"Podle dnešních pravidel Internet vůbec nepodléhá regulaci."
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. 12. 2007 (směrnice o službách audiovizuálních médií)
- sdělení EU o videohrách ze dne 22. 4. 2008
- mediální zákon č. 231/2001 Sb,
- více informací: http://www.saferinternet.cz/zakony-a-pravidla
"Přece všechny tyto služby jsou založené na přihlášení. Bez toho se přece na Internet nedostanete."
- bezplatné WiFi v restauracích, kavárnách, hotelích,
- Internetové kavárny,
- Internetové kiosky např. na nádražích,
- je mnoho sítí i třeba ve firmách, kde stačí zastrčit notebook do sítě a jste na Internetu.
- Tedy firma, kavárna, hotel,... se přihlašuje, ale jednotliví uživatelé se již nemusí bezpodmínečně přihlašovat.
"Internet přece nebyl koncipován jako svobodné médium."
Původním záměrem to asi nebylo, ale když se dostal do akademického světa, tak byl takto koncipován. V současné době se rozhoduje, zda a do jaké míry svobodným zůstane. V Číně např. svobodným není...
"...prakticky neexistuje nic jako trh s rozhlasovými pořady, který by přesahoval hranice státu."
Většinu rádií, které poslouchám nejsou z ČR.
Dalším cílem vlády by mělo být revize celé této organizace (rrtv) a perosonalni vymena. To co ten Ing. VÁCLAV ŽÁK píše je naprosto neuvěřitelné
"A co bezplatné WiFi sítě v kavárnách?
To by byl problém. Jsem ale přesvědčen, že anonymní Internet během několika let zmizí. Ne kvůli ochraně dětí, ale kvůli ochraně bankovních služeb, boji s terorismem i s podvody v elektronickém obchodu. Internet vůbec nebyl postaven „bezpečně“, byla to služba pro vojáky a posléze pro uzavřenou univerzitní komunitu. Už se do bezpečnosti hodně investovalo a vývoj určitě nekončí. Regulace by pak vyšla vlastně zadarmo, pro operátory by nepředstavovala vůbec žádnou zátěž."
..... Podporoval bych ji taky, ale doposud v českém právním řádu neexistuje právní struktura, která by koregulační funkci umožnila: musí zajistit, aby v jedné právnické osobě koexistovaly státní a soukromé finance i rozhodování. Stát musí samoregulační funkci podpořit, protože tím šetří, ale zároveň musí dohlížet, jestli samoregulace dokáže vynutit naplňování dohodnutých kodexů. Pokud ne, musí mít stát možnost zasáhnout.
To jsou prohlášení jak z nějakého naturalistického scifi.
"Jsem ale přesvědčen, že anonymní Internet během několika let zmizí."
"musí zajistit, aby v jedné právnické osobě koexistovaly státní a soukromé finance"
Domnívám se, že jste nepochopil, k čemu se některé ty výroky vyjadřují. Pokusím se tedy popsat, jak je chápu já, a trochu vám oponovat :-).
"Přece všechny tyto služby jsou založené na přihlášení. Bez toho se přece na Internet nedostanete."
- Myšleno služby obsahující materiál, který podléhá ratingu, tj. zejména služby jako youtube.com a stream.cz, případně stránky zaměřené na erotický obsah. Profesionální erotické stránky jsou na přihlášení dávno už jen proto, že jsou placené.
Veřejně přístupné wifi je samozřejmě s regulací trochu v rozporu. Nicméně do toho neřadím přístup k internetu v hotelích, firmách ani školách. V hotelu dostanete (nebo si připlatíte) přístupový klíč nastavený na určitý rating, základní a střední školy budou mít nastaven rating plošně (nebo každý bude mít vlastní identifikaci atp.). Va vysokých školách se připojíte také jen omezeně (možná ne v takové míře, aby ta síť skutečně nebyla veřejná, ale stále je to ohraničený subjekt). A firmy? Domnívám se, že mladiství ve firmách obvykle nepracují (a když ano a mají přístup k sítí, je na firmě, aby se podle toho zařídila). Na druhé straně (zpravidla větší) firmy již dlouho samy poměrně striktně omezují obsah, ke kterému se zaměstnanci mohou dostat. Erotický obsah zde dnes není ani to nejdůležitější, spíš sociální sítě a internetové hry :-). Ale to je už úplně jiný druh regulace.
"...prakticky neexistuje nic jako trh s rozhlasovými pořady, který by přesahoval hranice státu."
- Řeč je o "pořadech," netýká se celých vysílání. Srovnáno s televizním vysíláním: televizní společnosti od sebe nebo od filmových distributorů kupují licence na vysílání dílčích pořadů či audiovizuálních děl. To se, s výjimkou hudební produkce (ale to není otázka trhu pořadů), v rozhlase neděje. Ano, myslím, že se najdou výjimky, ale není to zcela běžné a obávám se, že není moc důvodů proč by rozhlas měl být EU trnem v oku. Snad pokud by někdo vysílal rozhlas s explicitním obsahem, ale o tom nevím.