Vlákno názorů k článku Víte kdy a jak vrátit zboží zakoupené v e-shopu? od anonym - Neni podstatne, jestli se prodej uskutecnuje podle ObcZ...
-
anonymníNeni podstatne, jestli se prodej uskutecnuje podle ObcZ nebo ObchZ, podstatne je, zda se jedna o spotrebitele ci nikoliv. Pokud se jedna o spotrebitele, prodejem podle ObchZ si prodejce nijak nepomuze, protoze veskera ustanoveni kupni smlouvy, ktera by jeho postaveni oproti rezimu stanovenemu v ObcZ zhorsovala, budou neplatna.
ObchZ:
§ 261 (1) Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.
§ 262 (1) Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. -
Brooch (neregistrovaný)A jak je to v pripade ze spotrebitel neni a stoji proti sobe dve firmy (podnikatele)? I kdyz i podnikatel jako spotrebitel. Zhorsi se pak podminky pri reklamaci nebo moznosti jak vratit zbozi? Myslim ze rada lidi si kupuje tzv. na firmu, takze by to mohlo byt tema treba napriste a porovnat to.
-
anonymní1/ To, ze kupujete neco tzv. "na ICO", nema samo o sobe zadny vliv na to, zda se jedna o spotrebitele ci nikoliv. Viz vyse uvedena citace ObchZ - zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.. To, ze si na faktura nechate napsat svoje IC/DIC, nic takoveho automaticky neznamena. Existuje k tomu samozrejme i judikatura.
2/ Vzhledem k tomu, ze v clanku pojednavana problematika se tyka vyhradne tzv. spotrebitelskych smluv ("Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.), v pripadech, kdy nejste povazovan za spotrebitele, zadne pravo na odstoupeni od smlouvy bez uvedeni duvodu nemate, pokud takove pravo vyslovne s dodavatelem nesjednate. Ostatne, zcela jasne to plyne z textu zakona (Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo ...) -
SK (neregistrovaný)Zajímalo by mě, zda podnikatel, který koupí věc jako spotřebitel, má právo dát si tuto věc do nákladů. Za náklady se totiž, pokud vím, považují "náklady vynaložené k dosažení a udržení příjmů", ale pokud prohlásím, že koupě věci se "netýká podnikatelské činnosti", čili onoho dosažení příjmů, tak to znamená, že v nákladech by figurovat neměla. Nebo se mýlím?
-
Martin V (neregistrovaný)A oni Vám nějak škodí? Proč Vám tak leží na srdci a trápí Vás, co bude zákazník dělat s věcí u Vás zakoupenou? To jim chcete škodit?
Do nákladů firmy dostanu i věc koupenou od člověka na ulici, nějak Vás nechápu, k čemu Vám bude dobré, že si někdo věc u Vás zakoupenou nedá do nákladů, co je na tom spravedlivého? -
SK (neregistrovaný)Panu obchodníkovi jde obecně především o to, přesvědčit nepoctivé zákazníky, aby raději nakupovali u konkurence, aby na ně nemuseli doplácet ti poctiví. Proto občas mívá kontroverzní nápady.
Jinak ale už jsem si to promyslel, a v této situaci je lepší spíš nabízet slevu té firmě, která prohlásí, že zboží nekupuje jako spotřebitel. -
anonymníMyslim, ze byste si to mel jeste trochu nastudovat. :P O nepodnikajich osobach tam totiz neni rec:
K definici pojmu spotrebitel:
"a natural person who, ... , is acting for purposes which can be regarded as outside his trade or profession" - viz cl. 2 smernice 85/577/EEC, shodne cl. 1(2) smernice 87/02/EEC ve zneni smernice 90/88/EEC
"a natural person who, ..., is acting for purposes which are outside his trade, business or profession" viz cl. 2(b) smernice 93/13/EEC, shodne cl. 2(2) smernice 97/7/EC, shodne cl. 1(2)(a) smernice 99/44/EC, shodne cl. 2(d) smernice 2002/65/EC
K definice pojmu "spotrebitelska smlouva":
"the object of which is the supply of goods or services to a person ('the consumer') for a purpose which can be regarded as being outside his trade or profession" nebo "for the provision of credit for that object" - cl. 5 Rome Convention on the Law Applicable to Contractual Obligations z roku 1980
Dale nic v pravu EU nebrani rozsireni definice pojmu "spotrebitel" i na nektere osoby pravnicke, coz vyuzila rada clenskych statu. Legislativa EU definuje minimalni standardy ochrany spotrebitele, nikoliv maximalni. -
SK (neregistrovaný)Tak pro ilustraci uvedu přehnaný případ: když v Tescu bude krást 1 % zákazníků, tak ceny musí být o něco málo vyšší, aby tyto krádeže pokryly. Když bude krást 10 % zákazníků, ceny budou muset být vyšší o hodně. Jenže tyto ceny zaplatí ti poctiví, ti nepoctiví pořad kradou a platí nulu.
Proto obecně platí, že čím méně nepoctivých (a obecně problémových) zákazníků, tím je obchod levnější pro ty poctivé a bezproblémové. -
z (neregistrovaný)Do dusledku, vystavit danovy doklad je povinost prodejce "ze zakona" a tudiz jeho nevystaveni se dopousti hned nekolika prestupku a trestnych cinu (napr pokusu o danovy podvod).
Takze jste ty zakony asi moc necet.
Kuprikladu paragon vam prodejce davat automaticky nemusi (coz nema nic spolecneho s dokladem, ktery existuje v jeho ucetnictvi), ale na pozadani jej vydat musi.
O2 a spol naprosto s klidem prodaji firme na ICO i sluzbu "na doma", ovsem ocekavejte od toho i prislusny "support". -
z (neregistrovaný)Ze nebyla ? Pokud kupujete tzv "na ICO" tak vam vetsina prodejcu da maximalne 1/2 roku zaruku, a jeste maji spostu podminek + napr ze pokud dojde na vraceni penez, tak napr maximalne 80% porizovaci ceny.
O nicem jinem to totiz neni. Protoze pokud kupujete podle obchodniho zakoniku, jsou smluvni podminky ciste na "dohode" obou stran. Pokud kupujete podle obcana/jako spotrebitel, tak jsou ony podminky velice striktne omezeny zakonem. -
SK (neregistrovaný)Šlo mi spíše o to, abych jako obchod trochu překazil zákazníkům, co kupují na IČO, hrát si na spotřebitele. Kdyby si to nemohli v tom případě dát do nákladů a museli by si to platit ze zisku, aby měli možnost vrátit zboží do 14 dnů, někteří by si to třeba rozmysleli. Taky mi to přijde svým způsobem spravedlivější, jen opravdu nevím, jestli by to fungovalo. No, třeba se někdy dostanu k tomu, zeptat se na FÚ.
-
z (neregistrovaný)Panu obchodnikovi jde o jedine, aby nesmusel poskytovat na prodanou vec zaruku, tudiz se od nej drzte vsichni dal, protoze nejspis prodava smejd.
Jinak neni problem si vec koupit soukrome a nasledne ji prodat firme = obchodni vi prd (= nedohaduje se o reklamaci), a do nakladu se to da uplne stejne jako naprimo. -
ss (neregistrovaný)to se castecne mylite, pokud budu chtit, tak
Zakony EU hovori tak, ze spotrebitelem muze byt pouze NEPODNIKAJICI FYZICKA OSOBA.
Pokud mate zakladni pravni povedomi, jiste vite, co to bude znamenat.
Dalsi navody (prodejcum ani kupcum) zde davat nebudu, necham si je pro sebe :-D Protoze tomu tady nikdo poradne nerozumi, lle tot uzivat jak se prave komu hodi (bud nadradit pravo EU nad ceske anebo naopak) -
ss (neregistrovaný)Do dusledku brano - spotrebitel nema zadny narok na danovy doklad :-)
na danovy doklad ma narok pouze platce DPH (prectete si poradne ten zakon)
a proto taky O2 i jine firmy podnikatelum aka platcum DPH napari drazsi ceny/sluzby stylem chced doklad, priplat, das si to do nakladu
urc. vyhodu maji podnikatele FYZ.OS. neplatci DPH -
ss (neregistrovaný)jednoduse
- spotrebiteli (nepodnikajici fyzicka osoba) das zarucni list a (pokud plati hotove nebo kartou) pokladni doklad, v zadnem pripade mu nedas danovy doklad a ja bych mu dedal ani ucetni doklad, na ten NEMA z zadneho zakona narok :-))
Ma narok jen na potvrzeni uhrady a zarucni list.
ČLÁNKY DO MAILU