No, u opery je podobna funkce pod "ctrl-alt-v" (aspon myslim, firefox nepouzivam, takze nevim jak to v nem funguje a v mozille tahle zkratka dela neco jineho)
V opere se tim posle aktualni stranka (at uz z disku ci na webu) pras upload na validator ....
Na nich většinou spolupracuje více nezávislých subjektů (výrobce reklamního software, výrobce redakčního sysytému, inhouse kodéři apod.), kteří si to každý dělá po svém a tak jak jim to vyhovuje. Samozřejmě, že to není omluva. Jde to, když se chce. Ale ono se většinou nechce, protože se řeší důležitější problémy. Teorie je hezká věc, ale praxe bývá jiná. :-)
Coz ale neni problem s Firefoxem a Web Developer Toolbarem - staci Ctrl-Shift-L :) Funguje i na soubory, ktere vam lezi na disku a jeste nikde zverejnene nejsou. Nevidim tu "narocnost" pusteni validatoru jako prekazku. ,-)
>velký weby většinou soustřeďují několik (mnoho) různých obsahů, které putují od různých zdrojů.
No, a právě tady je největší užitek validity! Když si každý z těch zdrojů zkontroluje, že je jeho kousek validní, tak bude (při správném vkládání) validní i celek.
Tedy celý tým nesmírně ušetří práci a čas, protože může spoléhat na práci druhého a nemusí cizí výstup příliš kontrolovat, protože už hlavní kontrolu za něj udělal robot (validátor).
Nezapomínejte ale na to, že neděláte nějaký (s prominutím) ušmudlaný webový deníček, kde si můžete s kódem hrát do alelůja, ale že tyhle velký weby většinou soustřeďují několik (mnoho) různých obsahů, které putují od různých zdrojů. Jakou jsou reklamní kódy, špatné amprsandy generované v redakčním systému, pak nějaký grabovátko, kterým se tahají data, pak nesprávně napsaný článek atd. Těch zdrojů chyb je víc, než jen ten primární html+css kodér. Alespoň taková je moje zkušenost. Člověk se s tím patlá, dělá to validní s lorem ipsum, pak se do toho pustí to stádo balastu kolem a celá jeho práce jde do kytek. A lidi pak nadávaj na toho primárního kodéra, že "je to prase a neumí udělat validní kód". :-)
Takováhle stránka je většinou stále dobře zobrazitelná, protože jádro je OK, ale jako celek není validní.
To delam v prumeru jedou, nekdy dvakrat... souhlasim s tim ze za nevalidnimi strankami je hlavne lenost. Naucit se uzavirat tagy a zapisovat spravne ampersand neni nic na co by bylo potreba testovat kazdy dalsi radek.
Delat validni kod je narocnejsi nez delat nevalidni kod. Minimalne uz z toho duvodu, ze musite na to poustet validator, ktery vam overi, zdali je dokument formalne vyhovujici syntaxi.
pridam se tu s nazorem. Srovnani validity s cestinou neni spatne, ale trochu pokulhava (obojim se tak trochu zivim, takze to snad mohu znalecky posoudit :)).
Nikdo me nepresvedci, ze za nevalidnim kodem je neco jineho nez lenost. Protoze napsat validni kod da *naprosto stejne* prace jako nevalidni, akorat clovek nesmi byt liny, kdyz se to html uci, se ho naucit poradne. Za nevalidnimi strankami BFUcek podle me stoji hlavne vselijake Composery a Front Page, ktere bych jejich tvurcum nejradeji omlatila o hlavu, protoze to, co produkuji, je HNUS, a myslim, ze by programatorum nedalo moc prace, aby to takovy hnus nebyl.
Kdyz si chce BFU udelat stranku, tak bud pouzije composer, nebo se inspiruje u jinych stranek (tak tipuju), no a kdyz composer to validne neumi a ty jine (referencni) stranky jsou taky blbe, nelze BFUcku vytykat, ze nevi, co je dobre, a vytvori stranku taktez nevalidni.
Ale kdyz je nekdo profi webmaster nebo profi redaktor apod., mel by vedet, co je validni kod, a mel by ho pouzivat, protoze ho to nestoji temer zadnou praci navic, mel by to brat jako svou povinnost (aby sel vzorem ostatnim).
S jazykem je to trochu tezsi, chapu, ze nekteri lide na to cuch maji a nekteri nemaji. Nekomu staci se to naucit ve skole, nekomu precist par knizek, a nekdo s tim bude mit problemy cely zivot. Ale znam spoustu lidi, co kdyz se snazi, tak spisovne psat umeji, ale vetsinu casu na to kaslou a sekaji i/y zcela nahodne, o interpunkci nemluve. Ale je to jak s temi BFUcky a jejich strankami - lidi, co se vyjadruji verejne (noviny apod.), by meli brat jako svoji povinnost pouzivat validni jazyk, pripadne zajistit korekturu, protoze svym projevem jdou prikladem ostatnim. Dyslektik to bude mit vzdycky tezke, ale normalni primerene jazykove citlivy a primerene liny clovek je velmi ovlivnovan tim, co vidi a co precte, takze takovym by se nemel davat spatny priklad.
ČLÁNKY DO MAILU