Názory k článku Vesselin Popov (Psychometrics Centre Cambridge): Facebook se nezmění, dokud pro něj budou data lidí tak výnosná

Taxem si tu korelaci kytek v kvetinaci vyzkousel. Sice na omezenem vzorku, kde vsechny povazuji za vysoce inteligentni lidi. A ani v jednom pripade jsem nenasel nikoho, kdo by kytky v kvetinaci mel rad. Vysledek se pohybuje od neutralniho (coz je stoprocentne korelovane s tim, zda dotycny zije s manzelkou nebo pritelkyni, co se o kytky stara) po velmi zaporny (to treba ja, mne kytky bud uschnou nebo shniji).
Takze jsme vschni vlastne pitomci.

Také mi ta teorie připadala "přitažená za vlasy". Moje soukromé vysvětlení je, že to souvisí s prostředím, ve kterém se dané osoby pohybují. Například pokud nemalá část intelektuálů žije ve velkoměstě, tak jejich "jediný kontakt s přírodou" může představovat rostlina v květináči. Pokud by ale takový intelektuál žil na venkově nebo prostě v prostředí, kde má přírodu "za humny" (když se podívá z okna nevidí paneláky, ale zeleň), potřebu pěstovat něco v květináči asi bude mít menší. Čili myslím si, že výsledky takového výzkumu nejspíše budou jinak korelovat v Anglii, jinak v Americe, jinak v Česku. Prostě si myslím, že výsledky mohou být závislé na zvyklostech, kultuře, společenském prostředí země, kde se daný průzkum prováděl. Je to jen moje úvaha, která může být mylná.

Zajímavý rozhovor, který konečně přináší i pohled z jiné strany, než je obvykle masově prezentováno. S některými myšlenkami se ztotožňuji, s některými méně, ale zásadní otázka zní: Je ještě změna vůbec možná? Uvěří lidé, že by se data sbírající společnosti uskromnily? Ano, ekonomické teorie mohou být motivací, pokud by se ukázalo, že zmiňované "etické zacházení s daty" by byl také výnosný obchodní model. Ale protože morálka/etika není příliš častým jevem ve světě "velkého businessu", zkušenosti mi říkají, že i kdyby se společnosti navenek chovaly etičtěji, měl bych kvůli opakovanému zklamání důvěry problém uvěřit, že za zády osobní data stejně nesbírají a "neprodávají" (chcete-li to eufemisticky, nemonetizují). Kdybych to měl vyjádřit heslem, "je lehké důvěru ztratit a je pak velmi těžké ji opět získat". Pokud by nějaká společnost chtěla v této rovině postupovat eticky, čeká ji velké množství úsilí přesvědčit konzumenty, že to tak opravdu dělá a to množství úsilí bude potřeba větší, než když se "začíná na zelené louce", protože kromě obvyklých překážek budou muset překonat i odpor vytvořený špatnou zkušeností s dosavadními "leadery oboru", za což ale ta potenciálně etičtější společnost nemůže.

Děkuji autorům za rozhovor "z druhé strany".

Nemyslím, že by se populace stala rezistentní - to se stane jen u té menší, lépe vzdělané a zajímající se části populace. U většiny to pojede dál v zajetých kolejích. Sice je to ta chudší část - ale zase manipulovatelnější, čímž se to víc než vyrovnává (viz např. kolik jsou chudí schopní utratit za alkohol, cigarety, loterie...).

Zachádzať so svojimi dátami obozretne je na hranici nemožného aj pre technicky zdatného človeka, nietožto pre bežného užívateľa. Môžete si vybrať, že nebudete kŕmiť facebook, ok, ale nejaké vyhľadávanie používať asi budete. Nemusíte byť ani prihlásený a google si o vás profil poskladá a o dosť lepšie ako ten facebook. Alebo nemusíte používať Google a môžete veriť že DuckDuckGo nezbiera žiadne dáta. Ale je to len v úrovni viery, ktorá môže a nemusí odrážať realitu.

To je prave to, co uz za mesic delat nebude smet. Tedy alespon ne oficielne/legalne bez vaseho informovaneho souhlasu. Zaroven vam ovsem nebude smet odeprit poskytnuti sluzeb. Netyka se to pak zdaleka jen google ale vsech provozovatelu vsech podobnych sluzeb.

Muzete samozrejme namitnout, ze nejake lejstro z Brusellu tezko googlu neco delat zabrani, ale prave google, fb a dalsi velci jsou prvni na rane a oni prvni budou kontrolovani. Docela by mne zajimalo, kolik promile uzivatelu jim souhlas da.

Mam tu pred sebou zatim jen nastrel na to tema, prakticky by web mel fungovat tak, ze se navstevnika nejdrive zeptate = date mu k dispozici hromadu checkboxu, zda a jaka data k jakym ucelum o nem muzete shromazdovat. A pokud vam to vse odmitne (to musi byt vychozi stav), tak jej stejne musite na web pustit, jen ta data uchovavat nesmite. Muzete obhajit mozna nejaky technicky log, pokud mate interni predpis, a data po nejakem, nikoli prilis dlouhem obdobi likvidujete. Ta data ovsem v zadnem pripade nesmite vyuzivat treba k marketingovym ucelum nebo jakymkoli dalsim analyzam bez souvislosti s technickym zajistenim provozu.

