Poslanecká sněmovna ve středu definitivně odhlasovala velkou mediální novelu. Podpořilo ji 99 přítomných poslanců. Zákon teď míří do Senátu. Pak už zbývá jenom podpis prezidenta. Pokud všechno půjde hladce, bude zákon účinný od 1. května. Na co se musí připravit domácnosti a firmy?
Co se dozvíte v článku
Změny pro domácnosti
Zvýšení televizních a rozhlasových poplatků
Televizní poplatek se zvýší ze současných 135 Kč měsíčně na 150 Kč měsíčně za domácnost. Rozhlasový poplatek je dosud 45 Kč měsíčně, zvýší se o deset korun na 55 Kč měsíčně.
Zůstává princip, že poplatek se hradí za domácnost, ne za osobu. Nezáleží tedy na tom, kolik máte doma přijímačů, vždy se platí jenom jeden televizní a rozhlasový poplatek za celou domácnost.
Automatické zvyšování poplatků
Sazba poplatků by se měla v příštích letech automaticky zvyšovat podle inflace. Podmínkou je, aby součet roční míry inflace od posledního zvýšení poplatků přesáhl 6 %. Jakmile tato hranice bude překročena, poplatky se od 1. července zvýší o 6 % se zaokrouhlením nahoru na celé koruny. Novou výši poplatků zveřejní Ministerstvo kultury jako sdělení ve Sbírce zákonů, parlament o ní vůbec nebude rozhodovat.
Opoziční ANO a SPD však oznámily, že pokud budou po podzimních volbách sestavovat vládu, bude jednou z priorit úplné zrušení televizních a rozhlasových poplatků.
Rozšíření definice přijímačů
Za rozhlasový nebo televizní přijímač se nyní bude považovat jakékoliv zařízení technicky způsobilé k individuálnímu sledování televizního vysílání nebo poslechu rozhlasového vysílání. Na rozdíl od současné úpravy už nebude rozhodovat způsob příjmu. Do nové definice tedy budou spadat také jakákoliv zařízení, která umožňují rozhlasové a televizní pořady přijímat prostřednictvím internetu.
Pokud má domácnost klasický televizor nebo klasické rádio, nic se pro ni tímto zákonem nemění. Novinka ale dopadne na přibližně 600 tisíc domácností, které nemusely platit poplatky, protože dosud neměly žádný přijímač, který by vyhovoval požadavkům zákona.
Pokud je tedy v domácnosti alespoň jeden chytrý mobil schopný se jakýmkoliv způsobem připojit na internet, případně tablet, nebo například notebook, vznikne povinnost se přihlásit do evidence České televize a Českého rozhlasu. Platí se jeden poplatek bez ohledu na počet přijímačů. Není rozhodující, zda domácnost vůbec pořady rozhlasu a televize sleduje. Domácnost však má možnost odeslat čestné prohlášení, že nevlastní žádné zařízení umožňující jakýmkoliv způsobem sledovat mediální obsahy.
Změny pro podnikatele a organizace
U hotelů nebo třeba restaurací už nebude záležet na tom, kolik mají ve svých provozovnách rozhlasových a televizních přijímačů. Evidenci přijímačů totiž nově nahrazuje plošná platba.
Poplatky podle počtu zaměstnanců
Podniky, organizace a živnostníci, kteří mají 24 a méně zaměstnanců, už nebudou platit televizní ani rozhlasové poplatky. Poslanci nakonec tuto výjimku z placení rozšířili ještě o organizace s právní formou spolků. Poplatky nebudou platit také zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením.
U větších firem bude záležet na počtu zaměstnanců. Čím větší podnik, tím vyšší násobek základní měsíční sazby poplatků.
Počet zaměstnanců |
Měsíční televizní poplatek (Kč) |
Měsíční rozhlasový poplatek (Kč) |
Měsíční poplatky celkem (Kč) |
25–49 |
750 |
275 |
1025 |
50–99 |
1500 |
550 |
2050 |
100–199 |
3000 |
1100 |
4100 |
200–249 |
4500 |
1650 |
6150 |
250–499 |
10 500 |
3850 |
14 350 |
500+ |
15 000 |
5500 |
20 500 |
Počtem zaměstnanců se rozumí počet zaměstnanců přepočtený na plné pracovní úvazky. Česká televize a Český rozhlas budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení o potřebné údaje kvůli kontrole, do jakého pásma firma patří. Zaměstnavatel nemusí hlásit každou změnu počtu zaměstnanců – oznámí ji televizi a rozhlasu pouze tehdy, pokud je změna tak významná, že se ocitne v jiném pásmu.
