Technologie powerline se může zdát překonaná, vždyť už roky jsou dostupné Mesh Wi-Fi systémy, kdy prostě po svém příbytku rozházíte routery a ono se to nějak domluví. Jenže osobní zkušenost kreslí realitu jinak. Po nikdy nekončící rekonstrukci dvoupatrového domu, který je na optice se symetrickým 1Gb/s připojením, se podařilo dostat na ethernetový kabel dvě Mesh jednotky.
Jednu hluchou část domu jsem musel dokrýt třetí jednotkou, ale dotažení kabelu by bylo stavebně komplikované, takže zůstala spojená bezdrátově. Jenže když se doma počet bezdrátových zařízení limitně blíží sto kusům, jde u bezdrátového spojení Mesh stanic tzv. tlusté do tenkého. Komunikace bezdrátově spojených uzlů totiž logicky vezme část spektra, síť se zpomaluje a nepříjemně narůstá také zpoždění, a to tím víc, čím náročnější je provoz v síti.
Takže jsem se rozhodl experimentovat a půjčil si TP-Link PG2400P KIT, což je set dvou powerline jednotek s průchozími zásuvkami, které dle výrobce umí na fyzické vrstvě rychlosti až 1 426 Mb/s, a je to až překvapivě funkční řešení.
V papírové krabici najdete dva powerline adaptéry, dva ethernetové kabely a návod
Vstup na území cizího
Elektrické rozvody v domě nikdy nebyly konstruovány na přenášení dat, naopak sama elektroinstalace hází průchodu signálu klacky pod nohy. Vodiče nejsou stíněné, takže se bojuje s různými přeslechy a odrazy signálu. Přepěťové ochrany, proudové chrániče, elektroměr a další prvky elektroinstalace mohou vysokofrekvenční signály hodně utlumit, případně úplně odfiltrovat. Některá zařízení jako nabíječky a motory mohou dokonce zarušit část potřebného spektra.
Obecně připomíná spojení powerline jednotek systém xDSL, jednotky „prošmejdí pásmo" a zmapují, které frekvence jsou pro komunikaci využitelné, standardně se používá pásmo 2 až 100 MHz. Testovaný typ pracuje na modernějším standardu G.hn (Gigabit Home Networking), který není kompatibilní se starším HomePlug AV/AV2; powerline s tímto protokolem se stále prodávají a používají, takže pozor, když budete chtít po čase dokoupit další zařízení.
G.hn není určen jen pro powerline, ale dá se využít třeba i na koaxiálních a dalších drátových rozvodech. Na rozdíl od AV/AV2 dovoluje až šestnáct uzlů, namísto sedmi. G.hn má také teoreticky až dvojnásobnou rychlost, dosah až 500 m, místo původních 300, a hlavně jde o stále aktivně vyvíjený standard s přímou podporou Mesh, QoS a lepší ochranou proti rušení. AV/AV2 má ukončený vývoj a do budoucna jej nic nového nečeká.
Zásadní je zde podpora MIMO (multiple-input and multiple-output), kdy se pro komunikaci nevyužívá jen pár L-N (lidově fáze a nulák), ale také pár L-PE (opět lidově fáze a zem). Pokud to podmínky dovolí, může se tak vytvořit paralelní provoz (třeba pro upstream a downstream), díky kterému je možné dosáhnout opravdu vysokých rychlostí, v tomto případě teoreticky přes 1 Gb/s.
Jaká je realita?
V balení najdete dva powerline adaptéry, dva ethernetové kabely s délkou 2 metry a pochopitelně návod. Na zařízení je tlačítko pro párování, aby se jednotky dokázaly spojit, ale já ho nepotřeboval, jednotky se po zapojení do zásuvek našly a spojily během několika sekund samy, což signalizuje LED na těle adaptéru.
Měření rychlosti je trochu oříšek, protože byť mohu mít konzistentní měření, nemohu mít konzistentní podmínky. Když třeba pustím kuchyňského robota se silným motorem, umí se rychlost propadnout krátkodobě i o dvacet procent, stejně tak jsem vypozoroval zakolísání rychlosti při zapnutí vysavače apod. Situace v síti se v průběhu dne mění a jednotky tak musí pružně reagovat.