Zajimavejsi je to jeste i o to, ze vsechna data ktera az dosud nahromadil musi provozovatel zlikvidovat - jednoduse proto, ze na jejich drzeni nema prave ten souhlas v souladu s GDPR.

Je to běh na dlouhou trať. Tu důvěru si mohou vybudovat u mladých - nastupující generace; ti ještě nemají špatné zkušenosti, jsou proto otevření a důvěřiví, a v neposlední řadě nemají tolik peněz, aby dali přednost placení penězi před placením daty. Když tato generace dospěje a model se osvědčí (firmy důvěru nezklamou), bude to dvojitá výhra: jednak budou mít data o lidech v produktivním věku, a jednak se důvěra (dobrá zkušenost) bude od nich dál šířit mezi mladší i starší.
Kámen úrazu bych viděl v tom, že nepoctivci se vždycky najdou - je jen otázka času, kdy se začnou sypat skandály na některé z těch nových etických firem - a i kdyby většina firem byla opravdu poctivá, bude pak pro ně velmi těžké si důvěru udržet.

ale to pak lidstvo pujde do kytek (v květináči), podobně jako to je od doby, co lidi volí babiše, protože "platí" slibem komunistickýho fízla

Zaujal mne udaj, ze cilena reklama ma dvakrat lepsi ucinnost. Nedavno jsem (tusim zrovna Lupe) videl clanek kde rozebirali, ze vetsina reklamy na FB je podvodna nebo smeruje k zavirovani pocitace/mobilu. Takze uplne nevim, jak si to prebrat. Jestli tak, ze cilena podvodna reklama ma dvakrat vesti ucinnost, nebo, ze kdyz nahodou nekdo zada na FB cilenou reklamni kampan, ktera neni podvodna, tak dosahne dvakrat lepsich vysledku, nez necilenou kampani.
Stale povazuji cileni reklamy za jettiho (vsichni o nem mluvi, nikdo ho nikdy nevidel). Kdyz se podivam, jake reklamy mi dorucuje FB a google (tyhle dve spolecnosti o mne museji mit dostatecne podrobne udaje, ze kterych by i pomerne hloupy clovek lehce sestavil muj profil a usoudil, co ma cenu mi nabizet), tak nejak jsem si stale nevzal malou pujcku u lichvaru ani si nekoupil nejaky podvodny financni produkt.

A taky banky. Kdo dalsi krom FB a googlu by o mne mel neco vedet. A presto vrcholem vyuziti CRM systemu, data miningu a kdoviceho jeste bylo to, ze mi banka, kde jsem mel investovane nemale penize, kazdy mesic pravidlne k vypisu z uctu prikladala dalsi papir, kde mi sdelovala, ze jako jejich vynikajicimu klientovi mi je ochotna pujcit deset tisic bez ruceni.
Tak kde je to cileni?

Víceméně s vámi souhlasím. Například já používám Privacy Badger, který nemá za úkol primárně blokovat reklamy, ale blokovat sledování. To znamená, že reklamy, které se mě snaží trackovat se mi vůbec nezobrazí, zatímco ty, které "do toho tolik nešlapou", ty propustí až ke mně. To bylo tak laicky řečeno, podrobnější princip fungování je uvedený na https://www.eff.org/privacybadger#faq-How-does-Privacy-Badger-work?

Cílená reklama by mohla fungovat celkem dobře. Prakticky ale funguje velmi primitivně. Když jsem kupoval auto, tak mi pak Google ještě minimálně měsíc servíroval reklamy na auta. (A po dalším měsíci poslala automobilka nabídku dalších modelů - to už nedává smysl vůbec) Podobně pokud hledám jakékoliv zboží, tak se na něj pak zobrazuje reklama.

ano to znam, tohle dela treba i amazon, ktery vi, ze jsem si to koupil

to je tím, že si nemažeš cookie, neblokuješ googlí reklamní domény a neizoluješ sessions

Ano, nemažu , neblokuju. Tím jim dávám šanci, aby cílená reklama fungovala. A nic moc. A když budu mazat, blokovat atd., tak se budou zobrazovat náhodné reklamy. To mi za to nestojí.

No a práve to je to, čo ani Googlu veľmi nefunguje.

Totiž, keď som v nejakom diskusnom fóre klikol na odkaz na stránku predajcu vrtákov (aby som sa pozrel, o čom sa danom vlákne bavilo), nasledovné dva týždne mi to servírovalo bannery tejto konkrétnej stránky. A teraz zase nejakej inej stránky, kde som sa len krátko pozrel na nejaký produkt. Ani len nejaké alternatívne e-shopy s takým sortimentom mi to neponúklo, odhliadnuc od faktu, že mi to tak isto ponúkalo čo ja viem práčky, práve keď som už nejakú kúpil (aj keď chápem, že asi googlovský reklamátor tak podrobné údaje nemá, aby vedel, či som už kúpil alebo nie)...

