Co se tyce vaseho dotazu - neexistuje algoritmizovatelny zpusob, jak rozeznat, zda je nejaka adresa "soukroma" nebo nesoukroma, proto se ja priklanim k tomu ze z opatrnosti musi kazda slusna agentura povazovat vsechny emailove adresy za soukrome. A, samozrejme, tato data se take prodavaji. Vy se v oboru pohybujete, takze pri trose snahy nejakeho prodejce jiste lehce naleznete. Prave pri nakupu techto dat ale nejvic hrozi, ze je ve skutecnosti "nekdo" sehnal "nekde" (vykradl je z konferenci, WWW, news, databaze NICu a podobne) ...
Viz dikce zakona.
Ostatne jiste zajimavym tematem diskuse by byla uvaha, zda uvedenim e-mailu v nejake internetove diskusi dochazi k jeho zverejneni (paralelou by mohlo byt treba "zverejneni" jmen na zvoncich v panelovych domech).
Na okamzik bych se zastavil jeste u odstavce tretiho, kde jste, domnivam se, vyrobil mix skutecnych prohlaseni UOOU (i kdyz i tam mam jiste pochybnosti) a vlastnich interpretaci. Je mozne, ze UOOU skutecne prohlasil, ze zverejneny udaj muzete libovolne shromadovat. Nahlednutim do zakona (nebo upresnujici otazkou k UOOU) byste ale patrne zjistil, ze zverejnenim se v tomto pripade mysli "opravnene zverejneni podle vlastniho predpisu" (zvlastnim predpisem v tomto pripade je zakon o periodickem tisku a hromadnych informacnich prostredcich). Nalezeny e-mail tedy muzete bez explicitniho souhlasu pouzit pouze tehdy, pokud neni osobnim udajem (to ale musite zjistit, zda jim je ci nikoliv - v kadem konkretnim pripade) a pokud zjistite, ze je, pak jej muzete opravnene pouzit poue tehdy, pokud byl zverejnen v souladu se zminenym zakonem a navic musite byt v dobre vire o tom, ze tam byl zverejnen opravnene. Vase (predpokladam, ze vase) interpretace vyroku UOOU je tedy pomerne odvazna a, rekl bych vychazi spis z prani nez z textu odpovedi UOOU. Mam opravdu velmi vazne pochybnosti, ze UOOU ve svem vykladu, na ktery se odvolavate, skutecne konstatoval, ze e-mail je automaticky verejneny udaj a konference je automaticky verejny zdroj.
Co se tyce bodu dva, tak tam souhlasim s panem Krskem, kdyz rika, ze pojmy pouzivate pomerne volne. Je to videt z predestreneho pripadu, kdy diky vasemu vykladu vznika "nesmyslny problem" na nemz demonstrujete ze neco nejak nemuze byt, cimz podporujete vlastni vyklad. Jenze, to je vyklad kruhem, kterym nelze fakticky niceho dosahnout. Kdyz se nekde predstavim a nekdo me uslysi, dojde sice ke shromazdovani a dokonce i zpracovani osobniho udaje, jenze v lekarskem (patrne psychiatrickem) vyznamu techto dvou terminu. Z hlediska zakona, o kterem se bavime ale nedoslo ani ke shromazdovani, ani ke zpracovani, takze neni pravda, ze by nejakym predstavovanim vznikal nejaky "selsko-rozumovy" paradox, ktery by podporoval to, co tvrdite. Obavam se, ze i zbytek naseho rozporu prameni predevsim z toho, ze pojmy (zejmena "shromazdovani", "zpracovani", "zverejneny udaj") v zakonu nadefinovane pouzivate v jinem vyznamu, nez je pouziva zakon - a pokud jste podobne pracoval i s vyjadrenim UOOU (ktery nejspis pouzival terminologii zpusobem konzistentnim se zakonem) pak by nebylo prekvapive, ze dochazite k zaveru, ze vyjadreni rika neco, o cem ja, jakkoli jsem ho nevidel, tvrdim, ze to rika jen tezko.
Byl bych nerad, kdybyste ziskal dojem osobni zaujatosti nebo nejakeho fundamentalismu z me strany. Ja pouze poukazuji na to, ze jakmile nejake udaje ziskate nikoli primo, ale od prostrednika, pak uz nikdy ve skutecnosti nebudete (a ani nemuzete) vedet, jestli jejich zpracovanim zakon porusujete ci nikoliv - a to proto, ze nejste samostatne schopni posoudit ani to, zda je nejaky udaj udajem osobnim, ani to, zda takovy udaj byl ziskan v souladu se zakonem. A v tomto kontextu mi vase obhajoba, smerujici k prohlaseni, ze vy jste v tomto ohledu "cisti" pripadala jako tvrzeni spise reklamni nez strizlive zhodnocujici realny stav, na coz jsem (a spise nez na vas, tak na celkovy obecny stav na trhu s temito udaji) poukazal.