Názory k článku Vláda rozhoduje o budoucnosti datových schránek. Padne monopol pošty?
-
Máte pravdu, že tohle problém je.
Lepší je to u subjektů s IČem a příchozích zpráv. Pak je ID DS odesílatele převoditelné na IČ a dále je jasné, že daná DS může jménem daného subjektu "konat".
U e-mailu to tak není, můžete zkoušet hledat IČ v metadatech certifikátu podpisu, ale nezjistíte, zda je odesílatel v té organizaci statutár nebo uklízečka. -
Právě že to spárování tak jasné není. Například adresy podle registru adres se používají až letos, předtím celou dobu to byl jenom volný text. Pokud osoby máte identifikované kombinací jméno, rodné příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu, přičemž položky adresy jsou volná tvorba, nedokážete osobu ani přesně vyhledat – můžete najít osoby, které by to asi tak mohly být, a nechat na člověku, aby porovnal, zda ty údaje jsou dost podobné a asi to bude ta správná osoba, nebo se ty údaje liší (a pak si třeba dotyčný bude stěžovat, že má datovou schránku, ale úřad mu posílá dopisy).
To, že zákon a informační systém počítá s tím, že spárování je jasné, ale ve skutečnosti jasné není, je asi největší věcný průšvih datových schránek.
-
fd (neregistrovaný)
Fikce doruceni je naprosty nesmysl. Defakto nas to vraci do dob, kdy vesnican nesmel bez povoleni vrchnosti vesnici opustit.
Nemluve o tom, ze pokud vam budu chtit udelat problem, tak ten listecek ze mate neco na poste vam ze schranky vezmu, a tu po 10 dnech vhozenou zasilku take.
A ze to DS resi? Nikoli, neresi, tam prozmenu urady vesele posilaji do DS zcela cizich osob.
V tomto state totiz nefunguje zhola nic. Vezmete 100 nahodnych firem, a bezte se na ne podivat do verejne dostupnych rejstriku ... v 50 (a vice) pripadech narazite na to, ze v ruznych rejstricich jsou ruzna data (vse provozuje stat) a tentyz stat se navic vzdava garance tech dat. Tudiz pokud chcete vedet, zda dana firma skutecne existuje ... mate smulu.
-
"Pokud vam prijde nejaka papirova korespondence, tak mate prevazne 10 dnu na to, aby jste si ji "oficielne" prevzal, a pak vam to hodi do schranky a povazuji to za dorucene. Nikdo jiz neresi, jestli jste to dostal nebo ne."
Domnívám se, že fikce doručení je dobrá věc, i když by na to vyzvednutí mohlo být víc času. Jsou totiž vyčuránkové, kteří zásadně nepřebírají poštu. A pokud je korespondence určena do vlastních rukou, do schránky se nic nehází, protože se to vrátí odesilateli. -
LivingLegend (neregistrovaný)
Má i nemá. Datová schránka jak je v dnešní podobě sice pomáhá docela dost lidem. Ale po technicky je to věc která by za zrušení stála. Už jenom nemožnost spárování datové schránky s e-mail serverem je trestuhodná.
"také podstatné nevýhody – například to, že je provoz ISDS příliš drahý a vzhledem k tomu, že stát k němu nevlastní licence, nemůže se dále vyvíjet a nemůže na rozvoj čerpat peníze z evropských fondů, ani z rozpočtu ministerstva."
A to jako myslíš i po téhle informaci že datová schránka je dobrá věc když se to nemůže ani vyvíjet?Myšlenka dobra provedení po česku (takže k h...u)
-
fd (neregistrovaný)
To se pletete, de-mail kompatibilni je. A nevidim zadny problem v tom, poslat zpet podepsanou zpravu (tu ktera dorazi) a tim odesilateli jednoznacne potvrdit nejen to, ze "neco" doslo (ala doporuceny dopis), ale i zcela konkretne co doslo.
A dokonce to muze fungovat naprosto bez problemu i v negarantovanem prostredi. Jednoduse pokud mi nedorazi potvrzenka, povazuji email za nedoruceny. Pokud dorazi, neni o cem diskutovat.
Ostatne, stat se vuci nam chova mnohem hure - pokud vam prijde nejaka papirova korespondence, tak mate prevazne 10 dnu na to, aby jste si ji "oficielne" prevzal, a pak vam to hodi do schranky a povazuji to za dorucene. Nikdo jiz neresi, jestli jste to dostal nebo ne.
Adresat a odesilatel ... jsou naprosto nezajimave polozky. Podstatne je, kdo to podepise (na obou stranach).
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Obávám se, že smazat HDD s jakýmikoli soubory je přinejmenším srovnatelně snadné. A zhavarovaný disk, který klekl naprosto bez jakékoli výstrahy do totální nefunkčnosti jsem od té doby, co pracuji s PC, viděl dvakrát uvnitř PC a k tomu ještě jeden přenosný (a asi třikrát disk, který decentně narůstajícím počtem chyb při čtení naznačoval, že už by chtěl do křemíkového nebe).
-
V datových schránkách je „datum a čas dodání“ okamžik, kdy datovou zprávu server přijal, a „datum a čas doručení“ je u datových schránek OVM shodné s datem dodání, u ostatních schránek je to buď datum a čas přihlášení k datové schránce uživatele, který má právo zprávy číst (nebo volání některé z vybraných webových služeb), nebo 10 dnů od dodání do datové schránky, podle toho, co nastane dříve.
-
Přineste mi k ověření papírový dokument podepsaný jakýmkoliv inkoustem, stačí mi zapalovač za pět korun a máte po důkazu. A zvládnu s ním takových dokumentů vyřídit stovky.
Ano, z elektronického podpisu se může stát hromádka jedniček a nul, ale udělat z podpisu na papíře hromádku popela je pořád tak nějak snazší.