On markeťák je většinou jedinec, na kterýho evoluce při vývoji mentálních schopností pozapomněla. Důkazem budiž:
1) Napřed potenciálního zákazníka nas...me, pak se mu snažíme něco prodat (= otevřu odkaz ve vedlejším tabu, že se na to mrknu, a ten začne řvát něco o super výrobku).
2) Pokud někdo navštívil konkrétní stránky, je potřeba mu sdělit, že ty stránky existují. Pokud možno co nejodpudivějším způsobem. Pochopit, že kdo tam byl, ten o té stránce ví, je nad jejich mentální schopnosti.
3) Pokud vlezu do e-shopu a nic tam nekoupím, znamená to, že od nich zrovna nic nechci (z jakýhokoliv důvodu). Je plýtvání penězi z jejich strany mě dál lámat, prostě nechci (s výjimkou případnýho čekání na výplatu, ale tam už pak reklama nehraje roli). Rozhodnutí už padlo.
4) Pokud si koupím zboží nebo službu, je touha po tomto produktu na času ukojena. Když koupím auto, tak asi příští dva týdny nepotřebuju auto, ale toto prozření by markeťáka katapultovalo mentálně na úroveň metaře.
5) Používají lámání po telefonu na čísle, který není v telefonním seznamu bez uvedení zdroje, odkud to mají (= porušení platné legislativy) a doufají, že s reputací nedodržování zákonů budou dost důvěryhodní na to, abych jim dal peníze. Tůůůdle.
6) Cílená a selektivní reklama znamená, že jako chlap nafasuju porci reklam na vložky a slevový kupón na sukně. Asi jim nedošlo, že lidi mají různý pohlaví a ne každý kupuje to, co oni prodávají.
7) Tak složitá myšlenková konstrukce, že se přihlašuju na stejný web doma i v práci, vzdálenost je 20km a po 10k km budu potřebovat olej, takže by z toho udělali odhad, kdy asi najedu 80% té vzdálenosti a nabídli olej, u nich bude na pořadu dne tak za 500-600 let nejdřív.

4) hahah přesně zrovna se tady při čtení vašeho přízpěvku koukám vpravo na reklamu na grill který jsem včera online zakoupil asi si myslí, že si koupím další a další... Je to stejné jako s vysavačem taky se mi pak měsíc zobrazovali reklamy na ten konkrétní typ co jsem zakoupil nikoho ovšem nenapadlo zobrazit kde koupím příslušenství... bohužel kde koupit příslušenství a halvně jaké k tomu konkrétnímu typu náleží, neví ani ten zelenej skřet co ty vysavače prodává...

Je fakt, že data mají ohromnou cenu. Teď shodou okolností došel dopis od distributora plynu (nebudu jmenovat) a chce v souladu s GDPR souhlas s poskytováním osobních údajů. Tak jsem si to rozdělil na dvě kategorie:

1) Adresa odběratele, jméno odběratele, adresa odběrnýho místa,... - nutné pro poskytnutí služby, tam dostane souhlas po dobu poskytování služby.
2) Identifikátory na sociálních sítích, ... - to jako bez účtu na XK nebudu topit? Zamítá se.

A zajímavá je i vědět, na co ty informace potřebují a co za to dostanu:
a) Poskytnutí služby, tam to dostanou.
b) Registr dlužníků, tam jim to zatím dám kvůli hypošce.
c) marketingový účely - posílání cílené reklamy po dobu osmi let od ukonční smluvního vztahu

(tak jsem si to odeslal nějak rychle).

ad c) Nevidím nic, co bych z toho měl já, mimo zaspamované schrány a vyrušování po telefonu. Takže je lepší jim ten souhlas vůbec nedávat a mít klid. Až za to něco nabídnou, třeba 10% slevu po dobu trvání souhlasu, pak to bude na zvážení. Pod těch 10% ani omylem.

Veselin vypada na fotce ze potrebuje dovolenou Neprodam tyto data?

Internet výborně pomůže s výběrem s věcí dlouhodobé spotřeby, ale kdo chce koupit nové auto každý týden?
Už tady v diskusi bylo řečeno, že spousta "personalizovaných" reklam chodí pozdě a je to pravda.

Myslím, že je obtížné uhodout tužby každého z nás, protože se neustále mění naše preference. Většina reklam se nám snaží vpálit do mozku určitý nedostatek nebo novou pseudopotřebu, ale člověk ve skutečnosti potřebuje mnohem méně věcí, než se líbí výrobcům a jejich hlásným troubám.

Mám právo si nějakou věc dopřát - trouba řekla, že prý budu šťastný. Sousedi už jim zaplatili - mám se cítit méněcenný?