Leasingové společnosti
Firmy, které pronajímají dopravní prostředky, jejichž příslušenstvím je rozhlasový nebo televizní přijímač, platí rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek za každý takový dopravní prostředek.
Změny pro Českou televizi
Omezení sponzorských vzkazů
Poslanci stanovili limit pro vysílání sponzorských vzkazů na programových okruzích České televize. Za celý kalendářní rok to nesmí být více než 260 hodin v souhrnu na všech programech, z toho na nejsledovanějším programu ČT1 to nesmí být víc než 50 hodin.
Čtvrtinu finančních prostředků vybraných ze sponzorských vzkazů bude Česká televize přeposílat do Státního fondu kultury, který je rozdělí na podporu kulturních projektů.
Na internetových stránkách a v aplikacích mohou být podle nového zákona jen obchodní sdělení zaměřená na propagaci vlastních služeb a pořadů České televize. Další výjimka platí pro umístění produktů přímo v pořadech a pro pořady, jejichž obsah nemůže Česká televize ovlivnit.
Objektivita v online produkci
Sněmovna schválila návrh poslankyně Niny Novákové (KDU-ČSL), že Česká televize musí výslovně dbát zásad objektivity a vyváženosti také v audiovizuální mediální produkci na vyžádání. To jsou zjednodušeně řečeno pořady produkované pouze pro digitální platformy.
Memorandum o veřejné službě
Generální ředitel České televize musí připravit memorandum, ve kterém upřesní podobu veřejné služby v následujících pěti letech. Toto memorandum předloží ke schválení Radě České televize. Po jeho schválení na memorandum připojí podpis ministr kultury. Jestliže memorandum nebude schváleno, bude se Česká televize řídit obecně zákonem o České televizi. Pokud memorandum bude schváleno a generální ředitel by ho nedodržoval, může ho Rada České televize odvolat.
Podpora zahraniční tvorby
Zákon o České televizi nyní výslovně dovoluje, že se veřejnoprávní televize smí podílet na české audiovizuální tvorbě v zahraničí, a to včetně její propagace. „Svoboda pohybu a globalizovaná ekonomika přitom nejenom znásobila počty Čechů dlouhodobě působících v zahraničí, ale extrémně posílila i potřebu budování silné identity České republiky mezi našimi zahraničními partnery. V neposlední řadě je pak česká audiovizuální tvorba vyhledávána i v našich sousedních státech, a to včetně oceňovaného zpravodajského pokrytí,“ vysvětlil tuto změnu její autor Jan Lacina (STAN).
Změny pro Český rozhlas
Omezení obchodních sdělení
Poslanci na návrh Petra Bendla a Rudolfa Salvetra (oba ODS) schválili, že Český rozhlas nesmí na celoplošných stanicích za den odvysílat více než 1 minutu jakýchkoliv obchodních sdělení, tedy reklam a sponzorských vzkazů. Na regionálních stanicích je tento limit nově 2 minuty denně.
Dosud zákon dovoloval tři minuty reklam denně na celoplošných stanicích a pět minut na regionálních okruzích. Český rozhlas odhadl, že kvůli novému omezení přijde asi o 100 milionů korun ročně.
Na internetové stránky a do svých aplikací smí Český rozhlas umisťovat jen taková obchodní sdělení, která jsou zaměřená na propagaci vlastního vysílání, pořadů a činností souvisejících s veřejnou službou v oblasti rozhlasového vysílání (například koncerty uměleckých těles Českého rozhlasu).
Online objektivita
Na návrh poslankyně Niny Novákové (KDU-ČSL) sněmovna do zákona výslovně doplnila, že objektivní a vyvážené musí být i zpravodajské a politicko-publicistické pořady poskytované na internetových stránkách a v aplikacích Českého rozhlasu.
Memorandum o veřejné službě
Generální ředitel Českého rozhlasu musí připravit memorandum, ve kterém upřesní podobu veřejné služby v následujících pěti letech. Toto memorandum předloží ke schválení Radě Českého rozhlasu. Po jeho schválení na memorandum připojí podpis ministr kultury. Jestliže memorandum nebude schváleno, bude se Český rozhlas řídit obecně zákonem o Českém rozhlase. Pokud memorandum bude schváleno a generální ředitel by ho nedodržoval, může ho Rada Českého rozhlasu odvolat.