Vlákno názorů k článku Už je to tak. Odkazy na pirátský obsah mohou být nelegální od Petr - Rozhodnutí vypadá jako logické a vyargumentované.

To je nějaký pokus o vtip? Franta vzal Pepovu práci (o niž se Pepa nechtěl vůbec podělit) a dal na ni své jméno. A podle Vás kdyby Pepa tu práci dal volně k dispozici jen s požadavkem na zachování jména autora, Franta by ho respektoval (a naháněl tak potenciální klienty ke konkurenci)? Proč by to dělal?

Podstatné je právě to, že to není potřeba srovnávat, protože není vůbec podstatné, k jakým změnám dochází. Podstatné je to, že změny způsobí ztrátu nějakých pracovních míst (což vidí každý), ale zároveň způsobí vznik nových pracovních míst (což nemusí vidět každý, ale v takovém případě by se alespoň měl poučit v minulosti).

Jinak je to celkem jednoduché. Potřeby lidí jsou neomezené, takže když zvládneme nějakou potřebu uspokojovat s vynaložením menšího množství práce, můžeme tu ušetřenou práci věnovat na uspokojování dalších potřeb, na které se dříve nedostalo. No a kdybychom čistě teoreticky dokázali to, že by „stroje“ dokázaly uspokojit všechny lidské potřeby, nebude nezaměstnanost nikomu vadit.

Jiste Vam verim. Ostatne jsem kral Siamu :-)

Kniha pod GPL? To jako fakt? Nebyla to spis Creative Commons (CC)?

To je hezká teorie, nicméně v ČR momentálně máme nezaměstnanost na úrovni přirozené nezaměstnanosti. Takže buď jsou u nás zaměstnaní i ti, jejichž práci lépe a levněji zvládají stroje, nebo u nás ještě neproběhla průmyslová revoluce, nebo vaše teorie neplatí.

Právě proto jsem uváděl tu paralelu s rozbíječi strojů. Ti také ta nová pracovní místa neviděli – přičemž dnes už bezpečně víme, že to neznamenalo, že nevzniknou.

Oblastí, kde je možné zaměstnat pár set milionů lidí, a ještě to nebude stačit, je celkem dost. Například péče o děti, seniory, postižené, nemocné apod. Další prostor je třeba péče o společné věci, o společný prostor – třeba úklid a údržba v obcích. Stačí se podívat na ulici kolem sebe, kolik je toho rozbitého, špinavého, nefunkčního.

Shrnuto, nejde o to, jaká je nezaměstnanost, to podstatné je, že ubývá "celkový objem práce pro lidi".
Ano, to už se tvrdí pár set let, a pořád ještě to není pravda. A ještě hodně dlouho to pravda nebude, protože hranice lidských potřeb zatím neznáme (a nejspíš neexistují).

Navíc ten strach „nebude práce pro lidi“ je nesmyslný. Lidé nepotřebují pracovat, potřebují naplňovat svoje potřeby – a práce je zatím pro naplňování těch potřeb nutná. Kdybychom ty potřeby dokázali naplňovat bez potřeby práce, no jéje, to by měli všichni radost. A to, že dokážeme potřeby naplňovat s menším množstvím práce? No, to je správně, vždyť o to se lidstvo celou dobu snaží.

Přírodní zdroje ani čas nejsou omezením lidských potřeb, protože právě lidská práce vede k tomu, abychom stejného efektu dosáhli s menším množstvím zdrojů nebo za menší množství času. I v té hypotetické situaci, kdy budou pracovat jenom stroje, a vy budete uspokojovat své potřeby tím, že budete poslouchat operu, pořád ten limit 24 hodin lze snadno obejít tak, že někdo napíše ještě lepší operu. Buď to pořád budou umět nejlépe lidé, tak hned máte pro některé práci, a nebo to budou umět lépe stroje – no a pak zase není důvod, aby lidé pracovali.

To, že práce poskytuje člověku smysl, pocit užitečnosti nebo potřebnosti je jen divná konstrukce (i když je dnes tak rozšířená). No, tak se to změní, tak budou lidé čerpat pocit smyslu, užitečnosti a potřebnosti třeba z toho, že dobře vychovají děti, postarají se o rodiče, udělají něco užitečného pro ostatní lidi. Dávalo by to mnohem větší smysl, než to, že nejužitečnější a nejpotřebnější na planetě je umět kopat do míče nebo mít klíč od trezoru s těmi správnými akciemi.

Proč jmenujete cyklostezky nebo zelenou energii, a nejmenujete daleko nákladnější věci, třeba silnice? Jinak s tím zvyšováním nezaměstnanosti kvůli strojům nejste originální, před tím už různí lidé varují od poloviny osmnáctého století. Když všechna ta varování za tu dobu dáme dohromady, musíme mít v současnosti nezaměstnanost asi tak 400 %.

