Pokud jde o ty peníze, tak máte bezpochyby pravdu. Pokud jde o to vypínání analogu, tak musíte vyřešit několik problémů. Jednak vám zhasnou všechny navazující převaděče které samozřejmě digitál nejsou schopné zpracovat a převést a jednak si vypnutím velkého vysílače uvolníte jen max. 3-4 kanály, což dává velmi malý prostor pro budování sítě. Je sice pravdou že to uvolnění bude na celkem velké ploše ale problém s napájením převaděčů prostě zůstává. Pokud by byly ty převaděče v předstihu upraveny pro DVB-T, pak by ta technologie na těch převaděčích dlouho zahálela protože by neměla primární signál. Proto si myslím že by na velkých vysílačích měly vzniknout distribuční jednotky které by v GHz pásmu distribuovaly signál na ty převaděče. Pak je jednoduché postupně konvertovat terciální síť na DVB-T aniž by tím utrpělo základní pokrytí analogem. Prostě v místě kde se nainstaluje DVB-T na převaděč bude možný příjem jak analogu, tak i DVB-T. Po měsíci se ten analog na tom převaděči vypne a lidi budou mít k dispozici už jen DVB-T. Uvolněné kanály dají možnost namontovat DVB-T tam kde by to kvůli vzájemnému rušení předtím nebylo možné. Konverze na DVB-T tak bude probíhat logaritmicky. Zatím co zpočátku půjde o jeden převaděč, postupně to bude díky uvolňování velkého počtu kanálů nabývat na rychlosti. Stejně tak je možné operativně řešit místa kde ani po zapnutí DVB-T bude nekvalitní signál. Mě osobně příjde takové řešení jako ne příliš drahé a současně technicky a technologicky jednoduché. Jediným problémem je ža v počátcích bude pokrytí DVB-T poměrně malé a tak nevé TV nebudou mít o vstup do MPXů zájem. Jenže nějak se začít musí a to pokrytí může růst velice rychle, jen se musí konečně začít!!! Zatím je to pořád jen fňukání že to bude obrovský problém. Jenže on se ten problém časem nezmenší. Spíš naopak. Kdo bude moct tak uteče k DVB-S a to platí jak o TV, tak i o divácích!
Tak nam prosim konecne prozradte jak ty prevadece funguji, funguji na principu smesovani kmitoctu? nebo se z prijateho signalu nejprve odstrani nosna a potom se signal znovu namoduluje na jinou nosnou?
V obou pripadech muze bezny STBox (2000 Kc) slouzit jako zdroj signalu. Pokud je to jinak, prosim vysvetlete. 2000 Kc na jeden vykryvac neni nic v nakladech na provoz.
V Ostrave se vysila uz pul roku, jaky predstih mate na mysli? Proste uz dnes ty prevadece muzou jet krmene z digitalu ze Slezske. Pomalu jeden po druhem. Potom cvak a Ostrava jen na digitalu. a vsechny prevadece plne funkcni. Mam tam nejakou nesrovnalost?
Ta distribucni sit v GHz je dle meho nazoru zbytecne vyhazovani penez.
průměrný plat v ČR je prý 20.000,-. Když vezmu v úvahu, že nejlevnější settop box stojí ca 1.500,-Kč a analogová tma příjde až za 3 roky (cca 36 měsíců), tak mně vychází, že i ten důchodce si na settop box našetři po 40Kč odkládaných měsíčně. Tedy pokud o tom bude s předstihem a pravidelně informovaný :-)
Myslím že to fakt není o penězích. Spíše nechápu to vypínání proti směru hodinových ručiček. Kdyby se začalo u velkých měst (kde je i vesměs větší kupní síla), tak z toho mohou za ty tři roky těžit i občané v zapadlých pohraničních vískách, protože se mezitím rozběhne i bazarový prodej STB.
takze jde o to, dostat mf uplny televizni signal? Tento signal se musi delat tedy z digitalu. Jenze stejny signal se musi udelat i v digitalnich prijimacich s modulatorem. Takze vypreparovat nejaky mf ze STBoxu by se melo dat. nebo neni problem jej vyrobit z obrazu a zvuku (ponechavam nepovsimnuto, ze se na vstup prevadece privede az signal zpoza modulatoru STBoxu primo na puvodnim kanalu :-) . Levny reseni existuje.
