Vlákno názorů k článku Úsporný dům v praxi od Griffin - Nevím ale zatím mě nikdo nepřesvědčil že investice...

Nevím ale zatím mě nikdo nepřesvědčil že investice se někdy zaplatí. To ani nemluvím o tom že jste se stali otroky technologií. Nemluvě o nějakém tepelném komfortu a složitosti ovládání. Nejlepší věta z úst těchto lidí je a když mi bude zima tak si zatopím v krbu, děláte si srandu? Jak zima? chci mít vždy komfortní teplo domova.
Zatím jsem se setkal s porovnáváním nízkoenergetických budov(úsporných domů) s domy staršími (bez zateplení , staré vytápění, atd.). Aby rozdíly vynikly. Ještě jsem neviděl studii porovnávající s normálně běžným typem v součastnosti stavěného domku s běžným typem plynového kondenzačního kotle s TUV. Jen běžně vyladěným dle tepelné ztrátovosti budovy (je jedno zda podlahovka či radiátor).
Nevěřím že by se rozdíl v nákladech stavby a posléze užívání vrátil do konce životnosti tepelných jednotek. Vlastně nevěří že by se někdy vůbec vrátil.
Dle mého jsou úsporné domy jen nafouklá bublina.

je fakt, že ta ztrátová energetická křivka mezi 60 let starými baráky, dnešními nízkoenergetickými a dnešními pasivními nebude linární. Ale to nebude ani nákladová, pasivní nebude dvakrát dražší, než nízkoenergetický.
Můj názor - všechny ty statisícové investice na drahá tepelná čerpadla jsou na hraně, návratnost je sporná, často ji můžou zabít např. nečekané servisní náklady. Jestli se něco vyplatí, tak investice do pasivních technologií, což je primárně úroveň zateplení + kvalitní okna. Případně když bych se chtěl rozšoupnout, tak solár na TUV a rekuperace u větrání. Vše nejlépe na úrovni pasivného domu, protože především první dvě investice NEBUDOU VYŽADOVAT ÚDRŽBU.
A proč bych se nespokojil s průměrným nízkoenergetickým domem a tlačil bych na pilu co nejvíce směrem do pasivního? Barák se nestaví na padesát let a vše nasvědčuje tomu, že za padesát let bude současný nízkoenergetický dům stejně "hodnotný", jako ty brizolitové samo domo postavené krabice, u kterých ani po oblepení polystyrénem a výměně všech oken neklesnou náklady na vytápění na úroveň těch nízkoenergetických. Rozhoduje se už při prvním kopnutí krompáčem ...
Naopak vytápění lze změnit i časem, ostatně u nízkoenergetického domu budou náklady na plyn hodně nízké a když se časem objevíněco nového (třeba unifikovaná nízkonákladová sériově sekaná tepelná čerpadla s prodlouženým servisním intervalem a levnými vrty :-), tak jen dobře.

Obávám se že jak solár, tak rekuperace minimální údržbu vyžadují. Mohu srovnat solár s tepelným, čerpadlem země-voda. Porouchat se mohou oběhová čerpadýlka či nějaký ventil. A samozřejmě občas se vyžaduje kontrola natlakování případně výměna oběhové nemrznoucí tekutiny.
Tepelné čerpadlo země-voda má pak navíc zejména kompresor, což je nejdůležitější­součást. V čerpadle od IVT funguje bez poruchy 13 let a očekává se že ještě šest, sedm, možná i deset, vydrží.

Jinak souhlas - do vysloveně pasivního domu, bych také nešel

K tomu prvnímu kopnutí krumpáčem: možná protože jsem vůči stavařině laik, tohle bych tesal do kamene. Zedník s praxí na to bude koukat jinak :-)

Pokud uvažujete o 15+ cm polystyrenu po celém plášti baráku, musíte se nutně zamyslet taky nad izolací podlahy na rostlém terénu a základových pásů, ať už bude barák podsklepený nebo ne. A budete řešit pořadí vrstev izolace a nosné konstrukce podlahy, a jak izolovat nezbytné nosné zdi. A co případně s garáží apod. Jak jednou odfláknete tepelnou izolaci základové desky, tak už ji nikdy dodatečně neopravíte.
Tohle jsem neviděl nikde systematicky popsáno a rozebráno. Několik příkladů je v publikaci "Tepelné Mosty" (Roman Šubrt a Michal Volf, Grada 2003) - koukám že pak vyšel ještě "Katalog tepelných mostů" taky od pana Šubrta. A třeba fotky ze stavby zmíněného "ostrovního domu" také cosi naznačují. Občas je to někde k vidění spíš "mimochodem".

Když se zateplovala naše bytovka, stáhl jsem si Agros 2D a docela mě překvapilo, že s tím jde pracovat i "na bázi přirozené inteligence", když si projdete pár příkladů a pochopíte datový model (a překousnete nepříliš přítulný grafický editor). Sehnal jsem si tepelné vodivosti asi deseti-dvaceti běžných materiálů a začaly mi z toho vycházet krásné a zajímavé duhové obrázky...

Jinak jako síťařovi se mi líbí budovy, které jsou "future-proof" vůči tahání sítí všeho druhu = mají kanály a široké průchody konstrukcemi pro stoupačky, sítě jsou v případě potřeby přístupné bez bourání. Jestli jednou něco postavím, bude to mít jednu místnost koncepčně pojatou jako kotelnu, s dostatkem prostoru pro případné pozdější ladění. Zezačátku tam může být jenom nějaký malý kotel a zbytek prostoru může fungovat jako skladiště (pokud to půjde z požárního hlediska). Až dojde uhlí a ruský plyn bude dražší než elektřina z dostavěného temelína + OZE, třeba půjde vykrýt tepelnou ztrátu domu dřevem...

Tak takové porovnání by mě rovněž zajímalo. Ale musíme srovnávat srovnatelné, tzn. dům s nějakým systémem automatického vytápění, protože systém se tepelným čerpadlem je samoobslužný. Pak by to mělo smysl.
Já si takovéto srovnání dělal soukromě někdy před rokem 2000 a dospěl jsem k tomu, že se mi to vyplatí i běz dotací. Po dostavbě a prvních dvou zimách se mi to potvrdilo i v praxi ve srovnání se soudem (podobná podlahová plocha, ale topení s akumulací do vody).