Vzestup umělé inteligence (AI) postavené na velkých jazykových modelech (LLM) nevyhnal nahoru pouze startupy a společnosti jako OpenAI, Anthropic, xAI, Mistral, Microsoft a další. Z boomu ve velkém těží dodavatelé technologií na pozadí, které jsou k provozu takových modelů potřeba.
Nvidia se například díky svým AI čipům (GPU), na nichž se AI zpracovává, stala nejhodnotnější firmou planety. A pak tady jsou výrobci serverů, do nichž se tyto Nvidie či AMD umisťují. Všichni ve velkém zvyšují výrobu. Velká část z nich je z Tchaj-wanu, díky čemuž země ještě více bohatne. Tři takové tchajwanské firmy vyrábí i v Česku a je ve hře, že u nás investují další miliardy, a to právě do produkce serverů pro AI.
Výrobu serverů (tradiční modely nebo datová úložiště) u nás už několik let realizují podniky Wistron, Inventec a Foxconn. Ty se výrazně podílí na exportu elektroniky a počítačů z České republiky do světa. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2024 z naší země vyvezeno ICT zboží v celkové hodnotě 321 miliard korun, což je podíl skoro sedm procent na celkovém vývozu z Česka. Roční obrat z produkce serverů u nás podle informací Lupy přesahuje sto miliard korun.
Tři tchajwanští investoři jsou ne vždy v číslech a dalších informacích úplně sdílní a ani z účetních závěrek nelze vyčíst vše. Například Wistron reportuje roční tržby v řádech vyšších stovek milionů korun. Jeho celkový obrat z tuzemské výroby je ale zhruba 30 miliard korun, a to při asi 600 zaměstnancích. Wistron u nás také provozuje druhou firmu SMS InfoComm zaměřenou na opravu počítačů a elektroniky, která loni udělala tržby 3,6 miliardy korun.
Wistron u Brna produkuje servery a serverové skříně do datových center. Odebírají je firmy jako Meta, Amazon, Microsoft nebo Fujitsu. Česko je pro Wistron jediným výrobním centrem v Evropě a firma o sobě tvrdí, že je evropskou jedničkou ve výrobě serverů. Z výrobních linek jich denně až osm stovek.
Inventec oficiálně deklaruje roční tržby 1,2 miliardy korun, to ale mohou být čísla za práci asi 550 zaměstnanců, provoz a podobně. Formálně se u nás může protočit zboží za vyšší hodnoty, podobně jako u Wistronu. Také pro Inventec je Česko jedinou lokalitou na starém kontinentu, která kromě serverů (začalo se v roce 2006 výrobou pro Hewlett-Packard) produkuje i elektroniku do automobilů. Inventec nedávno v Blučině nedaleko Brna postavil takzvanou megasite, kam se přestěhovala výroba z Modřic a následně ze Slatiny.
Foxconn u nás provozuje dvě továrny. V Pardubicích vyrábí osobní počítače a v Kutné Hoře servery a superpočítače. Zdejší centrála loni udělala rekordní zisk 2,1 miliardy korun s tržbami 119 miliard korun (rok předtím 77 miliard). Tomu výrazně pomohl právě boom kolem umělé inteligence a nutnosti dodávat servery plné GPU. “Oživení poptávky odráželo růst trhu v našem podnikání v oblasti datových center,” uvedla firma v účetní závěrce.
Kapalinou chlazené servery
Podle informací Lupy všechny tyto podniky připravují možné rozšíření působnosti v Česku. Dobře informované zdroje uvádí, že je zájem u nás produkovat AI servery chlazené kapalinou. A například místopředseda senátu Jiří Drahoš nedávno na konferenci Czech Semicon Days uvedl, že Česko má potenciál zaujmout silnou pozici v oborech umělé inteligence a čipů právě díky kapalinou chlazeným serverům.
S tímto oborem už máme zkušenosti. Foxconn v roce 2022 v Kutné Hoře postavil novou halu (navázala na léta fungující produkci serverů), kde dává dohromady superpočítače pro Hewlett Packard Enterprise (HPE) chlazené právě kapalinou. Jde o jedinou takovou výrobu HPE mimo domovské USA. Superpočítače byly takovým předvojem k dnešním clusterům pro AI, do jisté míry obě oblasti zmorfovaly v jednu – spojují velké množství serverů do desítek až stovek (a někdy i více) serverových skříní, kde je nutné vymyslet chlazení, paralelní počítání, síťové propojení a tak dále.
Jak vypadá výroba superpočítačů (AI serverů) v Kutné Hoře:
HPE a Foxconn se před pár lety pro tuto superpočítačovou investici v Česku rozhodly i díky politice. Evropská komise totiž skrze organizaci EuroHPC začala pumpovat miliardy dolarů do série superpočítačů, díky čemuž má dnes EU v desítce nejrychlejších strojů planety rovnou pět zástupců (žebříček TOP500.org). EuroHPC přispěla i na Karolinu, nejrychlejší superpočítač u nás. HPE si z těchto zakázek ukousla velkou část, stejně jako francouzský Eviden (Atos).
