Názory k článku Víte, do jaké oblasti podle TPP patří vaše obec? Existuje seznam

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 7. 1. 2009 20:29

    bez přezdívky
    DVB-S není náhražkou DVB-T ani naopak, tyto způsoby vysílání jsou určeny k tomu aby se vzájemně doplňovaly. Každý má své výhody a nevýhody.
  • 7. 1. 2009 14:23

    Michal Škopík
    a zelený je strom žití!
    Jak jsem se obával, naše milá obec na pomezí okresů Hodonín a Uherské Hradiště má být pokryta ze Zlína. Není, no :-) Z blízkého Zlína nefunguje pořádně ani rozhlas.
    Takových oblastí bude jistě i více: lokality v údolí umístěném v pravém úhlu ke směru (relativně) blízkého vysílače zastíněné kopcem. Nakonec, když jsou taková místa v městských aglomeracích – dokonce i v matičce Praze – dá se to očekávat.
    Přiznám se, že jsem velmi zvědavý na skutečný stav příjmu DVB-T z Mikulova/Pálavy v březnu a na podzim z Kojálu. Pálava je nadějná, ale Kojál může být na hraně. Hodonín se zatím zdá být ven ze hry a satelitní příjem není úplnou náhradou.
  • 7. 1. 2009 20:31

    bez přezdívky
    Jestli zachytíte analogovou televizi z Brna-Kojálu a Mikulova-Děvína,tak by to mělo být bez problému.
    BRNO/ 9.kanál/ H/ NOVA/ 141,253kW
    BRNO/ 46.kanál/ H/ ČT 2/ 295,120kW
    BRNO/ 29.kanál/ H/ ČT 1/ 338,844kW
    MIKULOV/26.kanál/ H/ ČT 1/ 263,026kW

    Vyzářený výkon Kojálu má být v DVB-T 100kW a Děvína 25kW.
  • 8. 1. 2009 8:54

    Milda
    V listopadu Kojál začne vysílat pouze veřejnoprávní mux 1, mux 2 je naplánován až na rok 2010.
    Jinak nazapomínejte, že ze Zlína bude DVB-T vysílat se silnějším výkonem (100 kw) než současný analog! Naopak Kojál a Mikulov budou mít mnohem menší výkony než současné analogové kanály.
  • 8. 1. 2009 9:19

    Pamětník
    Osobně považuji názory Michala za velmi rozumné a univerzální. Jen mi ve výčtu požadavků na počet míst příjmu TV v domácnosti chybí nějaký ten rekordér. A kdo jednou vyzkouší výhody PVR, jako já, už se ho asi nedokáže vzdát.
  • 8. 1. 2009 10:23

    R S
    To bych tak zcela netvrdil. Na Astře 3A sice jsou všechny základní české programy, ale např. komerční slovenské televize Vám karta od gitalu nebo T and T neodkóduje. Tuším, že u jednoho jede jen veřejnoprávní STV a u druhého navíc jen JOJ, ale JOJ+ a Markíza ne (uvažuji jen programy, které za něco stojí). Např. Markíza je v naší obci celkem dost sledovaný program v analogu (C44, Bratislava). Je to jakési divné. Na území ČR kvůli vysílacím právům nemůžou být satelitně přijímány slovenské programy a naopak. Jak to, že STV ano a slovenské komerční TV až na vyjímky ne? Přece STV nakupuje vysílací práva taky jen pro území SR nebo ne?. Doufám, že bude po spuštění DVB-T na slovensku možnost přijímat slovenské mutliplexy (na kompresní standard nehledě). Dosavadní analogový příjem z Nového města nad Váhem (STV1, STV2, C56, C37) je bezproblémový, dokonce lepší než u některých našich programů.
  • 8. 1. 2009 17:13

