Nabývám dojmu že angličtina v naší době plní tutéž funkci co měla latina ve středověké Evropě. Je komunikačním prostředkem vzdělanců kteří ji používají bez ohledu na hranice a národnosti.
Možná i v tom středověku neuměl celý svět latinsky a míra jazykových schopností jednotlivých mluvčích byla asi stejně rozdílná jako dnes. Jen s dnešním rozvojem globální komunik@ce je více vidět, že ne celý svět anglicky umí a je ochoten tak mluvit či psát.
V zásadě bych řek že američané/angličané jsou takovými novověkými římany. A myslím, že i jejich oblíbenost je podobná jako jejich předchůdců. Vzpomeňte si na film Život Briana (Monty Python), kde se spiklenci dohadují co jim římané dali a vzali. Začínají "Pryč s římany" a pomalu to sklouzává k: "Dali nám kanalizaci. ... A v noci se člověk nemusí na ulici bát. ...". Historie se zaplaťpánbůh opakuje. :)
Obávám se prosazení angličtiny jako "nové latiny". Jazyk bez gramatických pravidel (četné výjimky ve frekventovaných tvarech tradovaná pravidla prakticky anulují), bez jednoznačných vztahů mezi psanou a mluvenou formou a bez pevné slovní zásoby (slovní a frazeologická zásoba "dle společenské vrstvy", "dle lokality" atd.) by byl co "světový jazyk" naprostou katastrofou.
Ona není náhoda, že v těch anglicky mluvících zemích je tak vysoké procento negramotných! Ještě štěstí, že to vypadá (alespoň v USA) na postupné vítězství španělštiny.
mimochodem, uvědomujeme si, co soplečných slov máme s angličtinou právě přes latinu, která nakonec ovlivnila spoustu evropských jazyků, některé víc, jiné míň? Stejně tak řečtina - spousta našich slov (i anglických nebo španělských nebo ...) je převzatá z řečtiny nebo latiny a nám to ani nepřijde.
Osobně jsem měl horší zkušenosti s angličtinou v podání Francouzů a Japonců, těm se nedalo skoro rozumět. Ale zvyknout se dá na všechno. Nakonec to stejně dopadne tak, že bude nutný určitý základ angličtiny pro obecnou řeč a pak nějaká odborná oblast v jednom nebo více jazycích. Jsou povolání, kde nic z toho nepotřebujete a jsou povolání, kde je to nutnost. Ze stejného důvodu si myslím, že si angličtina v USA svoje místo udrží i přes španělštinou prostě proto, že je rozsáhlá oblast, kam španělština v USA prostě nepronikne vzhledem ke struktuře obyvatel. Jistě se španělsky mluvícími llidmi se leckde musí mluvit španělsky, ale pro řadu povolání je prostě nezbytná znalost angličtiny a jinak to nebude.
Angličtina má bohužel svoje nevýhody. Ale myslím si, že v každém jazyce se najde něco, proč by nemohl být světový.
Já jsem třeba dost dávno opustil čtení anglické poezie a klasické literatury, protože výrazové prostředky angličtiny mi prostě nedovolují vychutnat si ty díla jako v českém jazyce. Naplno jsem si to uvědomil u Žalmů v bibli.
Ale jde o domluvu, a možná, že právě jednoduchost angličtiny je docela ideální. Fakt je, že anglicky mluvící národy tvoří obrovské vrstvy slangově závislých výrazů, které mi připomínají moravské hantecy, kde prakticky co město, to trochu jiný slovník.
Na druhé straně se dá vypíchnout poměrně stabilní jádro. A mnoho názvů v technické řeči je stejně anglických.
Pri vsech nevyhodach anglictiny je to v zaklade pomerne jednoduchy jazyk, do slozitosti se musi lezt az to chcete ovladat opravdu dobre a pusobit ze jste "in" - to chce vsak sve obeti :-). Jinak je to stejne lepe nez treba rustina, ta je na muj vkus podstatne slozitejsi a "cizak" se v ni pozna na sto honu jen co rekne "ahoj". A rusove to za totacu dost vehementne prosazovali coby mezinarodni jazyk :-).
Jinak naprosto souhlasim s tim ze KAZDY jazyk ma sve mouchy. Mezinarodni jazyk je vzdy ted DOMINANTNI a ne ten nejlepsi (to je mozna duvod proc mozna jednou se budeme muset ucit spanelsky :-)). Nezdarene pokusy s esperantem to potvrzuji - bylo to dobre, logicke a (pry) jednoduche, vymysleli to od zakladu jak nejlepe umely podle nejmodernejsich lingvistickych poznatku, a kde je tomu konec ted? Skoro nikdo si na to ani nepamatuje... :-(
Nezdarene pokusy s esperantem to potvrzuji - bylo to dobre, logicke a (pry) jednoduche, vymysleli to od zakladu jak nejlepe umely podle nejmodernejsich lingvistickych poznatku, a kde je tomu konec ted? Skoro nikdo si na to ani nepamatuje... :-(
to není pravda - esperanto je super a je nás stále víc:) Naučím se ho 5x rychleji než jinej jazyk a nemusím mozek trápit nějakejma výjimkama a idiomama. Když někam jedu, mrknu - kde je nejbližší esperantskej klub (každé větší město) a hned mám kde spát a s kým pokecat. Navíc se ta angličtina s esperantem sqěle kombinuje - při učení i kombinování.
Ja bych rek ze to ze si neco nevychutnas v anglictine tak jako v cestine bude spis dano tim ze cestina je tvuj rodny jazyk. Ja se s tim setkavam denno denne, anglictina je stejne jako vetsina jinych jazyku vyspelych zemi jazyk dost bohaty a pokud to neni tvoje rodna rec tak ti dela problemy chapat ty drobny rozdily ve vyznamech a kontextech. "Nevyhoda" anglictiny je v tom, ze jeji uzivatele nemaji problem si udelat jednodussi jazyk, proto je prave tolik slangu, protoze kazdy si ten jazyk utvari podle sveho.
Co se tyce budoucnosti tak si myslim ze se to ustali na necem co bylo v Blade Runner, mix anglictiny, spanelstiny (coz je uz dneska realita) a pripadne jeste cinstiny a/nebo japonstiny. A jak nekdo poznamenal ze ve statech ze zacina mluvit spanelsky - ja sem zil tri roky v Miami coz je druhy nejvetsi kubansky mesto a mladi rozhodne nemeli problem mluvit anglicky. To samy vidim ted v LA, mlada generace mluvi bezne jak anglicky tak spanelsky, a nakonec i ja s cechama tady mluvim mixem cestiny a anglictiny. Nejen kvuli tomu ze spousta vyrazu se cloveku zabehne ale i kvuli tomu ze pro spoustu veci proste cesky vyrazy neexistujou.
ČLÁNKY DO MAILU