-
. . (neregistrovaný)
pokud ze smtp uděláš transportní schránku pro podepsané a časově orazítkované třeba pdf, velkou část problémů vyřešíš, ale ne všechny.
Jednotlivé emailové servery si email mezi sebou předávají právě přes smtp protokol a ten neobsahuje žádné mechanismy pro kontrolu stavu posílaného emailu, prostě blackbox.
de-mail šel ještě dál, není ho možné používat s klasickým emailovým klientem/rozhranním, ale pouze s konkrétními providerem a jeho povětšinou online klientem. To, že to je postavené jako email nemění nic na tom, že se jedná o upravenou verzi a není kompatibilní s běžným emailem.
Čas musí být součástí emailu před jeho podpisem, stejně jako adresát, odesílatel a další metadata, aby nemohlo dojít k dodatečné úpravě, to email jako takový nesplňuje, čas doručení je v tomhle k jiným účelům, DS se ale časem doručení rozumí otevření DS, nikoliv příjmutí na serveru, tohle smtp opět neumí a je nutné stejně provést jisté úpravy.
Jinak německý model se mi líbí daleko více než český, ale chce také zmínit, že v DE je k tomu trochu jiná legislativa a fungování.
-
Mluvíte o pořízení a zajímají vás variabilní náklady. Hm. Takže když jsem po odeslání svého minulého komentáře odhadoval, že vaše příští reakce bude jako ten vtip o tom, jak matfyzák dedukuje, proč jedoucí vlak drncá, trefil jsem se. Stát ví předem, jakému počtu lidí by vydával certifikát, takže vlastně všechny náklady jsou fixní. Fixní náklady musely být vydány na začátku, takže je teď můžeme zanedbat. Takže ve výsledku jsou celkové náklady nulové. Že?
Nejdřív si dostudujte, že když chcete určit, kolik by to stálo daňové poplatníky, musíte znát celkové náklady. Pak si odrolujte v diskusi o něco víš a tam si výběr z těch nákladů přečtěte (to je taková výhoda psaného textu – když něco zapomenete, nemusíte si to nechat opakovat, jenom si to znovu přečtete). A pak můžeme pokračovat.
-
Datel (neregistrovaný)
Smarja :-D
K maturite s takovyma teoriema snad ani nechodte :-)
Naklady firmy v dlouhem obdobi nas ted prilis nezajimaji, protoze mluvime o porizeni, tedy o kratkem obdobi, kteremu se jaksi nevyhneme. Jste srandovni, pardon :)A ten zbytek - nevim moc co chcete rict. Pro vydani certifikatu spolu s OP neni potreba a ani to nedava prostym selskym rozumem, dalsi prokazovani totoznosti zadny smysl.
-
Myslím, že pro vaše potřeby bude stačit, když budete vědět, že v dlouhém období jsou všechny náklady variabilní.
Ověřování pomocí dvou dokladů totožnosti není nijak výjimečné, dělají to tak například i banky. To, že při vydání občanky stačí jenom předchozí občanka, neznamená, že takové ověření stačí na všechno. A je poněkud hloupé tvrdit, že je takové ověření nejlepší možné, když už jste v té době věděl, že minimálně pro vydání kvalifikovaného certifikátu jsou potřeba doklady dva.
Každopádně to dál nemusíme řešit, já jsem uvedl dodatečné náklady, které by stát měl s vydáváním státních certifikátů, vy jste proti většině z nich nic nenamítal, takže to můžeme uzavřít, že ty náklady existují. To, jestli ověření proti jednomu dokladu je lepší nebo horší než ověření proti dvěma dokladům, můžeme nechat nerozhodnuté, protože to na náklady nemá velký vliv.
-
Datel (neregistrovaný)
Ad. prvni odstavec - doucovani zakladu ekonomie si muzeme domluvit, ale budu vam to fakturovat. OK? Jinak bych doporucil levnejsi variantu - co jsou fixni a variabilni naklady najdete v kazde ucebnici ekonomie pro stredni skoly.
Ad. druhy odstavec - overeni totoznosti je pri vydani OP tim nejvyssim moznym zpusobem jak se obcan vuci instituci prokazuje. A jelikoz si pri vydani prvni obcanky musite prijit s rodnym listem a potvrzenim o obcanstvi, tak je ponekud detinske opakovat ze jsou kvuli overeni potreba dva doklady. Lepe nez pri vydani OP overeny byt jednoduse nemuzete.
Porad plavete.
-
Takže podle vás jeden zaměstnanec se stejnou infrastrukturou dokáže klidně vydat deset milionů certifikátů za rok. Myslím, že byste měl přestat vymýšlet státní certifikační autoritu a raději se vrhnout na provoz své vlastní soukromé. Když to celé zvládnete sám doma z obýváku bez jediného zaměstnance, budete mít výrazně nižší náklady než současné CA a vyděláte na tom balík. Thawte už se před vámi třese.
Ověřování identity podle dvou dokladů je požadavkem certifikačních politik a nepřímo to předpokládá i zákon (když píše o uchování kopií dokladů, nikoli dokladu).
-
Na co přesně se při vydávání občanek používá HSM? Na co přesně je při vydávání občanek auditovaná certifikační politika? Na co přesně se při vydávání občanek provozují kontaktní body pro odvolání certifikátu, k čemu se při vydávání občanek vystavují seznamy odvolaných certifikátů?
Variabilní náklady – plat zaměstnance, který ověří identitu osoby podle dvou dokladů, ověří dokumenty pro vydání zaměstnaneckého certifikátu (doklad o existenci společnosti a doklad o zaměstnaneckém poměru), zajistí předání certifikáty (zaeviduje e-mail nebo certifikát rovnou vygeneruje a nahraje na přinesené médium); plat zaměstnanců na technické podpoře; další náklady spojené se zaměstnanci – nájem kanceláří, energie; technická a síťová infrastruktura pro vydávání a odvolávání certifikátů.
