Týdenní revize: Invex a české Youtube

11. 10. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 29
V Brně proběhl další ročník veletrhů Invex a Digitex, pavilony ale zely větší prázdnotou než v předchozích letech. Jak se chová Apple v otázce bezpečnosti svých produktů? Mohou se výrobci vzdát odpovědnosti za vady software? Bankovní krize ovlivňuje i svět IT. "Vietnamská" reklamní kampaň na internetový hudební obchod byla neetická. Projekt netextového vyhledávání najdeme i v Česku. Youtube spustil českou lokalizaci.

Tento týden proběhl v Brně další ročník veletrhu Invex. Ten byl dříve považován IT a Telco odborníky za událost roku. Postupem času se na něj ale začaly nabalovat další specifičtěji zaměřené veletrhy jako například Digitex. Letošní premiéru si odbyla Interkamera a nově osamostatněný a notně rozšířený veletrh Job Fair. Tomu, že se Invex postupně „zmenšuje“, nasvědčuje i pohled do letošního plánku brněnského výstaviště, z kterého je zřejmé, že Invex obsadil pouze dva pavilony. Minulý rok jich přitom bylo pět. Navíc jeden z pavilonů určených pro Invex byl tentokrát vyhrazen pro dvoudenní konferenci E-vize, zaměřenou na oblast e-Governmentu. Jenže ani další veletrhy, které by mohly převzít štafetu po kdysi významném Invexu příliš netáhly, snad jen s výjimkou Job Fair, kde přece jen bylo o něco živěji než jinde.
Jiří Peterka: Stalo se: začal Invex. Všimli jste si?
Jiří Peterka: Invex 2008: pusto a prázdno

Produkty americké společnosti Apple jsou pro její obdivovatele srdeční záležitostí. Kupují její produkty kvůli kombinaci designu a jednoduchosti. V souvislosti s nakousnutým jablkem se dá bezpochyby hovořit o kultu značky. Ta byla také dlouho symbolem bezpečnosti, stejně tak jako například alternativní webové prohlížeče. Jenže časy se mění a bezpečnostní hrozby se nevyhýbají ani zařízením z dílny Applu. Souvisí to zejména s masovým rozšířením mobilního telefonu iPhone a jeho netelefonním dvojčetem iPod Touch. V jejich softwaru byla nalezena „bezpečnostní vada“, která může být využita například k útokům proti platebním systémům nebo elektronického bankovnictví. Problémem není ani tak skutečnost, že jsou bezpečnostní nedostatky v Mac OS objevovány, ale spíše přístup, který Apple volí či vlastně nevolí ke zjednání nápravy.
Vojtěch Bednář: Díra i pro váš iPhone?

Také se při instalaci některých programů podivujete nad tím, že se jejich výrobce zříká odpovědnosti za vady instalovaného softwaru, ale také škody, které by mohly tyto vady způsobit? Má vůbec takový přístup oporu v zákonech? Podle českého práva jsou ustanovení, jimiž se poskytovatel licence „zříká“ odpovědnosti za vady software a odpovědnosti za škodu neplatná pro rozpor se zákonem. Podobná ustanovení jsou inspirovaná angloamerickou právní kulturou, nicméně jejich platnost je sporná i v zemi jejich původu.
Josef Aujezdský: Jak je to s odpovědností za vady software?

Je možné jednoduše definovat „mobilní Internet“? Máme jej považovat za ostrý protiklad k „pevnému Internetu“? Nebo oba tvoří jeden svět a rozdíl je pouze v tom, jak se k němu uživatel dostává? Dalo by se tedy říci, že se jedná o Internet, ke kterému nás prostřednictvím svých mobilních datových sítí pustí mobilní operátor. A právě slovo „pustí“ vyvolává u některých uživatelů negativní reakce. Může se pod ním totiž skrývat blokace určitých datových přenosů nebo dokonce přístupu k „závadnému“ obsahu, tak jak to činí například český Vodafone, který však v oblasti „mobilního Internetu zatím sázel na technologii EDGE.
Konkurenční Telefónica O2 minulý týden oznámila, že hodlá výrazně rozšířit pokrytí území České republiky mobilními sítěmi třetí generace, současně bude modernizovat i 2G síť a EDGE. Český T-Mobile 3G sítě realizovat nechce, protože mateřská firma se rozhodla do budoucna pro technologii LTE, která představuje síť tzv. čtvrté generace a v současné době se jí daří zejména na americkém trhu. Také Vodafone by ale měl začít do konce roku 3G síť budovat, jinak přijde o licenci její provozování.
Jiří Peterka: Co vlastně můžeme očekávat od mobilního Internetu?
Jiří Macich: Telefónica O2 výrazně rozšíří UMTS i EDGE

Člověka pracujícího v informačních technologiích ovlivní bankovní a hypoteční krize úplně stejně jako výrobce rohlíků či kohokoliv jiného. Zajímavějším důsledkem může být nedostatek prostředků pro IT firmy, které byly nějak navázané na zkrachované finanční instituce či rizikové investory.
Pavel Houser: Jak bankovní krize ovlivní svět IT

Před prázdninami se na Internetu objevila reklamní kampaň, jejíž dohra před Radou pro reklamu (RPR) nabourala mýtus o tom, že etická pravidla na Internetu jsou oproti klasickým mediatypům nastaveny trochu jinak. Provozovatelé internetového hudebního obchodu I-legalne.cz zvolili pro svou bannerovou reklamu motiv s xenofobním podtextem. Spojili totiž nelegální vypalování CDček s vietnamskou komunitou. Proč RPR považuje zmiňovaný reklamní spot za závadný a jak se k celé věci postavili provozovatelé obchodu?
Karel Wolf: Byla „vietnamská“ kampaň I-legálně.cz za hranicí reklamní etiky?

S rozvojem internetových aplikací a rostoucí popularitou netextového obsahu, roste i zájem uživatelů o jeho vyhledávání. Dostupná řešení zatím většinou pracují s textovým popisem objektu, nicméně se začínají objevovat i zajímavé projekty, které umožňují vyhledávat přímo v databázi obrázků a to na základě barevnosti či textury. Na principu podobnosti obrázků pracuje projekt pod názvem MUFIN, který probíhá na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně.
Jan Handl: Netextové vyhledávání je na Internetu stále problém

MM Influenceři

Instant messaging patří mezi nejvýznamnější služby na Internetu. Proč se některým uživatelům nelíbí existence alternativních klientských aplikací, které umožňují v rámci jednoho programu používat více komunikačních protokolů?
Vojtěch Bednář: Tragédie alternativního klienta

Youtube patří bezpochyby mezi nejúspěšnější servery založené na videoobsahu. Jeho popularitu dokládá skutečnost, že se dlouhodobě drží v desítce nejnavštěvova­nějších serverů na Internetu. Od čtvrtka mohou všech jeho služeb využít naplno i čeští uživatelé, kteří příliš neovládají angličtinu. Ano, tušíte správně, Google, který od roku 2006 Youtube vlastní, se rozhodl vydat cestou místních lokalizací. A pokud chtěl rozvinout reklamní a distribuční potenciál serveru, tak mu v podstatě ani nic jiného nezbývalo. Proč se česká lokalizace objevila až v době, kdy si již řada evropských jazyků svoji premiéru na Youtube odbyla? V čem přesně česká lokalizace spočívá?
Karel Wolf: YouTube mluví česky – co to pro nás znamená?
Jan Kašpar: YouTube už mluví také česky
Bomba blog: Česká lokalizace YouTube je tu

Vyhledáváte často obrázky, videa nebo jiný netextový obsah?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).