Vlákno názorů k článku Ukázal evropský soud světlo na konci hyperlinkového tunelu? od A.S. Pergill - V Kocourkově zvaném ČR (ale i v USA)...

V Kocourkově zvaném ČR (ale i v USA) může být porušení AP neúmyslné. Stačí, když poté, co vydáte dílo s propadlými autorskými právy, vám někdo ta práva prodlouží, takže dílo se stane opět chráněným. Stalo se nedávno nakladateli, který vydal Karla Čapka.
Dál mohou existovat spory mezi dědici a ten, kdo vám dal svolení z pozice momentálního držitele autorských práv nemusí být ten, kdo vyhraje poslední odvolání u Nejvyššího soudu (viz současné spory mezi dědici Z. Millera o krtečka, případně nedávné spory o dědictví J. Foglara).

Podle toho rozsudku za to odpovídá i ten, kdo odkazuje. Ale protože porušení autorských práv nemůže být neúmyslné, musel by odkazující mít přinejmenším důvodné pochyby, že to odkazované dílo není zveřejněno legálně.

Za obsah zodpovedá jednoznačne ten, kto zverejňuje. Ten kto odkazuje nemá nad obsahom žiadnu kontrolu. jednoduchá ukážka - je tento odkaz legálny alebo nelegálny? http://www.kvalitne.sk/sample/legal_or_illegal/

Podle mého selského rozumu bych řekl, že za obsah zodpovídá ten, který dílo zveřejní a ne ten který zveřejní odkaz na toto dílo.

Termín "nelegální obsah" je v daném kontextu poněkud zavádějící, neboť autorka neměla patrně na mysli např. dětskou pornografii, ale spíš odkazování díla, které je nelegálně sdíleno. Pokud bychom uvažovali výklad, že publikování odkazu na takové dílo je nelegální, vyvstává pak otázka, jak se ten, kdo odkaz publikuje dozví, že odkazované dílo je sdíleno nelegálně. A byl by pak legální odkaz na takový odkaz? A další iterace? A v případě, že v době publikování bylo dílo publikováno legálně, ale pak licence vypršela? A opět odkazy na takové odkazy a jejich další iterace?