-
„Spousta uživatelů stěžuje“ znamená, že jste si to právě vymyslel, nebo dokážete uvést aspoň jeden konkrétní případ?
Na doručení do datové schránky nezáleží, dokument je elektronicky podepsaný a opatřený časovým razítkem. I.CA i PostSignum vyměňují certifikáty časových autorit dva až tři roky před koncem jejich platnosti, nezdá se mi pravděpodobné, že by někdo měl zprávu z datových schránek a poprvé jí otevřel až po třech letech.
Dokument uložený v bankovním trezoru není zrovna levná záležitost, a riziko ztráty je pořád podstatně větší, než riziko ztráty elektronického dokumentu uloženého na několika místech a opatřeného archivním časovým razítkem.
-
Ve vašem světě možná softwaroví roboti, kteří mají zkontrolovat blížící se vypršení certifikátu autority časových razítek, běžně hromadně selhávají, zatímco úředníci tisknou rozhodnutí speciálními tiskárnami na speciální papír a podepisují je speciálním inkoustem. V mém světě se nic takového neděje.
-
A. S. Pergill (neregistrovaný)
Budou-li mít povinnost takto tisknout, ta takto tisknout budou.
Loupání laserového tisku jsem viděl jen v souvislosti se vložením do složky z plastu.
Vzhledem k tomu, že si na problémy se stálým přerazítkováváním dokumentů spousta uživatelů stěžuje (i na situace, kdy podpis platil v době doručení do DS, ale už ne po jejím otevření uživatelem), tak bych tam tu nulu rozhodně neviděl.
Rozhodně je lepší dokument, který uložím do trezoru, případně k notáři, a pak se o něj nemusím nijak starat, až když ho potřebuji (já nebo dědicové) -
A. S. Pergill (neregistrovaný)
Pokud bude známo, že dokument byl podepsán speciálním inkoustem, a budou existovat zaručeně pravé jiné takové dokumenty, tak podpis obyčejným inkoustem je jednoznačným signálem padělku.
Mimochodem, speciální podpisové prostředky skutečně existovaly, např. v některých podnicích "ředitelská tužka", která se přidělovala jen lidem s podpisovým právem a byla obhospodařována v režimu podobném jako za komunistů blány do cyklostylu, která měla speciální náplň a podpis jí se dal velmi obtížně padělat. -
„Může tisknout“ je špatně. Měl jste napsat, na kterých úřadech takhle tisknou.
Problém s archivací kancelářských dokumentů není v rozpadu papíru, ale že se barva oloupe (laserový tisk), nebo že chemické látky (např. použité k bělení) začnou degradovat a třeba rozpouštět inkoust.
Elektronický dokument byste za tu dobu nemusel měnit ani jednou, nakumulované riziko, že se nestihne přerazítkování, je po zaokrouhlení 0,0000 %.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Laserová i inkoustová tiskárna může, pochopitelně, tisknout i na kvalitnější papír (třeba ruční z potřeb pro výtvarníky, akorát musíme ostřihnout jeho okraje).
Jinak výtisky laserových a inkoustových tiskáren, pochopitelně, mám, např. absolventské práce svých studentů, a i ty ze začátku 90. let, tištěné ještě laserovkou 300 dpi z T-602 jsou v perfektním stavu.
Xerokopie vědeckých prací mám ve svém pracovním archivu nejstarší z poloviny 70. let (zaslané ze zahraničí), a jsou opět (při uložení v knihovně) v perfektním stavu bez známek rozpadu papíru.
Dokonce je ještě dobře čitelná a bez známek rozpadu papíru moje CSc. práce z roku 1985, tištěná ozalitem.
Kolikrát bych za tu dobu musel elektronický dokument měnit a do jaké výše by se nakumulovalo riziko, že některé "přerazítkování" nestihnu včas (já, nebo nějaký robot)? -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Problém spočívá v tom, že ruční podpis je "nevyčerpatelný", protože dosud nejsou do detailů promrskány všechny aspekty, jak ho zkoumat (a v dohledné době nebudou). Budu-li chtít, tak dokument podepíšu inkoustem se směsí houbových spor (vážně se to navrhovalo za první republiky), se kterým si mohou hrát vědecké týmy celá desetiletí než přijdou na to, jak ho spolehlivě zfalšovat.
Elektronický podpis se po poměrně krátké době vyčerpá a podepsaný dokument se stane hromádkou jedniček a nul, kterou mohl vytvořit skoro kdokoli. -
Velké množství rodin má v knihovně knížky z první republiky nebo dokonce z Rakousko-Uherska (a některé dokonce tištěné na mizerném papíře, na jakém dokumenty nebývají) a bez jakékoli zvláštní péče, a jsou v dobrém stavu.
Která rodina má rozhodnutí úřadů tištěná offsetem na papíru z první republiky nebo Rakousko-Uherska? Řekl bych, že žádná. Že je mají vytištěné laserovou tiskárnou, v lepším případě inkoustem, na chemicky běleném papíře (který je z hlediska trvanlivosti mnohem horší, než ten váš „nekvalitní“ rakousko-uherský). Až budete chtít argumentovat trvanlivostí dokumentů, nehledejte v knihovně sto let staré knihy, ale hledejte ve svém domácím archivu výtisky laserových a inkoustových tiskáren z devadesátých let. -
O tom vašem „problému“ jsem psal. Jeho pravděpodobnost je o několik řádů menší, než že přijdete o originál listinného dokumentu. Já s vámi souhlasím, že technologie elektronického podpisu není ideální – ostatně jako všechny technologie. Což ale vůbec nevadí, podstatné je to, že je řádově lepší, než vlastnoruční podpis na papír (který je zabezpečený prakticky jenom tím, že ve slušné společnosti se podpisy prostě nefalšují).
