Přípravu na Gcloud (Government cloud) samozřejmě vnímáme. Ale to nepokryje všechno. Naším cílem je aby i v Gcloudu byla alternativa ve formě otevřených řešení. Proč by veřejná správa nemohla používat technologie, které dnes třeba provozují banky? Například produkt WSO2, který se dnes používá v bankovním sektoru a banky mají velké nároky na bezpečnost. Třeba toto řešení někteří dodavatelé v ČR umí dodat kompatibilní s PSD/2 směrnicí EU. Slovensko má třeba jako součást vládní strategie KPI 40% využití Open source, a mají za sebou úspěšně realizované projekty. Například produkt Talend využívají jako hlavní integrační platformu (ETL). Na stránkách https://www.ossummit.eu si můžete prohlédnout prezentace digitálních leaderů z V4 kteří prezentovali na konferenci pořádané OSAliancí.
Tvrzení pana Knížka jsou pochybná a zavádějící. Profesní asociace ICT unie má zcela transparentní organizační strukturu a nezastupuje dodavatele IT řešení, kteří by preferovali určitý typ SW licencí. Demagogie, že licence PGO je jinou výhodnější formou licencování ve srovnání s proprietárním SW asi ani nepotřebuje komentář.
Já jsem tedy nikde v článku nezaznamenal, že by někdo označil ICT Unii za netransparentní. Stejně tak jsem nikde nezaznamenal, že by pan Knížek prosazoval zájmy dodavatelů Open source řešení. Pro upřesnění bych tedy rád uvedl, že cílem Open-source Aliance je popularizace možnosti nasazení Open source jako alternativního řešení k proprietárním systémům, které dnes stát využívá a zbavit se tím vendor-lockinu na často zastaralých řešeních, které dnes již jen velmi těžko je možné rozvíjet tak, aby drželi krok s moderníma technologiema. Rád bych se zeptal jestli znáte nějaké řešení současných vendorů, které je možné nasazovat jako tzv. kontejnerová řešení (třeba ve formě Docker kontejnerů) a například řídit nasazování úprav kódu pomocí CI/CD postupů vývoje/nasazování. Které z těchto řešení třeba umí komunikovat s cloud nástroji (AWS, Azure, IBM cloud) a využívat jejich microservices na Machine learning a AI? Licenci PGO neznám, chtěl bych Vás tedy poprosit o pár informací nebo odkaz kde bych si tuto licenci mohl nastudovat. Děkuji
Souhlasím, to že se něco nepovede nezáleží na požité technologií ale na mnoha aspektech projektu. Počínaje zadáním co je vlastně potřeba nebo navrženou architekturou systémů. Jednou z nejvíce podceňovaných oblastí je dokumentace systémů nejenom uživatelská ale i programátorská, ta většinou zůstává na straně dodavatele pokud vůbec nějaká vznikne. Co říkáte na příklady využití ze zahraničí a mají reálný přínos? Trochu mě mrzí, že na tom všem hledáte negativa a ty pozitivní věci necháte bez komentáře.
Rád bych se zeptal jestli znáte nějaké řešení současných vendorů, které je možné nasazovat jako tzv. kontejnerová řešení (třeba ve formě Docker kontejnerů) a například řídit nasazování úprav kódu pomocí CI/CD postupů vývoje/nasazování. Které z těchto řešení třeba umí komunikovat s cloud nástroji (AWS, Azure, IBM cloud) a využívat jejich microservices na Machine learning a AI?
Tohle ale přece vůbec nezávisí na dodavateli, to je věc zadavatele. Pokud zadavatel povolí cloudové řešení, zadavatel to velice rád dodá.
Mimochodem všimněte si, že v závěsu za digitální ústavou se připravuje jakési řešení státního cloudu. Takže pak stejně nebude možné využít tyhle velké dodavatele, ale bude se používat nějaká specificky české řešení. Protože pochybuju o tom, že se bude Amazon nebo Google hrnout do certifikace pro nějakou ČR, kterou ani neumí najít na mapě.
Já bych byl rád, kdyby veřejná správa mohla používat stejné technologie, jako například banky. Ale zkušenosti z minula ukazují, že se vymýšlí specifická česká cesta – viz třeba Portál veřejné správy nebo Datové schránky. Nebo dnešní snahy Ministerstva vnitra vše centralizovat pod sebe. Obávám se, že Gcloud půjde tou samou cestou – centralizace a proprietární řešení. Přičemž proprietární řešení se s open source vůbec nevylučuje – klidně k proprietárnímu Gcloudu dodají klientské knihovny jako open source.
Open source není řešení, je to jen nástroj, který se dá vhodně nebo nevhodně použít.
Na negativa upozorňuju proto, že jsou to věci, které by bylo potřeba změnit. Pamatuju spoustu dobře míněných snah nastartovat český e-government, které se bohužel míjely s podstatou problémů. Pokud se takové snahy nakonec reálně prosadily, český e-government to v důsledku zpomalilo, místo aby mu to pomohlo.
Takže příklady využití ze zahraničí jsou hezké, příklady použití open source jsou hezké, ale pokud se nezaměříme na podstatu problému, skončí to akorát tím, že zadavatel zase vyhlásí nějakou zakázku podobně, jako mýtický „e-shop na dálniční známky“, akorát do podmínek přihodí, že části, které nejsou tajné, musí být pod nějakou speciální českou vládní open source licencí nekompatibilní s čímkoli jiným ve světe open source. Zakázka bude nakonec ještě dražší, open source softwaru to jen uškodí (kvůli té nekompatibilní licenci) a myšlence open source to udělá akorát medvědí službu, protože se pak ještě za deset let bude vyprávět „tenkrát jsme chtěli použít open source a podívejte, jak jsme dopadli“.
Nemyslím si, že bych všechno viděl černě, ale v oblasti českého e-governmentu se pohybuju celý svůj profesní život, takže nevěřím tomu, že se něco změní, když se zaměříme na něco jiného, než je podstata problému. Ty kroky, které se budou podnikat, nemusí přímo ten problém řešit, ale musí stav toho problému zlepšovat.