z vyhodnoceni vejs to vyjde jako ruzumny a adekvatni zpusob ukojeni potreby) nebo dojdu k zaveru, ze svou potrebu uspokojim bez ucasti autora.
Atorovi pak predevsim nic nechybi, protoze bych mu pozadovanou cenu stejne nedal. Kazdopadne svou potrebu uspokojim vzdy, stejne jako tomu tak bylo ovzdy v cele lidske historii.
Muzeme jit trebas jinam, trebas do Iraku, ze... mam potrebu ziskavat ropu a potrebuju ji hodne. Jenze naleziste ovlada nekdo, kdo ji nechce nejenze dat, ale ani prodat ... mno pak je tedy cena dostatecne vysoka, ze se mi vyplati i valcit. Kazdopadne svou potrebu uspokojim.
BTW: Pokud nekdo mluvi o nejakem kradeni, prohlasuje o sobe ze je debil, proze nelze ukrast co nikde nechybi.
Prostřednictvím DRM jsem byl jednou okraden (nakladatel vybral peníze, údajně zkrachoval a prodaná díla přestala být funkční). Od té doby vím, že DRM není nic jiného, než nástroj na okrádání čtenářů.
Druhou věcí je, že pořízení díla pro vaši potřebu je (přes velký odpor "majitelů autorských práv") legální. Je tedy plně legální chránit se proti zlodějům s DRM.
Třetí věcí je, že "krádeží" knihy zpravidla neokradete autora, ale "majitele autorských práv", jehož vztah k dílu má nulovou relevanci (a jeho zkrachováním dílo ani nezanikne, ani není autorovi znemožněno tvořit díla nová).
A, mimochodem, naprostá většina klasických děl světové literatury vznikla v době, kdy žádná ochrana autorských práv neexistovala. Takže tato ochrana nijak kvalitu autorské tvorby nezajišťuje.