Když fyzická osoba učiní podání a podepíše jej svým podpisem, tak příjemce vidí v datech podpisu Jan Novák a IK MPSV. A jak na základě toho jména má rozhodnout, který z Janů Nováků to podepsal - já jsem myslel, že příjemce se na podívá přes IK MPSV, kdo to skutečně je.
Určitě tam mají přístup cetifikační autority, pak nejspíš MPSV, ale kdo dál? Google neporadí...
Určitě tam mají přístup cetifikační autority, pak nejspíš MPSV, ale kdo dál? Google neporadí...
(krom MPSV (ÚP, ČSSZ) mají přístup:
- rejstřík trestů a katastrální úřady - dle § 63 odst. 3 ͛zákona o státní sociální podpoře (sic!!!)
- správci daně (§ 57 odst. 1 ͙ daňového řádu)
- zřejmě orgány činné v trestním řízení (§ 8 trestního řádu)
a jinak bůh ví, neb vzhledem k výše přiblížené legislativní "logice" se to prakticky nedá dohledat.
Když fyzická osoba učiní podání, identifikuje se v podání jako Jan Novák, trvalé bydliště Druhá 2, Dolní Lhota, narozen 29. 2. 2000. Podepíše to certifikátem na jméno Jan Novák, jenže z toho by úřad nepoznal, jestli je to ten Jan Novák, který je v tom podání identifikován. Takže se úřad zeptá MPSV „jaké IK má Jan Novák, trvalé bydliště Druhá 2, Dolní Lhota, narozen 29. 2. 2000“? Jako odpověď dostane IK toho pana Nováka, o kterém je to podání – a porovná ho s IK z certifikátu, takže zjistí, zda to podepsal ten správný pan Novák.
Od používání rodných čísel se upouští a mají být zrušena, protože je v nich zakódováno datum narození a pohlaví. Rodná čísla by měla význam jako samostatný identifikátor, jenže v nich existují duplicity – proto vzniklo IK MPSV. V kombinaci jméno + adresa trvalého pobytu + datum narození je zbytečné nahrazovat datum narození rodným číslem, protože ty přidané tři číslice rodného čísla v praxi nejsou pro rozlišení potřeba.
Dva lidi se stejným jménem narozené ve stejný den se stejnou adresou trvalého pobytu ještě nikdo v ČR řešit nemusel.
Ano, „přístup“ znamená, že tazatel pošle osobní údaje a k nim se mu vrátí IK MPSV. To už jsem tu popisoval.