Nabývám dojmu že angličtina v naší době plní tutéž funkci co měla latina ve středověké Evropě. Je komunikačním prostředkem vzdělanců kteří ji používají bez ohledu na hranice a národnosti.
Možná i v tom středověku neuměl celý svět latinsky a míra jazykových schopností jednotlivých mluvčích byla asi stejně rozdílná jako dnes. Jen s dnešním rozvojem globální komunik@ce je více vidět, že ne celý svět anglicky umí a je ochoten tak mluvit či psát.
V zásadě bych řek že američané/angličané jsou takovými novověkými římany. A myslím, že i jejich oblíbenost je podobná jako jejich předchůdců. Vzpomeňte si na film Život Briana (Monty Python), kde se spiklenci dohadují co jim římané dali a vzali. Začínají "Pryč s římany" a pomalu to sklouzává k: "Dali nám kanalizaci. ... A v noci se člověk nemusí na ulici bát. ...". Historie se zaplaťpánbůh opakuje. :)
Obávám se prosazení angličtiny jako "nové latiny". Jazyk bez gramatických pravidel (četné výjimky ve frekventovaných tvarech tradovaná pravidla prakticky anulují), bez jednoznačných vztahů mezi psanou a mluvenou formou a bez pevné slovní zásoby (slovní a frazeologická zásoba "dle společenské vrstvy", "dle lokality" atd.) by byl co "světový jazyk" naprostou katastrofou.
Ona není náhoda, že v těch anglicky mluvících zemích je tak vysoké procento negramotných! Ještě štěstí, že to vypadá (alespoň v USA) na postupné vítězství španělštiny.