-
fd (neregistrovaný)
Jak vidno, nemate poneti o cem mluvite ... smtp jako protokol nema s garanci dorucovani zprav nic spolecneho, a v otevrenem internetu nemuze nic garantovat, jednoduse proto, ze nevi jak k emailu pristoupi ten 1-N MTA v ceste, kde muze byt kdykoli z libovolneho duvodu zcela potichu zahozen.
Kupodivu, zcela bez problemu jsem schopen garantovat doruceni na smluvne dohodnuta MTA, vcetne toho, ze dochazi k potvrzovani doruceni. A presene tak funguje de-mail. Cas odeslani nikoho nezajima, pro vsechny ukony je podstatny cas doruceni.
-
fd (neregistrovaný)
Mate v tom vypoctu chybu a to pomerne zasadni, DS neni 10M ale spise tak desetina. A pokud by je meli pouzivat opravdu vsichni a pro vsechna sva "alterega" (tedy zvlast soukrome, zvlast jako podnikatel a zvlast jako jednatel spolecnosti), tak jich nebude 10, ale spise 20M, a nebude to stat 20x vice, ale spise tak 100x vice.
-
A.S.Pergill (neregistrovaný)
1. Naprostá většina lidí nemá potřeby uchovávat dokumenty tisíc let, ale řekněme desítky až něco přes sto (dokumenty související např. s dědickým řízením).
2. Velké množství rodin má v knihovně knížky z první republiky nebo dokonce z Rakousko-Uherska (a některé dokonce tištěné na mizerném papíře, na jakém dokumenty nebývají) a bez jakékoli zvláštní péče, a jsou v dobrém stavu.
3. FÚ si stejně vymyslí nějakou buzeraci a neexistuje důvod, proč by mu měly účtenky "přes DS" stačit. My jsme (v rámci grantu) museli kopírovat všechny účtenky a zakládat s originálem, protože řada firem (a ČD i lístky) tiskne na termocitlivém papíře s trvanlivostí pár měsíců. -
A. S. Pergill (neregistrovaný)
Problém je, že ta TSA může zhavarovat, nebo být zrušena, nebo něco podobného a jste v průšvihu bez platných dokumentů.
Prostě "archivní časové razítko" je jen varianta elektronického podpisu. Tedy něčeho, co bylo svou podstatou (na úrovni základních matematických algoritmů, na nichž to stojí) na jednorázové, nebo velmi krátkodobé použití.
Navíc se může teoreticky stát, že dojde k nějakému pokroku v matematice a bude možné predikovat (nikoli zpětně ověřovat) prvočísla až do nekonečna (jakési náznaky na tomto poli jsou) a celý tento algoritmus padne na úrovni svých matematických základů.
"Znásilňování" tohoto procesu k trvalému ukládání dokumentů je na úrovni kopání tunelu ukradenou lžící. Jistěže to může jít (pokud věříme panu Dumasovi), ale krumpáč a lopata jsou prostě lepší (o sbíječce ani nemluvě). A problém je v tom, že DS (a ti, kdo za nimi stojí) nám dávají jen tu lžíci, abychom si hráli na hraběte Monte Christa, a překáží nám v opatření si té sbíječky.
"Vytěžování" propadlých dokumentů bude jednou docela lukrativní byznis. -
Já umím poslat podepsaný e-mail s časovým razítkem, šifrovaný a e-mailem pak dostanu potvrzení o doručení (elektronicky podepsané s časovým razítkem). Buď už tedy všechny servery podporují ten váš nový protokol, a nebo se pletete. SMTP je totiž jenom transportní protokol, a jestli jím přenášíte šifrovaný nebo nešifrovaný e-mail, podepsaný nebo nepodepsaný, zprávu nebo doručenku, je SMTP úplně jedno.
-
Příště, než začnete poučovat, raději si přečtěte kontext. Já jsem reagoval na komentář, že je to „bez dalších nákladů“ – a půl miliardy mi jako nula nepřipadá.
Taky doporučuju neporovnávat jablka a hrušky. Kdyby vydání všech certifikátů stálo 10× tolik, musely by se každý rok vydat certifikáty za 5 miliard.
-
Nic ve zlým, ale co se nad tím číslem zkusit i trochu zamyslet?
Chápu, že kdyby vám někdo dal půl miliardy na ruku, až do konce života nemusíte pracovat, tak vám to přijde jako nepředstavitelná částka.Ale když se rozdýcháme a zamyslíme se nad tím trochu matematicky ... 10 milionů obyvatel, 500 milionů roční náklad, na jednoho občana to vychází na 50 korun ročně. Přijde vám to hodně? Nebo dokonce příliš? Chcete to nahradit kvalifikovaným certifikátem? Tím co stojí ročně 10x tolik?
http://www.ica.cz/Cenik
http://www.postsignum.cz/certifikaty.htmlDalo by se říct, že i na tohle platí doporučení "2x měř a jednou řež."
-
Ano, otázkou ovšem je výše těch nákladů, prodávat led na Sahaře s sebou nese vyšší náklady než ho prodávat v Grónsku, proto na Sahaře nekoupíte led tak levně jako v Grónsku. A pokud prodat státu je nákladnější než někomu jinému, tak to ten stát taky bude mít dráž.
A byť myšlence "Platíme si úředníky, tak ať se snaží nám sloužit co nejlépe." nemohu upřít jistou přitažlivost, tak když si vezmu, za kolik dělají (a ne, tyhle "lopaty" opravdu neberou ty statisícové odměny, co občas prosáknou do médií)... No osobně bych se za to nepřetrhl.
