"Redakce zpravodajství ČT je tak zakonzervovaná, že jakýkoliv pokus ji zprofesionalizovat vyvolá snad státní převrat." Ivan Kytka, červen 1998, po rezignaci na funkci šéfa zpravodajství ČT (po neúspěšném úsilí přinést do ČT novinářskou praxi moderních západoevropských televizí.)
Kytka byl věštec. V roce 1998 jistě netušil, že mnozí lidé v ČR natolik propadnou virtuální realitě, vytvořené sdělovacími prostředky, že skutečně uvěří, že šlo koncem roku 2000 v České televizi o autentickou hrozbu svobodě projevu.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998.
Pozdě zveřejněné, ale celkem podrobné body, proč Jana Dědečková (a možná i celá Rada) odvolávala Dušana Chmelíčka.
K tomu ovlivňování výběru ředitele stranami - zdá se, že rozhodnutím Rady byli politici spíš překvapeni, než že by si to tak objednali. To samozřejmě neznamená, že volba byla správná, ani že se jim (politikům) Hodač nakonec nehodil. Je ale možné uvěřit, že nešlo o jmenování GŘ na přímou objednávku stranických sekretariátů.
Bobovize vysílá stejně zmanipulované zprávy jako rebelové. Technika s tím nemá co dělat - je to úmysl. A je to šloda, že se vrhli do boje prostředky, které nemají šanci.
Nevím, jestli jste znal některé ze zdrojů, na které jsem odkazoval. Asi ne. Vlastně proč taky, když ani přes rok staré signály přece není třeba brát vážně, když se nehodí.
Jako soudný člověk (stále se za něj považuji) mám větší důvěru k novináři, který pravidelně a dlouhodobě sleduje jednání Rad TV, dělá k zasedáním rozbory a spovídá členy těchto Rad, než k sebevětším kampaním, které vznikají a zanikají podle toho, jak je dané téma v módě, případně na politickou objednávku.
Pokud vyvinete minimum úsilí, najdete na své otázky odpověď na serveru BL, já to tady celé opisovat nebudu. Vezmu-li jen to 1000x vysvětlované a přesto nevěřené "20 minut na člověka": Klasické výběrové řízení zákon neukládá (Podobně, jako u guvernéra ČNB, což je IMHO důležitější figura. Pan dříve ctěný prezident se jistě diví.) Když se naposled vybíralo podle projektu, byl to za čas pro vybraného (Chmelíčka) jen cár papíru. Rychlost byla namístě třeba kvůli navrhovanému půlmiliardovému schodku v rozpočtu. Nebylo posuzováno 32 lidí, ale jen 1/4 z nich, atd.
I když mi to asi neuvěříte, nejsem zastáncem Hodače, ani způsobu jakým Rady (současná i ty minulé) informují veřejnost. Musím ale souhlasit s Bobošíkovou, že práce zpravodajství ČT upadala a stále upadá (myslím do prosince 2000, pak už to je čistá propaganda). Navíc znemožnit ředitele je snadné i v malé firmě. Netřeba mít k dispozici vysílací kanály, stačí semknutý kolektiv.
Pro mě je ale stále ještě nejpodstatnější diskuse o tom, jaká má být ČT (i Č. Rozhlas, případně "Č. Inet" - máme přece už 21.století, tak proč nedat vzniknout novému veřejnoprávnímu médiu? Nějaká "centrální adresa" to nespraví.). Obsazování křesel, vzpoury zaměstnanců a následné hrátky politiků cítících snadnou kořist mě rozhodně na náměstí nevyženou.
ČLÁNKY DO MAILU