Názory k článku Ukázal evropský soud světlo na konci hyperlinkového tunelu?

Můžete to prosím někdo přeložit do češtiny? Můžeme tedy v ČR odkazovat na autorsky chráněná díla, nebo ne?

A jak se to aplikuje na weby uplatňující paywall typu "tři články za měsíc zdarma, za čtvrtý zaplať"? To už se totiž začíná poněkud komplikovat :)

Nekomplikuje, z pohledu držitele autorského práva je tak také článek zpřístupněn předem neznámému okruhu lidí, tedy to samé jako když je zcela veřejný...

Termín "nelegální obsah" je v daném kontextu poněkud zavádějící, neboť autorka neměla patrně na mysli např. dětskou pornografii, ale spíš odkazování díla, které je nelegálně sdíleno. Pokud bychom uvažovali výklad, že publikování odkazu na takové dílo je nelegální, vyvstává pak otázka, jak se ten, kdo odkaz publikuje dozví, že odkazované dílo je sdíleno nelegálně. A byl by pak legální odkaz na takový odkaz? A další iterace? A v případě, že v době publikování bylo dílo publikováno legálně, ale pak licence vypršela? A opět odkazy na takové odkazy a jejich další iterace?

Podle mého selského rozumu bych řekl, že za obsah zodpovídá ten, který dílo zveřejní a ne ten který zveřejní odkaz na toto dílo.

Za obsah zodpovedá jednoznačne ten, kto zverejňuje. Ten kto odkazuje nemá nad obsahom žiadnu kontrolu. jednoduchá ukážka - je tento odkaz legálny alebo nelegálny? http://www.kvalitne.sk/sample/legal_or_illegal/

Podle toho rozsudku za to odpovídá i ten, kdo odkazuje. Ale protože porušení autorských práv nemůže být neúmyslné, musel by odkazující mít přinejmenším důvodné pochyby, že to odkazované dílo není zveřejněno legálně.

V Kocourkově zvaném ČR (ale i v USA) může být porušení AP neúmyslné. Stačí, když poté, co vydáte dílo s propadlými autorskými právy, vám někdo ta práva prodlouží, takže dílo se stane opět chráněným. Stalo se nedávno nakladateli, který vydal Karla Čapka.
Dál mohou existovat spory mezi dědici a ten, kdo vám dal svolení z pozice momentálního držitele autorských práv nemusí být ten, kdo vyhraje poslední odvolání u Nejvyššího soudu (viz současné spory mezi dědici Z. Millera o krtečka, případně nedávné spory o dědictví J. Foglara).

Zaprvé - embeded odkazom "sprístupňujem" obsah, nad ktorým v konečnom dôsledku ako autor odkazu NEMÁM kontrolu. To že odkazujem linkom na obsah stránky example.com/naj­lepsi_film/ neznamená, že mám som zodpovedný za obsah. Obsah sa totiž môže meniť v čase alebo v závislosti na iných okolnostiach. Všetko je v rukách autora example.com/naj­lepsi_film/ a je čisto na ňom či a ako odkazovaný obsah zmení.

Autor odkazu IMHO z princípu fungovania nemôže byť za vzdialený obsah "sprístupnený" linkom zodpovedný. IMHO tiež nemôže ísť jednoznačne o sprístupnenie, pretože to sa deje len v prípade, ak odkazovaný obsah nebol do vytvorenia odkazu zverejený prístupnou formou. Príklad: zdroj dát existuje, je techniky sprístupnený ale jeho adresa nie je verejne známa. Ak vytvorím a zverejním odkaz na takýto obsah - dochádza k zverejneniu. Ak vytvorím odkaz na rovnaký obsah, ktorý nájdem pomocou vyhľadávača, NEMÔŽE sa logicky jednať o sprístupnenie ani o zverejnenie. Či je odkazovaný obsah legálny alebo nie, je bezpredmetné a ja ako autor odkazu nie som povinný ani oprávnený toto skúmať.

Celé toto tancovanie okolo odkazov je choré a logicky nezmyselné.

Ad "SDEU dále konstatuje, že tento závěr platí i v případě, kdy by se kliknutím na příslušný odkaz dílo zobrazilo takovým způsobem, že sice vyvolá dojem, že se nachází na této stránce, ale ve skutečnosti pochází z jiné internetové stránky (tzv. embedded linků)."

