jestli dovolíte, rád bych Vám sdělil svůj názor. nejsme odborník přes počítače, ale něco malinko vím o právu.
Především. Celý vztah by se posuzoval podle obchodního zákoníku. Nejsem si jist, nakolik by se jednalo o smlouvu o dílo nebo o smlouvu nepojmenovanou, tj. takovou, kterou obchodní zákoník nezná.
Pokud zákon výslovně nestanoví jinak, nemusí být smlouva uzavřena písemně, může být uzavřena ústně nebo dokonce konkludentním jednáním. Na vysvětlenou - přijdu do obchodu, uvidím hrnek za 10 Kč ukážu na něj, zaplatím, prodavačka mi jej zabalí a odcházím; neřeknu ani slovo. T. projevím svoji vůli jednáním.
Závěr: Smlouva byla uazvřena tím, že bylo požádáno o registraci a tím, že doména byla registrována.
Je samozřejmě otázka, za jakých podmínek, tj. jaké jsou smluvní vztahy, vzájemná práva a povinnosti atd., ale to je otázka dokazování.
Co se týká výzev k zaplacení emailem. Dle mého názoru je to nedostačující z jednoho prostého důvodu.
Pohledávka vzniká okamžikem, kdy je mi poskytnuta služba a protistranně vzniká právo tuto pohledávku vyúčtovat. SPLATNOST pohledávky vzniká dnem, kdy je to mezi stranami dohodnuto, pokud není den splatnosti dohodnut pak dne, který určí věřitel ve své výzvě dlužníkovi.
A jsem u problému. Údajně se dá email poměrně jednoše zfalšovat, včetně jeho odesílatele (nejsem odborník). Bude tedy na věřiteli, aby prokázal věrohodným způsobem, že dlužníka vyzval k zaplacení. Je věrohodným způsobem email? Podle toho co čtu na internetu tak nikoliv.
Umím si představit situaci, kdy by někdo jménem kohokoliv rozeslal emaily s výzvou k zaplacení a uvedl tam vlastní bankovní spojení.
Pokud by byl email považován za věrohodný, pak by nezaplacení za poskytovanou službou bylo vážným porušením uazvřené smlouvy a vzniklo by právo od smlouvy odstoupit a doménu zrušit.
Co se týká faktur posílaných emailem, neviděl jsem. Musí ale obsahovat všechyn náležitosti vyžadované zákony tak, aby se jednalo o danový a účetní doklad. Což zřejmě splňovala (ostatně ani Telecom nemá na svých vyúčotávních podpis a razítko a úřady to uznávají).
Má to ale jiný problém. Na mě jakožto plátci je prokázat věrohodnost daňových dokladů. Moje zkušenosti hovoří, že daňové úřady se s tím moc "nemažou". Něco se jim nezdá, doměří daň včetně nemalého penála (samozřejmě až po letech) a popř. požadují pokutu. A je na Vás abyste se buď soudili (penále nabíhá) nebo zaplatit a pak se soudit.
Je ovšem pravdou, že za správnost dokladu odpovídá ten, kdo ho vystavil. Pokud nebude uznán za platný, nese rizika penále, pokut doměřených daní apod. A pak je na nás, abychom dokazovali, že ten email byl skutečně zaslán a obsahovl tu a tu fakturu.
Takže pánové s ohledem na okolnosti v našem státě a na dosavadní zkušenosti s úřady doporučuji poslat fakturu písemně. Jinak se vystavujeme riziku všichni.
Zákonná v tom smyslu, že by ji stanovil nějaký zákon, není.
Kdysi za komoušů a za hospodářského zákoníku bylo v rámci socialistických vztahů (samozřejmě že dobrých socialistických vztahů) a socialistické zákonnosti (to mi to jde) stanoveno striktně všechno,takže byla natvrdo stanovena i splatnost faktur a úroky z prodlení, resp. tehdy se to jmenovalo penále z prodlení.
V současné době nic takového zákonem stanoveno není, tj. mezi podnikateli v obchodních vztazích.
Jednalo by se o zákonný požadavek v tom smyslu, že se jedná o lhůtu k plnění určenou věřitelem, jak je uvedeno v předchozím příspěvku.
Nedá mi, abych si nerýpl. Pokud emaily skutečně obsahovaly upozornění na zákonnou 15 denní lhůtu, doufám, že si poskytovatel všiml, že hospodářský zákoník už do 31. 12. 1991 neplatí (resp. z něho platí jen některé drobnosti - státní podnik, některá ustanovení apod., alespoň myslím, možná už je zršený úplně) a že od 1.1.1992 platí obchodní zákoník
ČLÁNKY DO MAILU