    Steve
    Ted' o tom spekulovat nemá cenu. Bude to příjmově jiné a budou i jiné výkony. Vyčkejte a až potom se můžete s námi o tom podělit jak to vypadá s příjmem. Možná bude vyměněn i anténní systém a vyzařovací diagram bude kdovíjaký. Zajisté víte, jak moc se najednou změnil vyzařovací diagram v Ostravě jen díky výměněné anténě. Doufám, že ogara Zlín se pochlapí a uspěje mnohem lépe než ted' za Analogové éry. Zdraví Zlín'ák Štěpán
  • 7. 1. 2009 20:20

    bez přezdívky
    Nechci tu opět zavádět diskuze na téma DVB-T ala DVB-S ale odpověď na tuto otázku by mě teda taky opravdu zajímala.Ono je to spíše naopak,DVB-T není úplnou náhradou DVB-S.Až v něm budou všechny československé programy co jsou na 23,5E pak to opravdu bude plnohodnotná náhrada ale to samozřejmě nehrozí.
  • 8. 1. 2009 1:47

    Trident
    To same jsou Karlovy vary. Pro ne je vysilacem Jachymov respektive Plzen. Navic je tam ruseni CT1. Realny stav je takovy, ze si ve meste s jachymovem ani neskrtnete. Ono to neni dost dobre mozne "svitit" takto vzdalenym vysilacem pod kopec do udoli Ohre. Pro mesto a okoli prave proto slouzi velky prevadec Tri krize.
    Netreba zminovat to, ze uz v dobe analogu se tu chytaly velmi silne analogove programy ZDF a ARD, kdezto ceske programy se musely lovit slozitymi antennimi systemy. A to uz nemluvim o prilehlych vesnicich kde to ve velke vetsine jinak nez bez satelitniho prijmu nejde.
  • 8. 1. 2009 11:05

    Michal Škopík
    Jejda, já zapomněl na nahrávání! U mne kombinovaný přijímač SAT/DVB-T s možností nahrávání (Vantage), u rodičů video. U pozemního příjmu triviální věc (jestli 4 nebo 8 zásuvek není v běžném situaci kritické), u satelitu mírné komplikace. Dvoutunerový přijímač, více výstupů na LNB a snad i sdílení karet. Další bod pro smíšené ("kombi") řešení, není-liž pravda? :-)
  • 7. 1. 2009 22:46

    Michal Škopík
    Mikulov je dobře přijímatelný, ale zprovozněn bude letos pouze MPX2; s třetím se prozatím vůbec nepočítá. Výhodnějším se zdá být Kojál, kde bude na podzim zprovozně 1. i 2. mux a v plánu je i třetí. Zlín téměř určitě není vhodný. Ovšem po zkušenostech z Čech si na definitivní soudy ještě počkám. Pokud to někoho vůbec zajímá, pod čarou uvádím své příjmové zkušenosti. Z pohledu mírně pokročilého laika-nadšence.
    ---
    V naší lokalitě (v mírně zalomeném údolí to není stejnorodé) je pořadí úspěšnosti takové:
    a) Javořina/Uherský Brod - místní vysílač, ale bez přímého výhledu. Většina obyvatel o.k. (ale jsou výjimky).
    b) Hodonín/Kyjov: dostatečná síla i kvalita signálu (ČT 1: 33, Prima: 50). Příjímatelné ve větší části obce
    c) Mikulov/Pálava: jen o něco málo slabší signál, dobrá kvalita (ČT 1: 26. kanál). Obdobně přijímatelné, horní část už zastíněna.
    d) Brno/Kojál: kanály viz výše, slabší síla signálu. Není tak často používán.
    e) Zlín: nevím o moc lidech, kteří by tento blízký vysílač přijímali. Snad v některých částech vzdálenějších od stínícího kopce, ale...
    ---
    Před několika let jsem si s nevýraznými úspěchy pohrál se slučovačem STA. Nakonec to vyřešil anténář, nedosáhl jsem trvalých výsledků.
    Při té příležitosti jsem ověřova s Colorkou na vrcholu stožáru a širokopásmovým zesilovačem (Teroz, nějakých 14-16 db, šumové číslo 1,5-2) příjmové podmínky. Místní Javořina bez problémů; slovenské kanály na okraji přebuzení, slabším výkonem vysílané české o.k. Hodonín a Mikulov bez problému. Kojál docela slušný, ovšem pouze díky zesilovači. Srovnal bych to s příjmem rakouské ORF s Poysdorfu (43. a 51. kanál) - kvalitní, ale slabší signál, stabilní. Zkoušel jsem i Zlín, ovšem trošku slušně fungoval pouze 22. kanál (ČT1)- ale hůře, než zmínění Rakušané (duchy, šum). Rakouský vysílač ve Vídni je už více závislý na meteorologických podmínkách (tehdejší 6., 24. a a 34. kanál) - vždy zachytitelný a dívatelný, ale rozsáhlé výkyvy.
    Abych to trošku sumarizoval:
    kvalitní příjem bez zesilování možný pouze u Javořiny (Nova 21, ČT2 47, STV1 56, STV2 39) a Hodonín (33 a 50), snad místy Mikulov (26). Všechno ostatní vyžaduje předzesilovač. V případě malé STA je vždy nutné pokrýt po sloučení ztráty rozvodu. Rozdíly v síle signálu jsou (nakolik mohu hádat podle voltmetru připojenému před AVC malé TV) poměrně značné, ale nejsilnější slovenský vysílač (39 a 56) není neřešitelný.
    Co se změnilo: rakouská ORF v naší oblasti kompletně digitalizovala. První multiplex (ORF1+2+ATV) vysílá v SFN na 24. kanálu (Vídeň/Kahlenberg a Poysdorf). Je velmi dobře přijímatelný (díky Poysdorfu!). V mém případě prolézá STA souběžně s Pálavou (26) ve 100% kvalitě bez větších výkyvů. Ve stejné kvalitě, ale v menší síle je přijímatelný na FM2 anténu zamířenou na Vídeň. Druhý MPX vysílá pouze z Vídně (34) a v sousedství silného Hodonína je jeho příjem omezený. Brněnské vysílače jsou mimo dosah stabilního příjmu, asi to nestojí za námahu.
  • 7. 1. 2009 22:13

    Michal Škopík
    Podle toho, že mám zkušenosti s oběma druhy příjmu a starám se příjem v domácnosti se 4 TV přijímači. Momentálně provozujeme 3 druhy příjmu - analogovou TV (českou + veřejnoprávní slovenskou), DVB-T (Rakousko - MPX1) a digitální satelity (2 rodiny — 2 kusy). (Ještě na podzim byl v provozu satelitní komplet z r. 1991 s mimořádně kvalitním příjmem analogové Astry.)
    Patřím k náročnějším uživatelů a samozřejmě tak trochu "hobistům". Hodlám situaci vyhodnotit až podle výsledků digitalizace pozemního vysílání. Věřte mi, vím co dělám a předběžně - s výhradou jisté míry nejistoty ohleně budoucího příjmu DVB-T - vím, kam chci směřovat.
    Diskuse, které v bludném kruhu řeší BUĎ-ANEBO, mne nezajímají. Obojí je správné a možné. Každý si musí pro sebe vyhodnotit po čem touží, kolik peněz a času je ochoten investovat a co si nakonec skutečně užije.

    Jak znám své spoluobčany a jejich omezené rozpočty, tak bych naše milé Horňáky přirovnal k Chodům D. Rácze (i z hlediska kulturního). Pro ně bude nejjednoduší postupně migrovat na DVB-T (super laciné STB + přirozená obnova TV parku) a nějak si poladit své STA, pokud je vůbec mají. Nadstandard: 1 satelit do domu. Běžnému člověku základní saťák bez dekódovacího modulu nic neřekne, on touží po českých/slovenských programech. Místní prodejce před vánocemi prodal přes 200 satelitů, zpravidla kompletů 80 cm - monoblok Inverto - Gitalka (Skylink). Ale to neřeší TV pro děti, starší TV v dílně/ložnici nebo pro prarodiče. Běžná rodina má doma 2-3 i více TV a bude si jich chtít udržet co nejvíce za co nejméně peněz. V obýváku to bude komfortnější (nová TV + satelit s výběrem programů), děti a prarodiče se většinu rádi spokojí s pozemní nabídkou. Cena úpravy STA + prachobyčejného STB není tak hrozná, navíc k nové televizce není potřeba. 3-4 satelity s modulem/y Cryptoworks + stejný počet karet na volné kanály jsou už jiné kafe; trošku slušnější parabola a LNB s více výstupy se dají unést.
    ---
    Prosím, hlavně už neřešme satelit kontra DVB-T. Obojí má své výhody, dle konkrétní situace.
    Michal
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).