-
. . (neregistrovaný)
náklady na archivaci listinných dokumentů rozhodně nula nejsou, naopak tvoří nezanedbatelné náklady ať už na prostor, katalogizaci, kontrolu, u delšího uskladnění je také nutné dodržovat určité klimatické podmínky jinak ti za tisíc let z papíru opravdu nic nezbyde.
Pracoval jsem v eshopu, 2000 objednávek denně a všechny výpisy z bankonvích účtů se musely archivovat 5 let, měsíčně toho bylo asi 30 kilo (5 krabic). Tohle s datovými schránkami může odpadnout, pokud banky umožní posílat přes ně výpisy z účtů a FÚ to bude dostačovat.
-
. . (neregistrovaný)
to je ale problém všech dat ve firmě, nejen těch úředních.
100% proti útočníkům neexistuje, stejně jako neexistuje 100% odolnost proti odcizení nebo zničení originálních dokumentů. Vždy se tomu ale dá nějak bránit a riziko zminimalizovat.
Havárie uložiště není problém, tohle se již ve firmách běžně řeší.
-
. . (neregistrovaný)
nikoliv, smtp prostě nezaručuje doručení, neumí to. Musel by se vytvořit jiný protokol, klidně rest api jak to má google nebo amazon.
Stejně tak by se musely přidat povinné hlavičky na kontrolu integrity a šifrování, opět to přímo emailový protokoval neumí, stejně tak není kontrolován třeba čas odeslání. Jakmile tam doděláš tohle vše, již to nebude kompatibilní s veřejným emailem a nebudeš tomu tak řikat, datová schránka nebo de-email je přesně výsledek.
-
fd (neregistrovaný)
Vzkutku by mne zajimalo, co v tomto threadu resite, viz zmineny de-mail.
Provozovatelem se muze stat libovolny subjekt, ktery splni pozadavky (predevsim technicke). Naprosto bezne pak funguje konkurence, protoze uzivatele si to plati a tudiz si vyberou takoveho poskytovatele te sluzby, ktery jim vyhovi, a pochopitelne si to neplati ti, pro ktere to nema zadny prinos (v nasem pripade napriklad drobni zivnostnici, kteri potrebuji vyridit 3 lejstra 1x rocne).
Velke firmy to bezne pouzivaji, protoze jim to prinese uspory. A NIKDO je k tomu nepotrebuje nutit zakonem. Stat to pak stoji doslova par drobnych.
-
fd (neregistrovaný)
Samozrejme ze to umi ... email v otevrene siti pochopitelne neni nijak zarucen, ale neni vubec zadny problem v definovane siti garantovat doruceni.
Mimochodem, potvrzenku vam zasle kazde MTA, pokud jej o to pozadate, a adresat to vubec nevi, pokud netusi jak to zjistit. Rozhodne to jako uzivatel nemuze ovlivnit, protoze je to vec administrace.
-
fd (neregistrovaný)
Problem to pochopitelne je, a to zcela zasadni, protoze pokud po vas bude chtit rekneme nemecky urad nejake potvrzeni od ceskeho uradu tak jste presne tam, kam slunce nesviti. Pekne si to potvrzeni dojdete nechat vytisknout za 30Kc/strana a nemecky urad vas s tim posle nekam, protoze na tom neni razitko ceskeho uradu, ale nejake pochybne razitko posty.
A poucte se v tom nemecku, je to pochopitelne mailovy system oddeleny od bezne site, a tudiz zcela 100% garantuje dorucovani zprav. A stejne tak zcela 100% garantuje presne nulovy vyskyt spamu. Ale pro uzivatele je to proste dalsi mailovy ucet s presne stejnym chovanim, pouzitelny z libovolneho klienta pripadne pres web. A tudiz jsou zaroven naklady naprosto mizive. A ano, tam si za to uzivatele !plati!. Pricemz je to zcela dobrovolne, a pokud nekdo chce chodit na urad s papirem, tak muze - plati si totiz dane a ti urednici tam jsou proto aby pro nej neco udelali.
-
Stát má vydanou certifikační politiku, zabezpečuje podle ní provoz certifikační autority pro vydávání kvalifikovaných certifikátů občanům? Zajišťuje pro ní audity, provozuje HSM, školí zaměstnance? Zaměstnanci evidence obyvatel nemají polovinu pracovní doby nic na práci, takže by v tomto volném čase mohli vydávat certifikáty? Na to jste přišel jak?
Dražší by to bylo proto, že fixní náklady by měl stát stejné, jako soukromé firmy, variabilní náklady též. Protože by certifikáty byly pro lidi „zadarmo“, pořídili by si je i ti, kteří je dnes nemají – tj. celkové náklady by byly oproti dnešku vyšší. A protože by neexistovala konkurence, dá se předpokládat, že by náklady byly ještě vyšší.
-
Předpokládám, že „vydáváním občanek“ myslíte vedení evidence obyvatel, což v sobě jako malou část zahrnuje vydávání občanek. Jak byste si to představoval? Narodí se dítě, maminka by si podle reklamních letáků vybrala, že ho zaeviduje třeba u České evidenční, dítě by dostalo přidělené rodné číslo (asi s prefixem dané evidenční společnosti). Pak už by se platily jenom pravidelné roční poplatky za evidenci. Pak by třeba zdravotní pojišťovna potřebovala vědět, zda je takové dítě v evidenci obyvatel ČR, tak by se dotázala všech evidenčních společností – takže by stát musel provozovat rejstřík takových společností. A co kdyby maminka dítě nezaregistrovala? Pak by asi muselo existovat nějaké sdružení evidenčních firem, které by tohle hlídalo a nějakou evidenční firmu by jí přidělilo.
