Vlákno názorů k článku Ukázal evropský soud světlo na konci hyperlinkového tunelu? od Igor - "...je-li hypertextový odkaz „využíván“ k obejití omezujícího opatření...

"...je-li hypertextový odkaz „využíván“ k obejití omezujícího opatření (...), jedná se o zásah, bez kterého by další uživatelé nemohli mít šířená díla k dispozici,..."

On tohle někdo používá? A dokonce zkopírováním takového url dojde k porušení práva?

To je samozřejmě naprostá idio*ie. Pokud je programátor webu (a jeho provozovatel) natolik hloupý, že ponechá možnost přístupu k placenému odkazu jen přes nějaký parametr v URL, je to (podle mě) jeho problém.

Buď takový obsah má být dostupný po přihlášení, nebo třeba z určité IP (pokud je to typický web, ne program běžící na UDP).

Přijde mi, že bohužel o této právní otázce nerozhodoval odborník, ale odporník...

Trestní právo je založené hlavně na úmyslech. Pokud dáte odkaz na placený článek s tím, že tak se tím to placení obejde, evidentně byl úmysl autora si za to nechat platit a váš úmysl byl to placení obejít a budete za to trestně odpovědný. Samotný způsob zabezpečení právo moc nezajímá, hlavně proto, že každé zabezpečení se s dostatečnou motivací dá obejít.

Když se vám někdo dostane do auta pomocí servisního klíče, budete to také brát jako vaši chybu, že jste si to auto lépe nezabezpečil, a nedáte souhlas s trestním stíháním?

Jenže tohle je o dost něco jiného. Je to jako auto s nezamčenými dveřmi a popisem k tomu, jak to auto používat, včetně klíčků k zapalování.

Žádná pojišťovna vám takto vzniklou škodu nikdy neuhradí a v případném soudním sporu vždy uspěje.

Takhle třeba funguje (nebo aspoň fungoval, už jsem tam dlouho nebyl) web Vesmíru. Přístup k článku chráněný, ale když si pak člověk nechal článek ukázat jako pdfko, tak ta URL pdfka už chráněná nebyla a kdo ji znal, mohl si zadarmo přečíst i placený článek (a to dokonce v lepší kvalitě).