Oni lidi pravděpodobnost v podstatě chápou. To jen nevychází váš nevyslovený předpoklad, že peníze mají pro člověka hodnotu přímo úměrnou jejich hodnotě matematické.
A navíc zanedbáváte efekt toho, že si někdo kupuje sen; za pár korun si koupí pár hodin snění o tom, co si za vyhraných sto milionů pořídí. Není to nijak odlišné od třeba návštěvy kina nebo nákupu DVD nebo subskripce HBO.
Velmi zajímavá je analýza ihned zde: http://ekonomika.ihned.cz/c1-49614470-stiraci-janosik-vyrazi-do-boje-se-statni-loterii-tipos-pred-kamerou
Ve zkratce: malí podnikatelé už to zkoušel proti Sazce (v ČR) i proti Tiposu (na Slovensku). Neuspěli. Zřejmě díky korupci na tom jen utopili peníze a prodělali kalhoty. Velmi poučné čtení!
Tak se jí zeptejte, jak to momentálně vypadá:
http://www.facebook.com/people/Lucia-Zavodska-Svelanova/1329883800
nebo
;-)
Přitom ten názor byl hloupý. Loterie hrají i lidé, kteří si pravděpodobnost spočítat dovedou.
Pravděpodobnost je sice nízká, ale existuje. A pokud je vklad dostatečně nízký, tak proč to nezkusit. Mám si koupit zmrzlinu, anebo radši los?
Každopádně mě hodně překvapilo, že se do výher musí dát jen 30 procent výdělku a pravidla jsou nastavena pro jeden monopol. To je lepší než si peníze tisknout.
Docela by mě zajímalo, jestli to nakonec vyšlo. Google na "žreby jánošík" mlčí.