Pokud jde o použití STB na převaděčích, pak by to bylo nejen mnohem dražší ale i komplikovanější. Když pominu že z "běžného" STB nedostanu digitální streem, takže by se musely použít nějaké speciální, tak dalším problémem je nutnost změny modulace z QPSK na 64QAM, což znamená demodulovat ten signál ze satu a znovu ho namodulovat. To rozhodně není žádná legrace a je na to potřeba dost složité zařízení. Další problém by nastal při synchronizaci těch převaděčů do sítě. Sítě DVB-T mají u nás pracovat jako SFN, tedy jednofrekvenční. To znamená že celá síť bude pracovat na jednom kanálu. V takovém případě ovšem všechny vysílače musejí pracovat na naprosto stejném kmitočtu a ve fázi. To ovšem není možné zajistit pokud by každý vykrývač pracoval jako vysílač s vlastním oscilátorem. Proto jsem navrhl distribuční síť v GHz pásmu, kterou by se dopravil kompletní signál na některý z převaděčů jenž by byl v přímé viditelnosti vysílače a odtud by se začal vysílat regulerní signál DVB-T. Ostatní převaděče v okolí by pak už jen "opakovaly" ten signál z toho prvního převaděče. Pokud by nebylo možné navázat takto spojení mezi všemi převaděči v regionu, pak by bylo možné vybrat zase jeden vhodný jako "primární" a navázat na něj další opakovače. V okamžiku kdy by byl spuštěn definitivní signál z hlavního vysílače, těchto několik vykrývačů jež byly přímo napájené z té distribuce v GHz pásmu by se postupně předělalo na regulerní opakovače a nikdo by nic nepoznal!
Rozhodně netvrdím že je to nejlepší možné nobo dokonce jediné řešení. Jen mi z mého hlediska příjde jako nejjednodušší a eliminující většinu problémů s přechodem na DVB-T!
Ttochu jsme si nerozuměli: Váš návrh řeší jak udržet v provozu převaděče v analogovém režimu a já navrhuji jak je co nejdříve dostat do digitálního režimu. Vaše řešení předpokládá dočasné zásobování všech převaděčů v regionu signálem z DVB-S. V takovém případě by pro každý program musel být na všech převaděčích v regionu samostatný STB a původní budiče v převaděčích by se musely nahradit modulátory. Je to sice také řešení ale vyžaduje dvojí úpravu všech převaděčů, což považuji za zbytečné. Podle mého návrhu by se většina převaděčů předělala hned napoprvé na DVB-T opakovače a těch několik které by byly zásobené signálem z distribuce by se předělaly dvakrát. Podruhé by se vlastně jen upravily. Bylo by s tím mnohem méně práce a bylo by to i levnější!
to je sice pravda, ale tam, kde se uz vysila (P+B+O) by to mohlo vest k "okamzitemu" (cerven07?) vypnuti techto tri (5) vysilacu a moznosti nabehu dalsich siti pro 1/3 obyvatel CR a tim umozneni vysilani digitalnim televizim.
1. upravu by radiokomunikace uz mohli delat v dosahu tech 3 (5)vysilacu ted hned, a ne az bude mozno zacit vysilat DVB-T (ten cerven).
2. naklady na upravu by byly minimalne financne narocne.
3. a co budou delat technici CRO do doby nez se zacne budovat :-)
Řešení by se určitě našlo. Někdo (ČTÚ) musí ale konečně rozhodnout, říct bude to tak a tak a ostatní se musí podřídit i když ne každému to bude vyhovovat. Při přechodu se prostě nedají brát v úvahu připomínky všech subjektů a všem vyhovět. Řekl bych, že za tím dnešním otálením jsou hlavně osobní zájmy a snaha prodloužit analog, co jen to půjde.
A pokud je řeč o ceně, kolik bude takových, kdo si nemůžou dovolit pořídit přijímač v ceně kolem dvou tisíc, nebo nemájí nikoho kdo by jim vypomohl? Těch skutečně potřebných zas tolik nebude!
Právě že ani jedna z těchto dvou metod se při konstrukci převaděčů nepoužívá!!! Pro jednoduchost pominu popisování důvodů proč se používá třetí varianta.
Takže: Primární signál jenž přichází na přijímací anténu se pomocí vstupního tuneru "zbaví" nosné a ponechá se mezifrekvenční kmitočet. Ten bývá většinou kolem 38MHz. Takto vzniklý mezifrekvenční signál se směšuje s referenčním oscilátorem a vzniká tak nový signál. Po odfiltrování a zesílení se přivádí na anténu. Takže konverze analogových převaděčů na DVB-T je prostě vyloučena. DVB-T takto zpracovávat nelze. Nehledě na to že vykrývače pro DVB-T budou pracovat v režimu "opakovač" takže celá konstrukce bude vypadat jinak!
ČLÁNKY DO MAILU