Znamená to tedy, že můžu klidně udělat portál, který bude obsahovat seznam článků třeba z LUPY / iDNES / iHNED, včetně krátkého úryvku, linku na originál, kdy po kliknutí se zobrazí článek z LUPY u mne na stránce? (Třeba v iFrame etc.)

a proc bys nemohl google tohle dela s obrazkama jiz pekne dlouho a nic mu za to nehrozi

A co heuristika provozu? Podle me neni uplne nesnadne na to prijit. Uz dnes existuji komercni (a patrne dost drahe) programy ktere dokazi delat VELMI sofistikovanou analyzu trafficu.

Ten Vas program bude patrne mit specificke chovani, vzdy v podobnou dobu projede stranky ve stejnem poradi (podle stejneho algoritmu), atd... Clovek se proste chova jinak nez stroj a z logu to pri trose snahy lze analyticky vytahnout.

Embedded link je o tom, že obsah je stále na zdrojovej adrese. Jednoduchá ochrana predstavuje HTTP hlavička X-Frame-Options: http://www.rfc-editor.org/rfc/rfc7034.txt

Ja se domnivam, ze takove jednani by bylo mozne (a vhodne) postihnout podle prava na ochranu proti nekale soutezi ("sklidl, co sam nezasel"). Je to pruznejsi nez autorskopravni ochrana a daji se lepe posoudit okolnosti daneho pripadu.

Já mám pocit, že pokud budu přímo zobrazovat u sebe celý článek, tak že poruším podmínku rozšíření okruhu osob, které článek vidí.

Původní článek totiž viděly jen osoby, které zaplatily stažením reklamy okolo článku a pohledem na ni (v 90% případů - pokud ji neměly blokovánu) a pokud článek zobrazím na své stránce, tak jej uvidí další osoby, které původní reklamu neviděly. Z tohoto důvodu by tedy zobrazení celého článku na své stránce mělo být protiprávní.

Přesně tak. To by musel každý vyhledávač porušovat autorská práva, protože uveřejňuje linky na autorská díla...

"...je-li hypertextový odkaz „využíván“ k obejití omezujícího opatření (...), jedná se o zásah, bez kterého by další uživatelé nemohli mít šířená díla k dispozici,..."

On tohle někdo používá? A dokonce zkopírováním takového url dojde k porušení práva?

To je samozřejmě naprostá idio*ie. Pokud je programátor webu (a jeho provozovatel) natolik hloupý, že ponechá možnost přístupu k placenému odkazu jen přes nějaký parametr v URL, je to (podle mě) jeho problém.

Buď takový obsah má být dostupný po přihlášení, nebo třeba z určité IP (pokud je to typický web, ne program běžící na UDP).

Přijde mi, že bohužel o této právní otázce nerozhodoval odborník, ale odporník...

Trestní právo je založené hlavně na úmyslech. Pokud dáte odkaz na placený článek s tím, že tak se tím to placení obejde, evidentně byl úmysl autora si za to nechat platit a váš úmysl byl to placení obejít a budete za to trestně odpovědný. Samotný způsob zabezpečení právo moc nezajímá, hlavně proto, že každé zabezpečení se s dostatečnou motivací dá obejít.

Když se vám někdo dostane do auta pomocí servisního klíče, budete to také brát jako vaši chybu, že jste si to auto lépe nezabezpečil, a nedáte souhlas s trestním stíháním?

Jenže tohle je o dost něco jiného. Je to jako auto s nezamčenými dveřmi a popisem k tomu, jak to auto používat, včetně klíčků k zapalování.

Žádná pojišťovna vám takto vzniklou škodu nikdy neuhradí a v případném soudním sporu vždy uspěje.

Takhle třeba funguje (nebo aspoň fungoval, už jsem tam dlouho nebyl) web Vesmíru. Přístup k článku chráněný, ale když si pak člověk nechal článek ukázat jako pdfko, tak ta URL pdfka už chráněná nebyla a kdo ji znal, mohl si zadarmo přečíst i placený článek (a to dokonce v lepší kvalitě).

Podle mého normálního neprávnického rozumu u hyperlinku nemůže jít o "sdělování" díla. Pokud někomu něco sděluji, zpřístupňuji mu přímo OBSAH díla, nikoliv dílo jako takové. Stejně tak, jako když někomu předám knihu, CD, nebo někde umístím cedule se šipkami, tak ani hyperlinkovým odkazem nikomu nesdělím dílo, pouze ho odkážu na místo, kde se k dílu dostane. Teprve čtením knihy, pouštěním CD, nebo přímým uváděním textu na webu, ať už je tam ten text (obraz, zvuk) umístěn fyzicky, nebo je zpřístupněn embedded linkem, dochází ke sdělování. Prostě je zpřístupněn obsah díla, to je to podstatné. Bez obsahu je jaksi dílo k ničemu. Ale holt nejsem právník, mám pouze obyčejný lidský rozum :-)