Nevím, jestli pekaře baví vstávat po půlnoci, abych si já mohl koupit ráno houstičky zvláště vypečené nebo popeláře jezdit po městě, abych mohl do kontejneru nacpat další dávku obalů, které jsem nedobrovolně koupil současně se zbožím, které jsem chtěl.
A to nemluvím o zaměstnancích kanalizací, kteří po mně uklidí následky těch houstiček...
Ona většina lidí, bohužel, vykonává práce nepříliš zábavné a je uspokojující, o to však důležitější. Klimovičů (a Nováků), kteří to štěstí mají, je zanedbatelná menšina.
Novák ale ty lidi neuráží označováním za prostitut(k)y.
Ten jemny rozdil je prave v tom kolik idealu kvuli tem prachum obetujete. Ja jsem reagoval na sdeleni ve smyslu "Ser na idealy, dulezite jsou jen prachy."
Vy jste reagoval na větu "můžete ale podnikat i obráceně: ne tak, jak to baví a uspokojuje vás, ale jak to uspokojuje zákazníky."
Přinejmenším jste se tak tvářil.
Pokud reagujete na něco, a dokonce to i ocitujete, předpokládám, že reagujete na napsané a ocitované, nikoli na něco, co napsáno, natož ocitováno nebylo.
Už jsem zapomněl, jak Karel Čapek takovou "polemickou" fintu (spíše hrubě manipulativní podpásovku) nazval. Ale podívám se.
O ideálech v té větě není ni slova. Zato tam je o uspokojování potřeb zákazníků.
Jak chcete fungovat? Neuspokojovat potřeby zákazníků? A penize budete brát za co? Za to, že je nevyhodíte do luftu? Ve většině zemí patří raketeering k těm formám podnikání, které jsou (z nějakých důvodů) zakázány...