Ačkoliv se obsah vytvořený umělou inteligencí stává běžnou součástí digitálního prostředí, většina populace v Česku a na Slovensku tyto nástroje vědomě a aktivně nevyužívá. Podle nejnovější studie Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) nemá 62 % Čechů a 57 % Slováků s nástroji jako ChatGPT, Gemini nebo Midjourney žádnou praktickou zkušenost.
Přesto v obou zemích roste znepokojení z jejich zneužívání, zejména v podobě deepfake videí, která jsou čím dál častěji zneužívána pro šíření dezinformací, politicky motivované útoky a finanční podvody.
Studie, kterou realizovala Univerzita Karlova ve spolupráci s agenturami Median a Ipsos, popisuje kontrast mezi mediálním obrazem masivního nástupu AI a realitou jejího každodenního využívání. Alespoň jednorázovou zkušenost s generativní AI přiznává 38 % Čechů a 43 % Slováků. Denně tyto technologie využívá jen malý zlomek populace – 7 % v Česku a 11 % na Slovensku.
Míra využívání AI je přitom silně generační záležitostí. Nejaktivnější jsou mladí lidé ve věku 16 až 24 let, především studenti. V této věkové skupině používá AI denně přibližně čtvrtina Čechů a téměř třetina Slováků.
S rostoucím věkem respondentů pak využívání těchto nástrojů prudce klesá. I přes relativně nízká čísla je však patrný meziroční nárůst. Zatímco v roce 2024 deklarovalo nulovou zkušenost s AI 74 % Čechů, letos je to o 12 procentních bodů méně. Na Slovensku se počet „neuživatelů“ snížil o 7 procentních bodů.
Co si myslíte o funkci AI Overviews (česky Přehledy od AI) od Googlu?
Uživatelé zůstávají ostražití
Průzkum ukázal, že i ti, kteří generativní AI používají, k ní přistupují s velkou mírou opatrnosti. Naprostá většina si je vědoma rizika nepřesností a faktických chyb.
„Většina uživatelů deklaruje k nástrojům generativní AI ostražitý přístup. Více než polovina (53 %) českých a tři pětiny (60 %) slovenských uživatelů uvádí, že výstupům spíše věří, ale zároveň si je ověřuje z jiných informačních zdrojů,“ přibližuje zjištění sociolog a datový analytik CEDMO Ivan Ruta Cuker.
Nejčastějším nástrojem pro ověření informací je podle něj internetový vyhledávač, který volí 82 % uživatelů v Česku a 73 % na Slovensku. S výrazným odstupem následuje ověřování v odborné literatuře nebo konzultace s lidmi v okolí.
Zcela bezvýhradně AI důvěřují jen 4 % českých a 6 % slovenských uživatelů, kteří vygenerované výstupy dále neověřují.
Na Slovensku se důvěra v AI liší podle pohlaví, věku i politických preferencí. „Ženy (9 %) výrazně častěji než celková populace, ale i muži (4 %), zcela důvěřují odpovědím generovaným umělou inteligencí. Vyšší míru úplné důvěry lze pozorovat také u věkové skupiny 16 až 24 let (12 %) a u části populace, která je spokojena s fungováním demokracie na Slovensku (15 %),“ vysvětluje socioložka Paula Ivanková z agentury Ipsos.
„Lidé ve věku 35 až 44 let sice výstupům umělé inteligence důvěřují, ale častěji si je ověřují i z jiných zdrojů (68 %). Naopak starší ročníky ve věku 55 až 64 let a lidé s vysokoškolským vzděláním častěji uváděli, že výstupům spíše nedůvěřují a používají je s rezervou. Nejvyšší míru nedůvěry vyjádřili voličky a voliči strany Smer-SD. Až 43 % z nich uvedlo, že odpovědím generovaným umělou inteligencí spíše nedůvěřují a berou je s rezervou, což je více než necelá třetina celé populace,“ doplňuje Ivanková.
Deepfake jako zbraň
Zatímco běžní uživatelé teprve objevují možnosti AI, dezinformátoři a podvodníci již naplno využívají klonování podoby a hlasu známých osobností. Fenomén deepfake, tedy realistických, ale zcela falešných video či audio záznamů, se stává stále častějším jevem. Zkušenost s ním přiznává přibližně třetina Čechů (32–36 %) a dvě pětiny Slováků.
Organizace, které monitorují a ověřují virální obsah na sociálních sítích, rozdělily typické podvody do několika kategorií.
V České republice se šíří podvodná videa s lékaři, fiktivní investiční doporučení a dezinformace o ukrajinském prezidentovi.
Deepfake videa zneužívají tváře známých lékařů (například chirurga Pavla Pafka) a důvěřivým lidem nabízejí „zázračné“ léky na vysoký krevní tlak. Uživatel nejdřív zhlédne video, které se tváří jako záznam vysílání s moderátorkou ČT24 Jolkou Krásnou, a po kliknutí na odkaz se mu načtou stránky napodobující web komerční stanice CNN Prima News.