Krátkodobá odchylka trendu? To jako že najednou pracují i ti, u nichž se to nevyplatí, protože jejich práci levněji udělají stroje? Jak se to stalo, že najednou pracují? A co je ten trend? To je to, jak už od poloviny 18. století s každou generací přicházejí o práci desítky procent lidí, takže dnes už máme nezaměstnanost ve stovkách procent? Zatím vždycky v historii byly tyhle předpovědi chybné, protože dotyčný sice možná odhadl, že některé profese zaniknou, ovšem už neodhadl, že nové vzniknou. Před nějakými 25 lety se to samé říkalo o počítačích – že spoustu lidí připraví o práci. Což se stalo – ale zároveň spoustě lidí práci daly. Ostatně většinu čtenářů Lupy nejspíš „počítače“ živí – a před sto lety by nebyli nezaměstnaní, protože počítače ještě neexistovaly, ale dělali by něco jiného. Vemte si konkrétně programování. Dnes máme vysokoúrovňové programovací jazyky, miliony knihoven a opensource programů, integrované debuggery, IDE a spousty nástrojů pro vývoj. Zdálo by se tedy, že vývoj bude mnohem rychlejší a že ve srovnání s dobou třeba před 30 lety spousta programátorů přijde o práci. Ve skutečnosti je to přesně naopak, programátorů je potřeba čím dál víc a stačí jim nižší kvalifikace. Takže v dlouhodobémé horizontu bych se o ty nekvalifikované dělníky, které nahradí stroje, tolik nebál – tak půjdou programovat, no.

Mozna byste duvod pochopil, kdybyste byl autorem (vlastnikem prav)

Blablabla ...
Az budete autorem neceho, co bude mit komercni hodnotu, tak se ozvete. Prozatim vidim jen 10^6* omlete vymluvy vlastni tvorby neschopnych zlodejicku.

Ano, nějaká místa zanikají a nějaká vznikají, když se to řekne takhle, vypadá to dobře. Když se ale řekne, kolik jich vzniká a zaniká a jakou kvalifikaci vyžadují, najednou tu máme trend "místo stovky lopat deset expertů". A to je dvojí problém, jednak potřebujete těch lidí méně, jednak ne každý má na to být expertem.

Ne, potřeby lidí nejsou neomezené, jsme omezeni časem, který mám k dispozici pro konzumaci, nikdo z nás ho nemá víc jak 24 hodin denně. Ale zajímavější omezení jsou přírodní zdroje, ty představují mnohem neokecatelnější limit.

A ani ten závěr není tak jednoduchý, heslo "kdo nepracuje, ať nejí" bylo mantrou reálného socialismu, je i mantrou neoliberalismu a ostatně je zakořeněno v základech naší kultury (v potu své tváře budeš jíst chléb). A změnit to nebude tak jednoduché, jak to z Vašich slov zní, práce totiž není jen "těžké břímě", ale též poskytuje člověku smysl, pocit užitečnosti, důležitosti, potřebnosti. Tohle je největší výzva, jak jedincům ve společnosti bez práce uspokojit právě tuto potřebu.

Jistě, originální to není, ale situace se přece jen mění. Pracovní síla se přelévala nejdříve ze zemědělství do průmyslu, pak z průmyslu do služeb. Kam je podle Vás možno jít dál? Vidíte nějakou oblast, která by byla schopna zaměstnat třeba jen pár set milionů lidí a nedala se v řádu desítek let z většiny automatizovat?

Navíc při historickém srovnávání vezměte v úvahu boj za zkracování pracovního týdne, ten dokáže úbytek práce částečně kompenzovat.

Dalším kompenzačním prvkem je byrokracie, ve státním sektoru stejně jako v soukromém, kolik procent "kancelářských krys" je skutečně potřeba? Kolik denně vznikne na světě dokumentů, které nikdo nikdy nebude číst, kolik času se na jejich sepsání spotřebuje?

A pak tu máme užitou metodiku, "těžkopádné" plné úvazky (ať už ve stylu "makám od nevidím do nevidím" či "od devíti do pěti s třemi hodinami přestávek na oběd a kávičky") nahrazují "lehké" pracovněprávní vztahy plné nejistoty, roste počet "ičařů", kteří někdy práci mají a někdy ne, přičemž tito se mezi nezaměstnanými neobjeví, ani když zrovna nemají do čeho píchnout.

Shrnuto, nejde o to, jaká je nezaměstnanost, to podstatné je, že ubývá "celkový objem práce pro lidi". Dá se to řešit (či maskovat) různými způsoby a podle přístupu to může být problém stejně jako požehnání, ovšem ten trend tu prostě je.