Ze zahraničí seznam vypadá podobně, jen opačně (národní úřad je Ok, ostatní ne). Narazil na to už pan Peterka ve článku, když si postěžoval, že jednotlivé úřady se vzájemně neznají (nevěří cizím certifikátům).
Třeba hlavní seznam TLS je (nebo by měl být) zabezpečen certifikátem, jehož otisk byl vydán ve věstníku komise. Nicméně to nestačí, protože obsah jednotlivých národních seznamů nelze nijak ověřit.
V podstatě věc, která se zde slavnostně probírá, dělá naše ministerstvo už dávno. Nyní to je pouze z nařízení komise ve standardizovaném formátu.
Nicméně problém je stále stejný – nelze důvěryhodným způsobem získat certifikáty autorit. IDABC se snaží vytvořit křížovou certifikační autoritu (BGCA), avšak od roku 2002, kdy práce začaly, se skrze mnohé studie pouze vyzkoumalo, že by to byla dobrá myšlenka.