Nepřipadá mi to příliš snadné. Diskusi tímhle směrem vedete vy. Pokud si myslíte, že by bylo efektivnější, aby certifikáty vydával stát, měl byste napsat, proč by to podle vás bylo efektivnější. Já vidím jedinou věc, kterou by někdo mohl považovat za pozitivum, a to že by držitel certifikátu neviděl náklady na jeho vydání, protože by je zaplatil v daních (a přispěli by mu ti, kteří žádný certifikát nemají). Já osobně to ale nepovažuju za výhodu, právě naopak.
-
Co je utržené od života? Mám elektronický dokument, nechám si na něj dát archivní časové razítko, a tím to pro mne skončilo. Pro vás asi ne, vy pořád tvrdíte, co je kolem toho práce, tak si asi nějakou práci vymyslíte. Že by TSA archivní časové razítko neprodloužila neřeším, protože je to mnohem méně pravděpodobné, než daleko horší věci.
-
Že se před vydáním certifikátu musí ověřit totožnost, to evidentně víte. To se podle vás udělá zadarmo? Já vám klidně certifikát zadarmo vydám – privátní klíč autority mám uložený v souboru na disku. Myslíte, že někdo bude takovému certifikátu důvěřovat? Nebo je potřeba, aby certifikační autorita používala nějaké bezpečné postupy, pravidelně je prověřovala, měla kvalifikované zaměstnance, privátní klíč měla uložený v HSM? Myslíte, že to všechno je zadarmo?
-
Datel (neregistrovaný)
Prodej cehokoliv je spojeny s naklady. To zas tak prekvapive neni :-)
Pokud je neco na trhu za 60 tisic, tak neexistuje racionalni duvod proc by to stat musel koupit draz. I kdyby mel urednik tu nabidku sepsat sam.Za argument typu 'byla by to pro nej prace' by se melo strilet.
-
Tomáš2 (neregistrovaný)
ano, proto je nutné před koncem platnosti jednoho časového razítka podepsat dokument znovu novějším razítkem a takhle to dělat tak dlouho, dokud chci mít dokument platný.
Běžně se to dělá a běžně jsou k dispozici systémy, který tenhle proces zajistí automatizovaně a není nutnost ručního zásahu.
-
Tomáš2 (neregistrovaný)
špatně počítáš, běžná cena emailové schránky u google, MS, rackspace, na exchange je právě mezi 2 - 5 EUR měsíčně, tj. nějakých 600 až 1600 ročně. Cena u datových schránek vychází na 600 ročně. Proti emailu toho datové schránky umí více (šifrování, role, vyhledávání adresáta, doručenky vč. fikce doručení atd.), mají ale velice nízký data retention, na druhou stranu schránka není omezena kapacitně a mohu říct, že velké společnosti maji za 3 měsíce i 5t zpráv vč. příloh, naopak komerční emaily mají mezi 2 - 20 GB místa pro schránku. Popravdě v tom takový rozdíl není.
Nároky na provoz mohou být nezanedbatelné a narozdíl od velkých společností musí provozovat pouze 1m schránek.
Ano, určitě se dá vymyslet levnější řešení, ale prozatím to nevybočuje cenově z komerčního trhu a přidaná hodnota je prokazatelná.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Jenže ta časem propadnou také. Je to celé založeno na výpočetním algoritmu, který z principu věci není schopen zajistit trvalou platnost dokumentu, tedy to, co má rukou a inkoustem (a třeba i husím brkem) popsaný kus papíru. Čímž nechci tvrdit, že by bylo lépe se vrátit k tomuhle, ale není možné lidem vnucovat něco, co je ještě horší, a vydávat to za pokorok.
-
AA (neregistrovaný)
Oslovit někoho konkrétního můžete pouze v případech, kdy to zákon dovoluje (typicky je-li jediný dodavatel), jinak celkem logicky riskujete podezření z korupčního jednání.
Jinak má zkušenost je taková, že firmy často nemají o menší státní zakázky zájem právě kvůli státem, reálně ovšem zákonem, vyžadované byrokracii - komplikované smlouvy, dokládání kompetentnosti, atd. -
Proč by to ti úředníci dělali? Byla by to pro ně práce navíc a osobně jim může být ukradené, zda něco koupí za šedesát či osmdesát.
A druhá otázka je, jaká firma by do toho šla, pokud umí nabídnout produkt za šedesát a je o něj obecně na trhu zájem, tak ho pravděpodobně prodá, snažit se ho prodat státu znamená sepsání nabídky pro výběrové řízení, to má nějaké náležitosti, které je třeba dodržet, a nakonec ani není jasné, zda k prodeji dojde... Aby se něco takového vyplatilo, je vlastně rozumné si dát nějakou vatu a ejhle, produkt, který dostanete bez opiček za šedesát, najednou s opičkama za šedesát nebude.
-
pcdrm. (neregistrovaný)
K ničemu jsou leda ty tvé názory..
Bez DS bych trávil vyřizováním přiblblých byrokratických (ze zákona povinných) nesmyslů několikanásobně více času.Má to samozřejmě své chyby, nejvíce mi asi vadí, že za tu giganticky obrovskou částku nedokážou ani po rozumnou dobu uložit datové zprávy - to je šílenost, že se oficiální úřední pošta sama od sebe maže.
Třeba se to časem zlepší, ale i tak je datová schránka pro uživatele dobrá věc (a neřešme tunelářství české pošty a fakt, že si na tom někdo drsně mastí kapsu na úkor funkčnosti - tohle se děje všude... směr k digitalizaci komunikace s nejvyšší byrokratickou státní správou je jistě správná cesta)
-
_ Tonda (neregistrovaný)
QCA má certifikát na rok za 400, jestli je to nesmyslně drahé je otázka. Negativně je vnímáno, že původní cena byla 200 a pak to zvedli. Na blížící se konec platnosti opakovaně upozorňují mailem, pokud to neprošvihnete a obnovu provedete ještě během platnosti původního certifikátu, tak je to chvilka klikání na jejich webu.
