Na globálním poli vyhledávačů se zdá být hlavní bitva dobojována – trh ovládá Google s více než dvojnásobným náskokem před Yahoo a ostatními hráči, kteří už na ziscích z vyhledávacího průmyslu spíše paběrkují. Jenže v informačních technologiích, a na Internetu zvlášť, nevíte dne ani hodiny. Situace se může kdykoliv změnit, což by dost možná nebylo na škodu – třeba právě Yahoo by si „zasloužilo“ lepší pozici. Kdysi průkopník internetových katalogů i kvalitní vyhledávač, dnes jen slabší druhé housle. Není to škoda?
Vojtěch Bednář: Milé Yahoo!
A dobré by to bylo nejenom pro oživení konkurence i oslabení nebezpečného tlaku, který Google vyvíjí na místní portály. Dominantní pozice jednoho vyvoleného v tak citlivé oblasti, jakou je poskytování klíčových informací pro život (protože právě to dnes vyhledávače dělají), se nám všem může dlouhodobě vymstít. Víte třeba zrovna vy, jak vlastně vyhledávač funguje a o co všechno můžete přijít, pokud vaše stránky náhle spadnou ve výsledcích vyhledávání? A co teprve moc, kterou tím Google získává…
Aleš Miklík: Vyhledávače jako noví strážci brány
Koppel blog na Lupě: Lukačovičův omyl
České portály však jistě o hrozbě Googlu vědí, každý se k ní staví o trochu jinak, a o to zajímavější je sledovat jejich úspěšnost. Přestože své finanční výsledky nedokladují tak, jak by podle předpisů měly, lze z nich dobře pozorovat růstový potenciál celého Internetu. Centrum těží ze svého Aktuálně, Seznam z katalogů firem a Atlas si svoje místo také již obhájil. Na paty jim však (nejen) v návštěvnosti šlapou hráči jiných disciplín, jako třeba zpravodajsky založený iDnes.
Zuzana Luňáková: České portály v černých číslech
Po Vodafonu ohlásil své plány s ADSL i český T-Mobile. K čemu ale mohou mobilní operátoři využít vlastní broadband na bázi pevného připojení přes ASDL? Dočkáme se od nich tuzemské obdoby služeb, jako je BT Fusion či T-Mobile Hotspot@Home, postavených na konceptu UMA, nebo nějakého řešení na bázi tzv. femto buněk?
Jiří Peterka: Stalo se: už i T-Mobile chce ADSL
Web 2.0 se obvykle používá mj. k označení těch prvků internetového obsahu, na kterých se podílí z velké části sami uživatelé, zapojení do jeho tvorby. V diskusích na českém Internetu však jako by web 2.0 fungoval obráceně: jako téma obvykle diskutující rozděluje a štve proti sobě. Ve firemní sféře jde o pole ještě více neorané, o čemž svědčí i rozpačitý přístup ředitelů informačních technologií (nutno dodat že západních) firem.
Jiří Kodera: Ředitelé podnikové informatiky si neví rady s webem 2.0
Prvků webu 2.0, ať už souhlasíme s tímto názvem či nikoliv, využívají samozřejmě i velké webové služby. Microsoft se již nějakou dobu snaží (zatím spíše neúspěšně) dohonit svého rivala Google na Internetu oživením svého portálu Windows Live – blogy, sdílené video, instant messenger a řada dalších služeb mu mají pomoci „zůstat v rozjetém vlaku“. Počet novinek na tomto portálu v poslední době zasluhuje pozornost, stejně jako srovnání s jejich konkurencí.
Jiří Macich: Na Windows Live je živo
Koppel blog na Lupě: Mailová adresa je odpad
Webové služby však nejsou jediné, kde by se Microsoft rád uchytil – tento gigant se dnes (podobně jako ostatní giganti IT průmyslu) snaží pokrýt všechny nejzajímavější části rostoucího trhu. Jeho dalším černým koněm proto má být nový domácí server, určený ke sdílení multimédií a dalšího obsahu. Krabička do obýváku však vyžaduje poněkud jiné parametry, než v jakých je Microsoft zvyklý dominovat…
Jiří Macich: Příliš drahá multimédia
Rozhodnutí Evropské komise o snížení poplatků za roaming vyvolalo mezi mobilními operátory převážně negativní odezvu, direktiva je však direktiva. K požadovanému 28. srpnu tak i čeští operátoři skutečně zprovoznili své verze roamingových eurotarifů – Vodafone a Telefónica O2 o den dříve a T-Mobile již počátkem srpna. Všichni tak stihli v pořadí již třetí milník (den D) na cestě ke skutečně funkčním eurotarifům. Každý z našich mobilních operátorů se ale vydal k cíli poněkud jinou cestou. V čem jsou rozdíly?
Jiří Peterka: Eurotarify už skutečně fungují
Asi nejznámějším ztělesněním myšlenek webu 2.0 jsou blogy a Wikipedie. Oba fenomény prošly fázemi malé a značné pozornosti i odmítáním, aby dnes zakotvily jako samozřejmá součást world wide webu. Oba však stále musí bojovat o svoji reputaci: i velmi dobří blogeři jsou někdy vnímání trochu jako „podřadní novináři“ a Wikipedia se potýká s důsledky své otevřenosti (i nepochopením veřejnosti). Blogeři chtějí své problémy řešit skrze odbory, Wikipedii pomůže spíše osvěta spolu se stejně dobrou prací, jakou se může pyšnit dnes (přičemž některá hesla by ale vážně zasloužila korekci…).
David Antoš: Založí si blogeři odbory?
Jiří Macich: Kdo upravuje články na Wikipedii? CIA i Labouristická strana
Casual blog na Lupě: Agenti na Wikipedii
Na důvěryhodnost a serióznost sází také již tradiční poskytovatel zpráv, server Lidovky.cz. V nové verzi klade důraz na názory a na význam webu jako primárního zdroje informací. Redakce papírových Lidových novin by měla s tou internetovou sdílet prostory i informace a až na výjimky bude mít web v jejich publikování přednost. Inzertně jsou na tom Lidovky.cz rozhodně lépe než v době, kdy běžely pod Centrem, prozradil nám také jejich šéfredaktor Štěpán Horn.
Jan Ambrož, Aleš Miklík: Štěpán Horn: Lidovky.cz budou rychlejší
Dalším médiem, které se musí vyrovnávat se sílícím vlivem Internetu, je televize. S oblibou videa na Internetu a fenoménem jeho sdílení (a stahování) souvisí také pokles zájmu o tradiční televizní vysílání, čemuž se televizní stanice logicky brání využíváním nového média. Zatímco však rádia zvládají tyto potíže poměrně dobře, české televize jako by stále na Internetu tápaly a nevěděly si s ním rady. Výjimkou je hlavně Česká televize, i ta by však mohla svůj archiv vylepšit např. co do kvality nabízených pořadů.
Michal Černý: České televize své místo na Internetu teprve hledají
Podle prvních neoficiálních dokumentů chce Brusel v telekomunikacích a elektronických komunikacích ještě více upevnit svůj vliv a pravomoci. Chce také více mluvit do ukládaných nápravných opatření, mezi která by nově mohlo patřit i „roztržení vejpůl“, alias funkční separace. Národní regulátoři (u nás ČTÚ) mají být zachováni, ale nad nimi má vzniknout nový celoevropský regulátor, který se bude zodpovídat Evropskému parlamentu.
Jiří Peterka: Co přinese revize regulačního rámce?
ČLÁNKY DO MAILU