Když jsme u toho, tak copycentra fungují pořád dost v pohodě. Ano, klesly jim tržby z běžných kopií A4 (ale ten pokles zdaleka nebyl na nulu). Ale u speciálnějších služeb se to pořád většině lidí víc vyplatí u nich, než si to tvořit doma, kde by často museli kupovat dražší zařízení atd. Už třeba výtisk na A3 není u domácí tiskárny žádná samozřejmost...
Presne takovy, jake rozliseni ta tiskarna zvlada. Samo, cim vetsi, tim dyl trva tisk, ale neni problem vytisknout na omak zcela hladky povrch.
Pokud budu chtit trebas ozubene kolo, tak je mi to stejne jedno, +- to vytisknu a pak vemu pilnik a dodelam to tak.
BTW: Strasne sem se smal afere kolem plastove pistole ... jako by si kdokoli totez nemoh doma vyrobit s pilnikem a vrtackou (z plastu), pripadne s trochou vice prace i z kovu. Vyrobit zcela fukcni palnou zbran zvladne prumerne zdatny kutil. A ve finale ... nemusi ji ani vyrabet, muze si ji za par fufni koupit. Sacko v semiauto se da koupit na standardni zbrojak, nestoji skorem nic (da se sehnat nekde od 6kKc) a upravit zpet na full auto (ale proc?) je otazka par minut prace.
Podívejte se nejdřív, co umí zmíněný Leap Motion. Dokáže rozeznávat (modelovat) v reálném čase 3D předměty s přesností 1/100mm. A stojí 70$. Opravdu si umím představit, že opravář vezme to polámané kolečko, položí ho na stůl vedle přesné krychle známých rozměrů (sloužící jako měřítko) a objede to Leap Motion. To dá dost dat na to, aby z toho nějaký chytrý SW dokázal to kolečko vymodelovat.
Čili toto využití vidím jako reálné: čas na výrobu náhradního dílu by neměl převýšit čas na nalezení vady. Jak jsem ale psal, to ale ještě samo o sobě nestačí: už dnes je čas jen na nalezení vady a výměnu vadného dílu tak drahý, že se věci do 1-2kKč vůbec nevyplatí opravovat. Takže 3D tisk rozhodně nepovažuji za všespásný, ale v nějaké části oprav se nejspíš v dohledné době uplatní.
IO se vyrábí napařováním potřebných vrstev a následným odleptáváním "nadbytečného" materiálu z vrsty. Žádná tryska, která by se snažila co nepřesněji trefit na konkrétní místo dle výkresu (jako v 3D tisku) tam není. Výroba IO nemá s 3D tiskem vůbec nic společného. A navíc musí probíhat v extrémně čistém prostředí.
Výroba po atomech: chcete-li nbějaký předmět vyrobit postupným nanášením vrstev atomů, tak si spočtětě, kolik takových vrstev je potřeba a zkuste vynásobit např. (u větších předmětů velmi optimistickou) 1 sekundou na vrstvu...
Ještě nějaký dotaz?
Vime bouda, kdyby sis nadelal do huby, bylo by to lepsi, kdyz netusis jak se IO vyrabi, tak o tom radsi nediskutuj.
A vyrobit cokoli po atomech muze byt pri dostatecnem zvladnuti technologie daleko rychlejsi, nez to vyrabet po jednotlivych dilech, co vic ... zmizi zbytecne spoje, bude to proste z jednoho kusu.
Už si představuji, jak nějaký ferda mravenec pravítkem, šuplerou a vypláznutým jazykem přeměřuje polámané ozubené kolečko z tiskárny. Potom rozměry nabuší do nějakého CADu, aniž by věděl co tam vlastně dává a vypadne mu z toho výkres. Ten pošle do tiskárny a vyrobí si náhradu. A za týden se náhradní díl podělá, protože to někdo neuměl spočítat. Představa, že lidé kteří vědí, jak tyto věci vypočítat budou marnit svůj čas kvůli úspoře pár korun je také zábavná.
Že ten díl naskenují nějakým udělátkem? Máte představu, kolik stojí průmyslová zařízení poskytující dostatečnou přesnost měření? Že tu průmyslovou přesnost nepotřebujete? Ale jděte.
A výtah opravit nechcete? Bude to jen za pár piv a ušetříte!
Elektronika se kupodivu tiskne uz ted. A naopak, vzhledem ke stale mensim a mensim obvodum, kdy se technologie dostava na hranice tisku fotocestou, nic jinyho nez tisk primo pomoci jednotlivych atomu v budoucnosti nebude mozny. Umime to uz ted, ale je to zatim jen laboratorni vec, zatim se to nevyplati.
Umime poskladat z jednotlivych atomu vpodstate cokoli => zadne kaleni netreba, a material bude mit naopak vlastnosti daleko lepsi, protoze jeho strukturu je mozne ridit naprosto dokonale - narozdil od kaleni, kde je to proces spis nerizeny.
Vítězí poměr pohodlí a nákladů. 3D tisk je použitelný spíš pro menší výrobky z jednoho materiálu. Navíc je hodně pomalý = nepohodlí (u větších věcí bude většinou pohodlnější si je dojít koupit do krámu). Krom toho by tisk velkých výrobků vyžadoval velkou a tedy mnohem dražší tiskárnu (a kam takovou krávu v domácnosti dát?).
Mně z toho plyne, že domácí 3D tisk má potenciál nahradit pouze malou část sortimentu obchodů => revoluce se nekoná.
Komerční tiskárny typu "copycentra" nebudou tolik limitovány pořizovací cenou a velikostí tiskárny, takže budou na zakázku tisknout větší předměty a kombinovat více materiálů. Jenže pořád pro ně bude problém pomalost tisku (která nemá moc potenciál ke zvyšování - pricip 3D tisku je v postupném nanášení velmi tenkých vrstev) - a protože budou potřebovat zaplatit vstupní náklady, bude tisk dost drahý (ceny budou založeny na době tisku). A i když budou umět kombinovat více materiálů, tak tisk složitějších předmětů (v článku zmíněné auto) je utopie: druhů vstupních materiálů je příliš mnoho; technologie tisku nejspíš v kritických částech neumožní dosáhnout stejné pevnosti jako na originální lince (např. kalení); a hlavně: tisk nikdy nemůže mít takovou přesnost, aby bylo možné tisknout elektroniku. Takže vytisknout by šlo jen kostru a pak stejně musí přijít někdo, kdo sežene a namontuje části, které se tisknout nedají. Čili výsledná efektivita a tedy cena bude mnohem vyšší než na specializované automatické lince.
3D tiskárny mají potenciál spíš u drobností, na kterých moc nesejde (hřeben) a pak u kritických částí dražších výrobků, které se nedají samostatně sehnat (polámané ozubené převody v podavači tiskárny apod.). Umím si představit, že budoucí opraváři budou pracovat stylem: najdu polámanou část, velmi přesně (včetně rozměrů) ji "naskenuju" pomocí něčeho jako Leap Motion a nějaký šikovný SW mi umožní jednoduše ten 3D model doeditovat tak, abych z něj odstranil vadu (využití symetričnosti: "sem doplň to co je na druhé straně"; automatické skládání celku z rozlámaných kousků atd.).