-
_ Tonda (neregistrovaný)
Pokud jde o finančák, tak jediná srovnatelná alternativa je podání přes EPO autorizovat místo DS kvalifikovaným certifikátem. E-mail ani papír osobně nebo pošta nesplňuje požadavky zákona. Papír není alternativa i proto, že už prostě nechci muset sním někam jezdit a stát ve frontě na podatelně na razítko.
-
Robert psal o „jiných komerčních subjektech“. Povinnost potvrdit přijatý e-mail má elektronická podatelna úřadu ze zákona.
Účel datových schránek bylo získání politických bodů pro Ivana Langera, aby si mohl udělat čárku za „elektronizaci státní správy“. Jinak je na datových schránkách špatně skoro všechno – špatná identifikace subjektů, nesmyslný monopol, „důvěryhodnost“ ze zákona místo technologického zajištění, nemožnost šifrování. „Fungují relativně dobře“ pokud je porovnáváte s posíláním dopisu poštou, což je „technologie“ známá už ve starověku. Já bych chtěl, aby ta technologie odpovídala jednadvacátému století – to, že jsme trumfli starověké Řecko, mne neuspokojuje.
-
Datel (neregistrovaný)
Nevim, tolik zase do fungovani statu nevidim. ale nerozumim proc urednici nemohli oslovit nekolik z tech 60 000 firem a do souteze je prilakat.
Jinak neni pravda ze by firmy nemely zajem participovat na statnich zakazkach. Pouze se takovym zakazkam casto firmy vyhybaji kvuli souvisejici korupci. To ale musi zmenit stat sam...
-
Alternativy jsou – poslat dokument poštou, e-mailem se zaručeným podpisem, donést jej osobně. Všechny varianty mají náklady na vaší straně, takže ta „stejně dobrá“ alternativa je dobrá jenom proto, že náklady neplatíte přímo, ale v daních. Úplně stejně by stát mohl dotovat třeba doporučené dopisy nebo kvalifikované certifikáty.
-
AA (neregistrovaný)
Jenže stát není soukromá firma. Platí pro něj spousta omezení, viz zákon o veřejných zakázkách. Mohl bych uvést řadu příkladů, naposledy se nutně poptával objekt XY, na trhu k sehnání při troše pátrání za cca 60 000 Kč. Vypsalo se výběrové řízení i přihlásili se tři uchazeči, nejlevnější za 80 000. A teď babo raď: a) Koupit draze a neefektivně, nebo b) výběrové řízení zrušit a nemít nic?
-
Datel (neregistrovaný)
Nemusi to byt decentralizovane, staci kdyz si stat zada zakazku stejne jako to delaji soukrome firmy. Tj. bez hlouposti typu 'licence za to co jste pro nas napsali' a bez uvah ala 'lepsi bude kdyz nechame poste vydelat'.
Proste vypsat zakazku na provoz DS, kde jednou z podminek bude kompletni predani jinemu provozovateli do X dni. A vysoutezit. Na tom nic neni.
Ad vodovody - ano, i dobre veci se daji udelat uplne spatne. Pro dopravu po silnici jsou objektivne nejlepsi auta. Ale i auto se necha provozovat tak blbe, az to nakonec bude vypadat ze volsky potah je taknejak lepsi.
-
Datel (neregistrovaný)
Tak DS slouzi ke komunikaci s ceskymi urady, cili omezeni na platnost v ramci CR neni zas takovym problemem :-)
Kazdopadne realne - podepsany email ma hned nekolik vad. Pokud urednik na mail neodpovi, nelze zarucit ze byl radne doruceny. A to uz vyzaduje na obou stranach prinejmensim procesni opatreni. Protoze stejne jako muze urednik zapomenou poslat potvrzeni, muze obcan zapomenout ze mu melo potvrzeni prijit. Idealne kdyz odeslu neco v patek - v pondeli uz nevim ze ma neco prijit.
Dalsi vec je aktualne nizka prakticka pouzitelnost elektronickych podpisu pro urady v CR. Vydavane certifikaty jsou nesmyslne drahe a maji nesmyslne kratkou platnost. Coz je kombinace vedouci do pekla. Terminy a sankce jsou zejmena ohledne DPH hodne prisne a riskovat ze certifikat vyprsi (treba zrovna pred Vanocema, tam je asi nejkritictejsi obdobi) zrovna kdyz musi byt dokumenty odeslane, to neni vubec lakava predstava.
Jasne, kdyby se certifikaty vydavaly spolu s obcankou, na stejnou dobu platnosti a urady mely povinnost zajistit automaticke zpracovani emalu (tj. hlavne poslat obratem potvrzeni), tak by se o tom dalo uvazovat. Takto to ale dnes neni.
Naproti tomu DS sice nedelaji nic prevratneho, ale funguji relativne dobre a svuj ucel myslim plni. Cena za provoz je pochopitelne vec druha.
-
Datel (neregistrovaný)
Stat bohuzel vyzaduje velke mnozstvi dokumentu ktere konkretnim kontrolovanym obcanum nic neprinesou, pouze je zatezuji. Proto je potreba aby stat zajistil zpusob jak mu tyto dokumenty predat, nejlepe bez toho aby si musel kazdy clovek jeste platit za to ze je kontrolovany.
A v tomto pripade k DS neni zadna 'stejne dobra' alternativa. Takze naklady na DS jdou holt na vrub statu ktery dokumenty vyzaduje, stejne jako logicky jdou na vrub statu treba platy uredniku kteri se v nich pak prehrabuji.