Další poptávku poženou takzvané AI továrny a AI supertovárny. Evropská komise chce zmobilizovat 20 miliard eur na stavbu pěti AI gigafactories, o jednu se díky zapojení státu a Českých Radiokomunikací uchází Česko. Kromě toho má vzniknout 10 menších projektů. V chodu je i řada velkých čistě komerčních akcí, jako třeba datacentra původně ruské firmy Nebius, která vývoj AI datacenter buduje v Praze. Ředitel Nvidie Jensen Huang nedávno spočítal, že se výpočetní síly pro AI v Evropě do dvou let zdesetinásobí. Instalovat by se měly asi tři miliony GPU.
Do toho je nutné přičíst velkou poptávku v dalších regionech, kam česká produkce rovněž dodává. Takže není divu, že dodavatelé AI serverů a superpočítačů chtějí být u toho. “Jen těžko stíháme plnit objednávky zákazníků. Kutnohorská výroba jede naplno,” sdělil Lupě Mark Armstrong, viceprezident HPE pro superpočítače a AI. “Příležitosti v evropských projektech a AI gigatovárnách jsou obrovské,” doplnil s tím, že se v následujících letech budou stavět hlavně clustery pro inferenci.
Něco uděláme
V české pobočce Foxconnu proto existují plány na rozšíření výroby AI serverů. Firma a HPE to zatím oficiálně nepotvrdily. “Jsem si jistý, že investice v této oblasti uděláme. Kutná Hora je pro nás velmi úspěšná a vždy budeme hledat prostor pro růst,” naznačil nicméně Armstrong. Foxconn by podle existujících plánů mohl investovat nižší jednotky miliard korun.
Podobné stroje vznikají i u nás:
“Samozřejmě vnímáme velmi dynamický vývoj světového trhu a můžeme konstatovat, že jsme připraveni na nové výzvy, které se před námi objeví,” sdělil Lupě Martin Vencl, mluvčí českého Foxconnu.
Firma také plány naznačila v poslední účetní závěrce: “Společnost Foxconn CZ se těší hlubokému partnerství se zákazníky, kteří umožňují revoluci v oblasti umělé inteligence. Naše investice do produktivity, kapacit a schopností nám poskytly dobrou pozici, abychom mohli těžit z růstu trhu poháněného umělou inteligencí a velkých kapitálových výdajů v datových centrech.”
Wistron a Inventec oficiálně své plány na expanzi nekomentují, mluví se ale o možnosti investovat kolem jedné miliardy korun za každou z těchto firem. Pomoci by mohlo i to, že zákazníci nechtějí být po zkušenostech s covidem či sankcemi a cly tolik závislí na výrobě daleko v Asii. “Toto rozhodnutí má hluboký dopad na naši společnost a vede k rozšiřování výrobního zařízení a infrastruktury v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky,” napsal Inventec ve výroční zprávě.
Komplikované podmínky
Tři tchajwanští investoři jsou v kontaktu s ministerstvem průmyslu a obchodu. “Zájem zde skutečně je. Čekáme na předložení konkrétních investičních záměrů, abychom se mohli posunout dále,” řekl Lupě ministr průmyslu Lukáš Vlček.
Tchaj-wan je k podobným investicím nakloněný i díky dobrým politickým vztahům. Nedávno u nás ostatně rozjel tři čipová centra a u Prahy se připravuje výroba datových kabelů typu USB, HDMI, ethernet a tak dále. Tchaj-wan také v Česku spustil aktivity svých bank, které mají sloužit k expanzní podpoře domácích firem. Například Inventec čerpá úvěry od The Export-Import Bank of the Republic of China (neplést s vnitrozemskou Čínou, jde o banku z Tchaj-wanu).
Situace ale nemusí být tak růžová. Lupa při debatách s Tchaj-wanci vždy narazí na jejich obavy z nepružnosti českých procesů. Jinými slovy, vše dlouho trvá, od získávání povolení až po pobídky. I to je jednou z překážek toho, že Česko zatím nezískalo jediný projekt navázaný na čipovou továrnu TSMC v Drážďanech (chemické dodávky a podobně), a to i přesto, že Tchaj-wan Česko díky politice zvolil jako prioritní zemi pro tyto aktivity.
“Naším záměrem je pokračovat ve významných investicích do našich českých provozů, a to navzdory problémům s evropskými náklady na energie i stále se zvyšujícími mzdovými sazbami,” naznačil Foxconn další možné překážky. Firma i kvůli tomu tlačí na automatizaci, což loni mělo za následek propouštění sedmi procent lidí. (Foxconn CZ měl loni na 846 zaměstnanců mzdové náklady kolem 460 milionů.)
Automatizace může pomoci i s dalším problémem. V Česku je nízká nezaměstnanost, což některé investory odrazuje. Není kde brát lidi, případně vzniká tlak na vyšší mzdy, což už se ne vždy rentuje, respektive lze najít levnější lokality. Skládání serverů a AI clusterů je práce s hi-tech technologiemi a je nutné know-how, stále je zde ale velký podíl oné slavné “montovny”.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU