Kdysi jsem na češtinu nedal dopustit, protože je to krásný jazyk, ale teď už bych ji s čistým srdcem vyměnil za angličtinu. Když cestuji do Německa, Rakouska či Švýcarska, už se tam v pohodě anglicky domluvím (někdy začnu svou chabou němčinou a během hovoru plynule sklouzneme do angličtiny).
U nás se také znalost angličtiny zvyšuje, ačkoliv k tomu není "kvůli" vynikající úrovni českého dabingu není motivace. Teenageři se angličtinu učí z počítačových her a třeba FarmVille hodně lidem významným způsobem obohatilo slovník, ale to pro klasický hovor nestačí.
Já takhle také začínal, dneska už dávám seriály i filmy bez titulků. Jedinou výjimkou bylo Expendables, těm drsným hlubokým hlasům Slye a dalších prostě nerozumím :) Ale s tím mám problém i v češtině.
Ohledně zmíněných výrazů, i ony jsou potřeba, protože patří do určitých reálií. Základem porozumění filmům, seriálům i písniček je v našem prostředí výměna slovíček z GB (school edition) na US.
Paradoxně je to "vynikající" český dabing, co mě dohnalo ke sledování filmů a seriálů v originále (a to nejen anglickém). Než bych si pouštěl do uší zvratky typu "je to o tom" a "ten stejný", potažmo poslouchal, jak hrdinové chodí "do spa v penthauzu", to už se radši podívám na originál - a jako bonus to budu mít bez protekčních spratků-odříkávačů, kteří prostě nezahrajou a nezahrajou, ale stejně dostávají další a další role, protože fotr takyherec se zná s panem takyrežisérem. :-P
Špatný překlady jsou jedna věc, ale v dabingu mi hlavně strašně vadí cenzura. To je samý "doprčic", "dej mi svátek", "trhni si" a podobně. Když to má být jako fakt hodně drsný, tak někdo pronese "kruci" nebo "sakra". To často úplně zprzní atmosféru celýho filmu. Taky rodím ježky, když je někde za každou druhou větou "žióva". Kdybych si filmy nepouštěl hlavně jako kulisu při práci, tak bych taky sledoval jedině originály.