Resenim je snizit naklady, nikoliv zrusit jediny vhodny komunikacni kanal.
-
jelen (neregistrovaný)
Pokud se to dá velké firmě dopadne to stejně jako u pošty. Bude to pomalé, polofunkčí udělané tak, aby to nikdo jiný nemohl provozovat a v neposlední řadě to bude stát nehorázné peníze. Případně se to ještě pojistí jako u openkarty, že databázi nevlastní stát, ale provozovatel.
-
BrainLess (neregistrovaný)
Takze zavest neco podobneho jako je "prenositelnost telefoniho cislo" -> "prenositelnost datove schranky".
Stat bude provozovat pouze centralni registr -> urci ktery poskytovatel obhospodaruje danou datovou schranku. Rozdeli se urcity pocet licenci na provoz datovych schranek a stat si pak vytendruje u ktereho poskytovatele bude provozovat vlastni schranky.
Jenze, jsme v cechach, takze hlavu do vlastni zadnice a vybereme nejakou super variantu za 450mega rocne a nejakej urednickej troll bude vykrikovat ze jsme usetrili 50mega
-
tom (neregistrovaný)
tak prozacatek by stacilo, aby kazdy dokument poslany DS v ni zustal navzdy, pak nebude treba kazdou dulezitou (tedy u vetsiny uzivatelu 90%) vec tisknout draze na poste... pak by to melo smysl ale tenhle paskvil kde se prijata doricena zprava za par tydnu vypari a jeste se poklada za dorucenou na bliti
-
E-mail v tomto případě není k ničemu. Pošlete e-mail elektronicky podepsaný, a adresát vám elektronicky podepsaným e-mailem odpoví, že vaši zprávu dostal. Vy pak máte v ruce zprávu s jeho podpisem, kterou můžete použít kdekoli na světě. Když to pošlete přes datové schránky, potvrzení o doručení vám vydá jenom ISDS, takže tomu věří jenom český stát nikdo jiný.
-
x x (neregistrovaný)
Především by měli vyřešit cenu elektronického podpisu pro obyvatele. Vyhodit ročně 400,- Kč za něco, co možná nepoužiji je drahý špás.
Lítat na poštu draze konvertovat papíry mohl vymyslet je státní úředník.
Po vyřešení tohoto má pak teprve smysl bádat jak s datovými schránkami dále a jestli vůbec. -
P2010 (neregistrovaný)
Presne tak.
Tohle zase zapada do Buresovo vize "ridit stat jako monopolni firmu". Takze vam "zdarma" dodaji polotovar, kde ovsem musite dale draze platit za to, aby byl vubec trochu pouzitelny. Dokonce vice nez tomu bylo u papiroveho dopisu.
Ohledne tech dalsich narku "Jak budu kazdy mesic posilat XY ?". Napadlo vas, ze primarnim cilem by melo byt takove veci neposilat vubec ? Jsou naprosto zbytecne a jen zvysuji chut statu k zavadeni dalsich zbytecnych reportu, kde vysledkem je jen dalsi rozkradani vybranych penez.
A toto plati stale: Datovým schránkám je pět let, jak je správně používat ale dodnes není jasné http://www.lupa.cz/clanky/datovym-schrankam-je-pet-let-jak-je-spravne-pouzivat-ale-dodnes-neni-jasne/
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
nesměly by být vázány na placený soft. Jejich obsluhu by měl být schopen zvládnout standardní internetový prohlížeč na jakémkoli standardním OS.
Garance obsahu dokumentů v nich by měla mít časově neomezenou trvanlivost, nikoli jako teď, kdy se může stát, že několik hodin po doručení dokumentu do DS projde jeho certifikát a vy po jejím otevření máte v rukou už jen bezcenný shluk jedniček a nul. Nehledě k tomu, že pokud z toho chcete trvale platný dokument, musíte si ho nechat za drahé peníze vytisknout a jednotlivé papíry ověřit.Pokud toto nejsou DS schopny zařídit, tak nechť zmizí tam, kde jsou další bezcenné zmetky a mrtvé projekty, třeba indoš.
-
Robert (neregistrovaný)
Zrušit? Takže budu zase komunikovat se státní správou i jinými komerčními subjekty přes papírovou poštu? Děkuji, nechci.
Nebo mi poradíte jak jinak někomu prokazatelně doručím dopis? Email je v tomto naprosto k ničemu, a to i když je podepsaný. Jediná alternativa je papír, obálka s doručenkou a cesta na poštu.
Řešení DS není ideální a poplatky za trezor jsou vzhledem k dotacím velká drzost, ale ten systém funguje a je užitečný, takže by se měl rozvíjet a ne rušit.
-
fd (neregistrovaný)
Kolik platite googlu za provoz vasi mailove schranky? Vynasobte tu castku 1M, kolik vyjde?
Ano, googlu (a dalsim) prodavate informace o sobe. Ale i pokud si poridite placene sluzby, tak jste radove na stokorune mesicne. To ovsem platite mnohem vice nez jen email. Cena emailu je radove mozna kolem te stokoruny ale rocne. A rozhodne nic neplatite za kazdy odeslany email.
Vite kolik se za polonefunkcni bastl DS plati ted? A za tu cenu se tam nic neuchova! Ta cena by mohla byt i mene nez desetinova proti soucasnemu stavu s radove lepsim zpracovanim a sluzbou.
-
Jan (neregistrovaný)
Posta je statni, stat je statni, proc cpat penize nejakym soukromym casto zahranicnim subjektum. Uz ted staci jak se zprivatizovaly banky.
Datove schranky ve sve soucasne podobne funguji dobre, ano je tam velky problem s archivaci, ktera je placena a nemela by byt. Ale u soukromehu subjektu by se platilo jiste vice.
ČLÁNKY DO MAILU