Ve světě letos opět zuřila velká čipová válka mezi Spojenými státy a Čínou, kterou na Lupě průběžně sledujeme v reportážích nebo týdenních IT souhrnech. USA svého asijského rivala bombardují sankcemi a chtějí jeho polovodičový nástup a s tím spojené ekonomické a vojenské ambice zpomalit. Čína reaguje masivními investicemi a stále většími pokroky, což je dáno kombinací silného domácího technologického výzkumu, státní podporou a průmyslovou špionáží a krádežemi.
Do toho se probrala Evropa, která rovněž čipy chápe jako naprosto klíčový obor dotýkající se úplně všeho. Své slušné místo má i Česko, a to navzdory tradiční všeobecné skepsi a „blbé náladě“. Toto je souhrn toho hlavního, co se u nás za poslední rok v polovodičích a čipech událo.
Politická družba s Tchaj-wanem
Začátkem roku se početná česká delegace vedená šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) vydala na Tchaj-wan. Témat se řešilo více, jedno z hlavních byly čipy.
Veřejným prostorem kdo ví proč kolovala představa, že Česko jede vyjednat stavbu továrny firmy TSMC, která ale bude stát v Drážďanech. Takové ambice nikdy neexistovaly a řešilo se zejména čipové centrum. Pekarová Adamová tomu říká „megaprojekt“, což je dost nadnesené, ale fungovat by měl. Už koncem roku se rozjela jeho první část zaměřená na čipové dodavatelské řetězce. Začátkem roku 2024 by se v Brně měla rozjet část druhá, konkrétně centrum na návrh čipů. Celé to vyjde na stovky milionů a platit to bude Tchaj-wan. Ten také českým studentům nabízí štědrá polovodičová stipendia.
Polovodičové družení by mělo pokračovat i na dalších úrovních. Stát například vyslal české firmy na Tchaj-wan na důležitý Semicon a očekávat lze další podporu. Zároveň nelze čekat, že by ostrovní země do Česka či Evropy obecně přesouvala hromady aktivit. Jak Lupě během návštěvy Tchaj-wanu řekli tamní politici a další insideři, polovodičový průmysl je pro Tchaj-wan takzvaným křemíkovým štítem vůči Číně, takže není moc snaha se takto důležitých aktiv zbavovat.
Bohaté dění v Česku
Česká vláda označila čipy za jednu z priorit. Lze velmi kriticky debatovat o tom, jak moc se to setkává se skutečností, protože například národní polovodičová strategie stále není hotová a celou agendu v rámci státu řeší minimální počet lidí ve stylu tradičního „pytlíkování“. A nebýt nově založeného Národního polovodičového klastru a aktivit jeho členů a šéfa Stanislava Černého, kdo ví, zda by vůbec nějaký vládní zájem vznikl.
Zatím je vidět spíše pobídková snaha. Stát už odklepl více než půlmiliardovou pobídku pro americkou společnost Onsemi. Ta má v Rožnově pod Radhoštěm výrobu a chce výrazně investovat do kompletní produkce čipů na bázi karbidu křemíku. V rámci plánovaných zhruba 22 miliard korun chce další dvacetiprocentní pobídku. Premiér a další politici vyjadřují podporu a je pravděpodobné, že to dopadne. Karbid křemíku je zajímavý polovodič vhodný mimo jiné do elektrovozů a nepochybně by bylo dobré takovou produkci u nás mít. Menší pobídka také připadla turnovskému Cryturu.
Jenže v Česku je akutní nedostatek polovodičových odborníků, což může jakékoliv ambice zbrzdit. Navíc v Česku odborníky loví hladová Čína, která jich z Evropy přetáhla už desítky tisíc.
Česko má ambice provozovat dvě evropská technologická centra. Jedno je zaměřené na kvantové počítače, druhé na čipy. Kompetenční čipové centrum by ráda získala Jižní Morava v čele s tamním radním Jiřím Hlavenkou (Piráti). Takové centrum by například poskytovalo know-how nebo přístup k pilotním výrobním linkám. Uvidíme, jak to celé dopadne, protože se neustále vedou jednání s více zájmy a jednotliví lokální aktéři to budou muset nějak sladit. Morava určitě dává smysl, kromě Onsemi jsou tam výrobci elektronových mikroskopů, CEITEC nebo firmy typu Codasip. Region se také spojil s podobně vyspělými evropskými regiony, včetně těch, kde působí ASML či IMEC.
Česká republika byla přijata mezi nejlepší čipová centra v Evropě, konkrétně do sdružení Silicon Europe. Podařilo se to skrze zmiňovaný polovodičový klastr.
Česko uspělo v evropském projektu IPCEI, kde je na polovodičové projekty připraveno 8,1 miliardy eur. Zdejší firmy Codasip a Mycroft Mind tam vedou své aktivity, UJP Praha a česká pobočka NXP se zapojují do aktivit vedených jinými podniky. Stát si na to půjčí přes miliardu z Bruselu.
Pražskému startupu Tropic Square se povedl důležitý milník. Z továrny UMC na Tchaj-wanu mu dorazila testovací várka bezpečnostních čipů Tropic01, které chce v budoucnu integrovat do kryptopeněženek Trezor a dalších. Ukázalo se, že design čipu je funkční a že je tak možné pokračovat směrem k sériové výrobě. Produkt se má na trh dostat v roce 2025. Existují i plány na další verzi s tím, že startup chce čím dál více využívat RISC-V.
Testovací vzorky českého čipu Tropic01:
České čipy poletí na Měsíc. Pražská společnost Advacam vyvíjí senzorické čipy schopné měřit množství veličin, jako jsou radioaktivita nebo kosmické záření. NASA už od Advacamu koupila patnáct čipů, používají se na mezinárodní vesmírné stanici. Na Měsíc poletí v rámci mise Artemis.
Americký fond The Carlyle Group za asi 16 miliard korun koupil přerovskou firmu Meopta. Ta je důležitou součástí polovodičového dodavatelského řetězce, dodává například optiku firmám ASML a Applied Materials, které jí integrují do svých strojů na produkci čipů. Carlyle v minulosti také koupil brněnského výrobce elektronových mikroskopů Tescan. I tato zařízení jsou důležitá v čipové produkci, a to jak při výzkumu, tak při kontrole kvality. Američané si tedy v Česku vytvořili solidní čipové zázemí.
Thermo Fisher Scientific, což je další brněnský producent elektronových mikroskopů, dodává i TSMC nebo Applu. I díky tomu má roční tržby dvacet miliard korun.
Češi jako první na světě do svých čipů integrují technologii pro zlepšení bezpečnosti. Brněnský Codasip do procesorových jader postavených na RISC-V nasadí standard CHERI vyvinutý na univerzitě v Cambridge. Codasip zároveň představil nová jádra, se kterými v potravním řetězci míří zase o něco výše, mimo jiné díky lepšímu výkonu.
Codasip se zároveň snaží získat několik důležitých evropských projektů. Uchází se například o vývoj evropského procesoru za miliardu eur, což je součást snah starého kontinentu o jakousi technologickou suverenitu. Podobný je projekt Codasipu s CERNem či Intelem, v rámci něhož vzniká určitá konkurence pro Nvidii. V rámci Chips Actu se v Evropě bude vytvářet cloudová platforma pro návrh čipů (EDA software a spol.). V pracovní skupině je i Codasip, který by se rád zapojil. Kromě procesorových jader totiž vyvíjí také nástroj pro čipový návrh.
Němci označili Codasip za strategickou evropskou firmu. Codasipu se zároveň podařilo do vedení získat jednoho z šéfů Audi a má také lidi z Applu či ARMu.
Zobrazovací čipy od českého Advacamu:
Tuzemská skupina TTC v Malešicích za vyšší stovky milionů postaví technologické centrum zaměřené na čipy a polovodiče, energetiku, hardware nebo telekomunikace. Myšlenkou je vytvořit takový „malý Eindhoven“, kde se kolem ASML a Philipsu nabalila řada firem.
ČVUT otevřela novou mikroskopovou laboratoř nejenom na výzkum čipů, polovodičů a elektroniky. Navazuje na dřívější Nanolab.
Český fond Tensor Ventures udělal dvě zajímavé čipové investice v zahraničí. Jednou z nich je americký startup vyvíjející kvantový procesor. Druhý startup je ze Srbska a zaměřuje se na takzvané virtuální čipy, respektive lepší programování FPGA.
Důležité dění v Evropě
Evropská unie schválila Chips Act, což je zákon, který chce zmobilizovat až 43 miliard eur na čipy. I díky Chips Actu se v Evropě staví či budou stavět továrny za asi bilion korun. Je velmi pravděpodobné, že ze zákona budou nejvíce těžit největší země typu Německo. U těch menších včetně Česka se očekává takzvaný spill-over efekt. Když se například v Sasku postaví továrny Intelu a TSMC, spadají velké drobky ze stolu pro české výrobce mikroskopů a podobně. Chips Act je do velké míry českým dílem. Kompromis během našeho předsednictví v Radě EU vyjednal tým kolem Jana Němce, se kterým máme rozhovor.
Z bývalé komunistické střední Evropy se postupně stává unijní čipový obr. Zajímavé dění u nás doplňují megaprojekty v Drážďanech a okolí, kde kromě Intelu a TSMC, které investují desítky miliard eur, expandují také výrobci jako Bosch, Infineon nebo Globalfoundries. A pak je tu Polsko, které přilákalo továrnu Intelu na pouzdření a testování čipů, a to za 4,6 miliardy eur. Poláci chtějí do polovodičové expanze investovat další desítky miliard. Země zároveň kousek od Ostravy vyrábí paměti DDR5 a SSD disky s PCI Express 5.0.
Evropa rozjíždí takový „čipový Airbus“. Německé firmy Infineon a Bosch, nizozemská NXP Semiconductors, norská Nordic Semiconductor a americký Qualcomm založily společný podnik, který by měl využívat evropské čipy postavené na RISC-V. Zapadnout by tam mohly i aktivity Codasipu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU