No, pri akutni potrebe se z pasky daly i vystrihovat nevhodne pasaze, pripadne tam kus vlozit, takze tak uplne sekvencni WORM to nebyl (i kdyz pripoustim, ze na takovehle "upravy" byly lepsi derne stitky ...) ;-)
Vzdavam to - koneckoncu jsem byl proti Vam jenom zobak:-))) Za vrchol svy dovednosti jsem povazoval umeni vlozit magentickou pasku a protahnout ji spravne vsema kladkama, coz mi vetsinou zabralo asi pul hodiny, protoze na to bylo zapotrebi asi jedenacti rukou, kazda se sedmi petikloubovejma prstama;-)
Ale co tak děrnopáskový dvouprůchodový překladač Fortranu?
Nebo operační systém reálného času pro řízení technologií taky z děrné pásky?
Pro ty mladší:
Taková děrná páska to bylo vlastně médium typu WORM, něco jako dnešní CDROM (ale sekvenční). Akorát s tím rozdílem, že vyděrované dírky šly lepicí páskou přelepit a ručním děrovátkem zase dodírkovat, což se mi u CD stále nějak nedaří. :-))
RSS byl bit co reverzoval podmínku v přeskokové instrukci.
A ta konstanta mohla být kdekoliv - akorát se muselo dát pozor aby to bylo blízko a šlo se na to přímo; a což taková lahůdka - upravit instrukce co byly k dispozici neužitečnými bity tak aby to byla ta potřebná konstanta!
Ocividne jsi nic takovyho nezazil - ADT bylo neco jako ZX Spectrum ve vetsim a videt technika ze Zbrojovky nebo kdo to vlastne vyrabel, jak natahuje system z derny pasky, to byl zazitek na celej zivot:-)
RSS uz si nevybavuju, prece jen jsem toho zas tolik nenaprogramoval :-(
S tema instrukcema jako konstantama - pekna frajerina, to me nikdy nenapadlo. Myslel jste to jako instrukce v prvni strance, ktera se soucasne dala pouzit jako konstanta?
Ten start nebyl tak složitel - na většině strojů co jsem viděl bylo samolepkama nebo fixkama naznačeno co se má namačkat. A pak už jen STORE PRESET IBL RUN a jelo to!
No já nemohu zapomenout na geniální instrukční bit "RSS" :-)
A jak jsme tvořili instrukce tak aby je bylo možno použít jako konstanty :-)
Ja bych ho uz nastartovat nedokazal, protoze se tam musel vytukat nejakej kod (obsah S registru) a pak zmacknout par tlacitek v urcitym poradi.
Programoval jsem to nejcastejc ve Fortranu - Pascal na to byl dobrej, ale systemovy veci se v nem psaly trosku spatne. No, a assembler vedl, protoze jsem mel tenkrat ve zvyku implementovat Forth na kazdej pocitac, kterej mi prisel pod ruku, a psat to ve Fortranu mi pripadalo blby. Akorat pak skoncil skolni rok a tak jsem ten Forth nikdy nedokoncil :-(
S tim zasobnikem je to pravda, ale bylo tam vic takovejch fint, jako treba neprimy adresovani do libovolny urovne a tak podobne...
:-)
Krasna vzpominka. S ADT jsem se take potkal a rad na to vzpominam. Mozna bych ho jeste dnes zvladnul nastartovat. Neslo jen o to jej zapnout (aby nedoslo k nedorozumeni s temi, kteri jiz poznali jen PC :-)) ! :-)
Delali jsme na tom v Assembleru a ve Fortranu...a byl i prekladac Pascalu - coz je, svym zpusobem, trochu zajimave, protoze ta masina nemela zasobnik (alespon jestli si dobre pamatuju)...
Jo, hezka vzpominka.
Autor zcela v duchu dřívějších tendenčních nézorů zcela opomenul, že řada minipočítačů SMEP nebyla jen kopiemi amerických minipočítačů digital, ale že byla i druhá řada (číslováním dokonce jako první!), kde byly vyráběny kopie konkurenčních minipočítačů Hewlett-Packard. Jakožto člověk právě z té opačné strany konkurenční bariéry musím upozornit na jejich vysokou kvalitu - tyto systémy kromě výpočetního nasazení řídily mnoho našich elektráren a staly se ve své době také armádními standardy.
Probíhalo i spojování těchto minipočítačů do homogenních sítí, založených na firemních protokolech.
ČLÁNKY DO MAILU