Zfalšovány byly také záběry, které údajně zachycují, jak epidemiolog Roman Prymula ve vysílání CNN Prima News údajně varoval před očkováním proti covidu-19 a mluvil o „dříve utajovaných“ nebezpečných následcích vakcinace.
Další podvodné reklamy s deepfake videi českých politiků lákají na údajně výhodné investiční platformy, které slibují pasivní příjem v řádu desítek tisíc korun měsíčně. Tyto peníze podvodníci popisují jako „nevyužité prostředky z daní“. Objevil se i nový typ podvodných reklam, které znovu cílí především na lidi, kteří už v minulosti na internetu byli podvedeni a přišli o peníze. Těm reklamy slibují podporu nebo přímo vrácení jejich ztracených peněz. Opět se v nich objevují tváře českých politiků.
Na českém internetu se šířila také falešná reportáž, podle níž měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koupit podíl v jihoafrické těžařské firmě. Jak popisuje agentura AFP, analýza ukázala, že video nese známky použití AI a je s největší pravděpodobností součástí ruské vlivové operace. Rozšířilo se i v dalších zemích.
Na Slovensku je situace podobná a některé dezinformační kampaně se opakují. Kolovala třeba videa, která měla ukrajinského prezidenta zachycovat pod vlivem drog. Jedno z nich dosáhlo dvou milionů zhlédnutí. Jednalo se o vygenerované podvrhy, u kterých AI typicky nezvládla detaily. V jednom videu problikává ruka, ve druhém jsou chybné prvky na automobilu a uniformách.
Umělou inteligencí byl také vygenerován údajný snímek olympijské vítězky v boxu Imán Chalífové, který měl dokazovat, že je ve skutečnosti muž. I tento podvrh lze rozeznat podle detailů, například podle zdeformovaných kolenou nebo rozpadlých nápisů a obličejů v pozadí. První dohledatelný výskyt této fotografie je z 24. srpna 2024 na účtu s názvem „MidJourney prompts“ na síti X.
A stejně jako u nás jsou i na Slovensku rozšířené podvodné investiční reklamy, které odkazují na weby věrně kopírující vzhled známých slovenských médií, aby působily důvěryhodněji.
Veřejnost volá po regulaci a ochraně
Šíření deepfake videí vyvolává u veřejnosti silné obavy. Po zhlédnutí konkrétních příkladů v rámci výzkumu vyjádřila drtivá většina respondentů (77–86 % v ČR) strach, že deepfake zásadně zvýší množství dezinformací.
Z toho pramení silný požadavek na regulaci. Většina Čechů (85 %) i Slováků (76 %) se shoduje, že systémy AI musí respektovat soukromí uživatelů. Téměř stejný počet lidí volá po důkladném testování technologií a transparentním informování o jejich fungování.
Velká část populace (74–79 % v ČR, 72–84 % v SR) souhlasí s tím, aby provozovatelé sociálních sítí a internetových platforem měli povinnost deepfake videa mazat.
Česká policie informuje o obětech „investičních“ podvodů prakticky každý týden. Škody se často pohybují v milionech korun a naivní lidé přicházejí nejen o úspory, ale mnohdy si ještě půjčují další peníze anebo prodávají majetek.
Například v únoru popsala policie případ čtyřiatřicetiletého muže z Brněnska, jehož upoutal „falešný příspěvek známého politika upozorňující na výhodné investování“. Během tří měsíců poslal podvodníkům bezmála tři miliony korun, a to nejen ze svých úspor, ale i z pokladny svého zaměstnavatele.
Podvodníci často upravují zvuk a grafiku velkých zpravodajských stanic jako je CNN Prima News nebo ČT24 (jednu z takových ukázek také policie zveřejnila jako varování). Stáhnou záznam skutečného diskusního pořadu, který pozmění pomocí nástrojů generativní umělé inteligence. Moderátoři a hosté pak říkají věci, které nikdy ve vysílání nezazněly. Televize se tomu snaží bránit, ale kromě nahlašování podvržených videí, podávání trestních oznámení a upozorňování svých diváků nemají příliš mnoho dalších možností, jak vlně manipulovaných videí čelit.
Google letos na jaře oznámil, že díky nasazení nových nástrojů se mu v jeho reklamních systémech daří výrazně snižovat objemy podvržených inzerátů. Jen loni zablokoval přes 700 tisíc podvodných účtů, které se zaměřovaly právě na deepfake videa se známými osobnostmi.
Policie opakovaně varuje, aby uživatelé nepodléhali reklamám s celebritami, které jim slibují zázračné zhodnocení finančních prostředků. V mezinárodní spolupráci už také úspěšně překazila činnost několika fiktivních „investičních“ call center. Podvodníci se nyní často vydávají přímo za kriminalisty a volají lidem, že si na jejich doklady někdo zařídil úvěr. Jindy se tváří jako pracovníci České národní banky.
Zadržení falešných „bankéřů“ v Praze v červnu 2025:
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU