Názory k článku Virtuální úklona

Má to znamenat, že autor do svých mailů přidává "virtuální podání ruky"?

Japonci kopiruji nase vyrobky? Imho je to spise naopak :)))))

To je pozustatek vychovy a tradice.
Ale jde o to, ze Japonci se tvari usluzne a pritom kopiruji vase vyrobky. S uklonou. Pridam jeste moderni slovo "udajne". Cinani to rovnou vyrabeji z podradneho materialu a za tretinu ceny i s dovozem.
Nemci vas pusti na prechodu, chovaji se az moc korektne, ale pritom vsichni vedi, jak jsou hlucni a jak se vsude roztahuji. Vzdyt jim prece patri Evropa, ne? Jejich hlucnost nemaji radi ani Anglicane.
Americane maji plnou hubu demokracie a boha, nesmite fotit sve nahe dite, protoze to je pedofilie, nesmite mluvit o duchodcich nebo starych, protoze by jim to prislo lito. Sama moralka, ale pelesi se mezi sebou a za demokracii schovaji vliv tam, kde je ropa apod.

Nebyl bych tak přísný. Jsou to evidentně poznámky běžného člověka o tom, jak se setkal s japonskou kulturou.

Jsou to zajímavé postřehy a imho pomohou na úplném začátku každému, kdo se s japonci nebo japonskou kulturou setká poprvé. Není to žádný studijní článek a i mně, téměř naprostému laikovi, co si jen přečetl pár článků a viděl pár dokumentů, tam pár věcí "skřípalo".

mimochodem - je tam jazykový nesmysl i u angličtiny. Prý že nerozlišuje tykání a vykání. Pochopitelně to rozlišuje, ale pokud si dobře pamatuju, tak se tykání (thou) používá jen při jednání s královnou. Při normálním kontaktu se paradoxně vyká. Takže i z tohoto "postřehu" dedukuji, že to je jen doplněk k "cestopisu" laika.

Přečetl jsem si výše uvedený odkaz: japonština samozřejmě _má_ minulý čas (stejně jako opisné prostředky k vyjádření budoucnosti). Jak ta stránka může být důvěryhodná, když nemají správně ani takovýto základní fakt?

K tématu: v mluvené i psané řeči ony "virtuální úklony" (přesněji: stupně zdvořilosti, které lze i různě kombinovat - takže například učitel může přednášet s mírně skromným podtónem, aniž by tím ale vyzdvihoval své žáky) jsou, takže není důvod, proč by neměly být stejně použité v e-mailu nebo jiné elektronické psané komunikaci.

-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/

ale uz len z obycajnej komunikacie z roznymi online obchodmi mi je jasne, kedy si pisem s Japoncom a kedy nie. Ktory nejaponsky obchod vam posle mail s vetami typu "Thank you for using our store and allowing us to serve you." a "We thank you in advance for your continued support for our store, and look forward to serving you again."?:)

Každý by se měl chovat podle toho jak se životem naučil. Protože jen tak se nemusíš dostat do "trapných" záležitostí. A jiná kultura bude mít možnost poznat Vás tak jako vy ji.

Pokud bych ještě měl pokračovat dále, tak bych se číňanům představil jako barbar. A máš klid.

Tak tedy ještě trošku:
Nevidím důvod proč bych měl při zahájení konzumace mého obědu, který dle zvyklostí kolem poledne, poděkovat a ukázat jak jsem syt, či najezen. Protože vše co tím bych měl hostiteli prokázat bude z mé strany falešné. Proto počkám a snad upřímně zdělil hostiteli jak mi dané jídlo chutnalo.

A upřímnost je to čemu by společnost měla rozumět a ne ji šokovat, ale to už je ta o karkulce.

Puvodni tazatel chtel zrejme rici, ze uctivost a poklona je podle evropskych meritek ponekud zmatena. Viz onen priklad s manzelkou. Japonec muz proste sebe povazuje za nadrazeneho zene. On se stara o rodinu.

Slovo "san" oznacuje Jmeno mu predchazejici za uctive a vyskytuje se jak v psane tak mluvene reci Japoncu, nehlede na jazyk, kterym zrovna hovori. Pokud jmeno patri osobe, je slovo "san" prakticky neodmyslitele i pokud se jedna o jazyk anglicky ci ne-japonce, o nemz je rec.

Japonec neporozumi vete: This is Leo. (Toto je Leo). 5x se bude ptat, co tim myslite dokud nereknete: This is Leo-san.

Souvisi to uzce i s jinym prikladem: Dokonale dostanete Japonce na lopatky zeptate-li se ho (byt i Japonsky): "Kolik je hodin?" Japonec bude natolik zmaten, ze se nezmuze ani na jednoduchou odpoved. Pak vam vec dojde a opravite se: "Kolik je hodin prave ted?" Pote se Japonci rozsviti.

Nerekl bych ze poklona a uctivost jsou jen pretvarkou, byt laskavy je dano opravdu tradicemi, a cizinec to zrejme nepochopi. Uctivost nijak nesouvisi s tim, jaky ma tamten samurai s vami umysly a jestli vas po kratkem odusevnelem uctivem rozhovoru, kdy se citite jako nejlepsi pratele, nerozsekne mecem.

Je hloupost posuzovat chování národa podle pravidel jiného národa. Japonci jsou úslužní, ale ve vlaku nepouští sednout. Taky srkají při jídle, nesmrkají ale popotahují, jí syrové ryby a dělají další věci které se nám zdají divné nebo přímo odporné. Na druhou stranu z jejich pohledu smrkání je něco odporného, evropské jídlo, kdy jedno se jeden druh jídla kecne na jeden talíř jim přijde barbarské a omezené a bůh ví co vše jim na běloších přijde divné.

Zkrátka v Římě buď Římanem a chovej se v rámci možností dle místních zvyků a neodsuzuj chování místních protože jsou vychování dle jiných pravidel.

A vzhledem k tomu, že Japonci dosáhli stejné vyspělosti jako mi, nelze říct které zvyklosti jsou lepší, zda naše či jejich.

Jinak k tématu článku. Jeden rys z Japonských zvyků v anglických emailech lze vypozorovat, a to zvláště u techniků, kteří anglicky neumějí příliš dobře. Téměř všechny emaily začínají větou:
"Hello,

this is Jméno san.

Vlastní text emailu"

A nezáleží na tom, zda to píšou člověku kterého oslovují prvně nebo ho znají už 3 roky a že jméno člověk vidí na první řádce v emailové adrese. Prý to přesný překlad Japonského začátku dopisu.