Reálně dosahuji rychlostí 500 až 800 Mb/s s tím, že připojené zásuvky jsou na jiných fázích, takže si signál musí najít cestu přes elektroměr. Skvělé je, že na tomto spojení prakticky nepozoruji žádné zpoždění, případně je tak malé, že je na úrovni chyby měření. Zkoušel jsem běžné úlohy jako je videohovor, ale třeba i hraní přes Nvidia Geforce Now nově v 5K rozlišení a upřímně jsem nezaznamenal rozdíl mezi tím, když jsem připojený přímo přes Ethernet nebo přes powerline.
Samotné zařízení má průchozí zásuvku, takže můžete v pohodě napájet i router.
Snažil jsem se změřit také spotřebu, kde výrobce udává 6,32 W, jenže když zapojím wattmetr před powerline do zásuvky, tak sabotuji spojení powerline. Adaptér jede na maximální výkon okolo 6,5 W a snaží se protlačit signál přes měřák, který jej prakticky odfiltruje, a spojit se s druhým adaptérem. Jakou má zařízení spotřebu v běžném provozu nebo v nějakém úsporném režimu nejsem schopen změřit a bude tedy třeba věřit výrobci, že automatický režim regulace spotřeby umí ušetřit až 85 % energie.
Dva porty a zůstane i zásuvka
Každý adaptér má dva 1Gb/s porty, takže se dá použít jako takový malý switch, což se může někdy hodit, a hlavně vám zůstane přístupná i elektrická zásuvka, které snese zatížení až 16 A (3 680 W), takže může klidně připojit varnou konvici. Drobná zrada tu ale je, „do zdi" má adaptér kombinovanou vidlici E/F, průchozí zásuvka je ale jen typ E.
Zásuvka F, zvaná též francouzská, používá zemnící kolík a najde ji u nás, na Slovensku, ve Francii a Belgii. Zásuvka E, zvaná Schuko, používá zemnící plošky a používá se v Německu a skoro v celém zbytku Evropy. Jde o systémy, které mohou být kompatibilní, třeba zmiňovaná varná konvice má na vidlici obvykle jak vstup na zemnící kolík, tak i plošky a můžete ji tedy zapojit do sítě v Břeclavi i v Katzelsdorfu, stejně jako powerline.
Jenže průchozí zásuvka typu E vám nedovolí používat vidlice, kde je jen zemnící kolík, což mohou být různé prodlužovačky, rozbočovače, ale klidně i relativně moderní spotřebiče, kde prostě jen není kombinovaná vidlice. A přesně tohle mě vypeklo, adaptér musí jít přímo do zdi, takže prodlužovačku zapojujete až za něj, nikoli obráceně, a já měl doma pochopitelně prodlužovačku jen se zemnícím kolíkem, kterou jsem do powerline nedostal.
Desktopová aplikace je velmi jednoduchá, má za úkol je najít powerline v síti, administrace už probíhá přes webové rozhraní
Pro Windows a macOS existuje jednoduchá aplikace, díky které můžete powerline najít v síti, ale upřímně to není třeba. Když se podíváte do routeru na DHCP list zařízení, tak tu powerline najdete a přes přidělenou IP adresu se dostanete do webové administrace, kde se dá zjistit jako rychlostí spolu jednotky komunikují, dá se vybrat jedno z předvolených QoS schémat (hraní, streaming apod.) a můžete třeba na noc vypnout stavové LED, pokud by vás rušily. A tím prakticky celé nastavení končí.
Ta radost, když to funguje
Přiznám se, že jsem nečekal mnoho. Předchozí zkušenosti s powerline adaptéry byly spíše nevalné, ale to pravda více než dekádu zpět. Bylo to pomalé, odpojovalo se to, zamrzávalo… V tomto případě ale musím po měsíčním vydatném provozu říct, že to funguje na výbornou a bez jediného zaváhání.
Druhým dechem je třeba dodat, že to celé provozuji na asi tři roky staré elektroinstalaci, což je obecně to nejslabší místo celé technologie. Spoléháte totiž na přenosovou trasu, která může, ale nemusí fungovat.
Což je hodně nevděčné z pohledu výrobce, protože můžete mít vskutku vychytaný a vyzkoušený produkt, ale prostě někomu mezi těmi dvěma zásuvkami, které potřebujete použít, neproteče ani bit.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU