Názory k článku Vladimir Iljič -- elektrifikace, Eduard Zeman -- internetizace?!

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 26. 5. 2000 11:32

    Kamil Kunc (neregistrovaný)
    Stížnosti na nedostatek peněz jsou ohranou písničkou. Bohužel se za ni dá skrýt i neochota finanční zdroje hledat. To je pak horši. Domnívám se, že peníze by se najít měly, zvláště pokud se jedná o vzdělávání v oblasti, jíž význam neustále roste. Závěrem jedna zjednodušená otázka. Má větší smysl zachraňovat miliardovými dotacemi různé uhelné společnosti, nebo umožnit vzdělávání, které v budoucnu může přinášet pravděpodobně větší zisk?
  • 26. 5. 2000 12:21

    Stanislav Holeček (neregistrovaný)
    Hledat peníze musí být snaha. Zatím je možné pozorovat maximální snahu hledat další peníze do stranických pokladen. Na vzdělání by postačilo dávat 1% toho co dá přímo, ale i nepřímo (za pár roků) na záchranu českých bank. Přeji p. ministrovi Zemanovi schopne spolupracovniky.
  • 26. 5. 2000 12:52

    RoBOS (neregistrovaný)
    Jenze musite vzit v potaz taky vekovou strukturu dnesnich "mocnych", tem pramalo zalezi na tom jak na to bude nase spolecnost dejme tomu za 20 let. Oni se zajimaji max. o pristi volby a proto ty dotace do ztratovych podniku, vzdy jim to v pristich volbach prida nejaky ty procenta od lidi co takto "zachrani"... za cenu, ze se problem posune do budoucna a jeste prohloubi (i to uz je dukaz jejich pohledu do budoucna). A od takovych lidi chcete aby investovali do neceho kde se da obtizne vycislit budouci zisk a tezko jim to prinese u pristich voleb nejake procenta.
  • 27. 5. 2000 10:11

    Robert Schlesinger (neregistrovaný)
    Platime dane, pry i na skolstvi, kdyz pak prijde na vec a clovek dela neco pro skolu, tak reditel skemra o vyhodnejsi cenu, nebo o 100% sponzoring (=zadarmo)
    Tak by me zajimalo, kde ty love teda konci?
  • 29. 5. 2000 8:21

    Martin Klumpler (neregistrovaný)
    Z informací, které zatím z ministerstva prosákly dostávam tak trochu strach, že se zahodí vše, co až do této chvíle školy na poli Internetu vybudovaly a začne se znovu, tentokrát pod centrálním dohledem.

    Spousta škol (i když samozřejmě ne tolik, kolik bychom si přáli) má již dnes funkční on-line připojení k Internetu, často se jedná o nějakou mikrovlnnou technologii. V některých okresech se on-line připojení středních škol již dostalo přes osmdesát procent. Na těchto školách už Internet používají a mají velmi cenné zkušenosti s jeho zaváděním a provozem ve školských podmínkách. Byla by velká škoda jejich zkušenosti zahodit, zrušit a zlikvidovat to, co je tam vybudováno a začínat úpně znovu.

    Pevně věřím, že ministerstvo nestanoví nějakým nařízením, že se všechny školy prostě připojí k nějakému datu k jednomu vybranému poskytovateli. Na první pohled by se zdálo, že samostatným právním subjektům nikdo nic podobného nenařídí, ale je třeba si uvědomit, že podle schválených plánu ministerstva většina škol o svoji právní subjektivitu brzy přijde.

    Rozumnější by bylo nechat školám jistý manévrovací prostor, aby se mohly samy dle místních podmínek rozhodnout. To by se dalo zařídít asi nejlépe tak, že dotace na provoz připojení by z ministerstva nešly vybranému poskytovateli, ale jednotlivým školám a ty by se pak rozhodly, za kým s těmi penězmi půjdou, zda těch prostředků využijí k přestavbě svého stávajícího připojení jinam, nebo jen navýší rychlost, atd...
  • 29. 5. 2000 8:56

    Josef Novak (neregistrovaný)
    Já bych jenom chtěl říci, že peníze vždy byly a dost...
    TEN-34 půl miliardy korun shrábl a promrhal CESNET, další stovky
    miliónů stál TEN-155, prodání CESNETu přineslo 700 000 000 Kč..
    Kde a u koho ty peníze končí? To je ta správná otázka. Normální připojení školy k ISP pevnou linkou může stát řádově 40 000 za
    rok, pokud to vynásobíte dostanete částku, která ani řádově
    neodpovídá tomu, co se prodrbalo a rozkradlo...
  • 29. 5. 2000 9:08

    stan (neregistrovaný)
    Jste tak trochu uplne mimo. TEN slouzi vysokemu skolstvi, kde je nejvice zapotrebi. Myslim si, ze by asi nemel byt problem na nej pripojit i dalsi skoly, ale Vy tady mluvite hlavne o rozkradeni a promrhani penez.
    Mate na to dukazy? Co Vas k tomu vede? Jestli jste to strelil jen tak od pasu, tak to bylo hodne vedle. V podstate je to urazka vsem tem lidem, kteri se tomu venuji. :(
  • 29. 5. 2000 10:41

    MK (neregistrovaný)
    Nad takovym nazorem se lze pouze pousmat. Je to sice horky usmev, na druhou stranu to doklada zpusoby premysleni nekterych lidi.
  • 29. 5. 2000 11:50

    Pavel (neregistrovaný)
    Ucim teprve 5 let, ale muj postreh je takovy, ze naucit ucitelku pracovat s PC bude dost tezke(ale jsou i vyjimky, jejichz pocet stoupa s datem narozeni), kdyz neumi ovladat TV a video po 10 letech(mozna i vice). Uz jsem jich par zaucoval, takze je to na zaklade urcitych zkusenosti.
  • 29. 5. 2000 12:27

    Ondrej Sury (neregistrovaný)
    Na druhou stranu neni od veci se zamyslet nad tim, jestli je
    Internet opravdu takovy prinos pro zivot, jak se neustale vsude zduraznuje.
  • 31. 5. 2000 12:37

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Ondro, skola ma poskytnout zaklady - a tedy potencionalni moznosti. A neda se nic delat, prace v IT je momentalne jedna z moznosti co v zivote delat. Jiste, pro mnoho lidi neni vyuka matematiky zadnym zvlastnim prinosem, pro jine bude zbytecny Internet, ja zas malokdy pouzivam znalost kde jsou v Jizni Americe jake doly a na co. Ale presto bych, bez techto zakladu byl o neco ochuzen (a co hur, ani bych to nevedel).

    Zaklad, ten by (je samozrejme otazka od jakeho veku) proste dostat meli - jestli je to v kazdem konkretnim pripade prinos pro zivot se samozrejme ukaze az ex-post ...

    A myslim si to presto, ze povazuji za dokazane, ze uspesne se pohybovat v IT lze i bez poskytnuti zakladu IT gramotnosti na zakladni skole.

  • 30. 5. 2000 17:11

    Saši Srpové (neregistrovaný)
    Měla jsem to štěstí chodit na výborně vybavený gympl. Všechny internetové aktivity táhl jeden z mých spolužáků (kdy půjdem na to pivo, Jeníku?), ten odmaturoval a možnosti se kapánek zmenšily, aspoň to říkali mladší kolegové. To jen na okraj. Problém možná závažnější než zaučování učitelek v nejlepších letech je správná a včasná úprava osnov. Po krátkém popisu hardwaru jsme přes půl roku psali slinty v t602, další rok jsme půl roku mašině zadávali rovnice funkcí, aby tato vyplivla graf (jinými slovy jsme používali jeden program, od té doby jsem o něm nikdy neslyšela), půl roku tvořili různě řazené seznamy spolužáků. Mluvím o letech 1995, 1996, Internet ještě nebyl moc rozšířený, ale už tehdy od každé sekretářky chtěli jakési základy (Proklaté Win95, Word, Excel a něco podobného). Když jsem doma vyprávěla, co se učíme, tak mému otci - profíkovi vstávaly vlasy.
    Když se nám dostalo skutečně nadprůměrných internetových možností, MŠ by k nám mohlo chodit na exkurze, zůstalo v osnovách volitelné programování, rozběhl se kurz tvorby stránek, ale prachobyčejní začátečníci si museli vystačit s otravováním zkušenějších kolegů. Doufám, že už je líp (mladší, co se jejich povinná informatika odehrávala později, jsou na tom snad líp). Půjdu se přeptat.
  • 2. 6. 2000 18:37

    Jasna Sykorova (neregistrovaný)
    Zbirala jsem ted nedavno nejaky material o mladych lidech a internetu a narazila jsem na jeden prekvapivy fakt. Na skolach internet byl, ale platilo se za nej. Nebyly to sice nejake zavratne castky, ale slo to do desetikorun. Pripada mi to jako opravdu zajimavy zpusob, jak podporovat vzdelanost deti bez ohledu na jejich ekonomicke zazemi.
    Samozrejme, ti, ktere to zajima, pouzivaji uz davno pocitac doma nebo chodi do ruznych krouzku, ale stejne.
    Dalsi zajimava otazka, ktera pri pruzkumu vysla na svetlo je navykovost na internet. Nazory se docela ruzni - od prohlaseni, ze to nic nedela, pres konstatovani, ze urcitou zavislosti (fascinaci) si projde kazdy, ale casem se to normalizuje, az po zkusenost jednoho mladika, ktery pracuje s pocitacem prumerne (4 hodiny denne) a ktery prekvapil sam sebe, kdyz zjistil, ze v pripade vypadku internetu se citi neprijemne.

    Jinak, me zaujal prispevek Martina Klumpera (viz vys). Obavam se, ze jeho obavy mohou byt opodstatnene. Zaobirala jsem se problematikou statu a internetu (clanky na Lupe) a roli Ceskeho mobilu. Trosku jsem take s nimi pohovorila, abych zjistila, jak to vypada.
    Cesky mobil kazdopadne potvrdil, ze splni, co slibil. A vypada to, ze by se jednalo o pripojeni skol k internetu - i kdyz o detailech se stale jeste jedna s Ministerstvem skolstvi. Cesky mobil ma ale lhutu 3 let na splneni sveho slibu. A kde budou skoly za tri roky? Pravdepodobne jiz, tak jako ted, budou mit sva vlastni reseni. A Cesky mobil, pokud bude delat to pripojeni, bude sto procentne chtit vyuzivat sve platformy.
    Takze mily provideri, kteri si od skol nechavate platit (coz neni zas tak prekvapive, zakaznik jako zakaznik), abyste diky tomu velice snadno nenahrali konkurenci. Pokud totiz bude pripojeni skol zdarma, nebude proc ho nahrazovat jinym a Cesky mobil (nic proti nemu) vybavi skoly treba pocitaci. A provideri ostatne timto ziskavaji pristup ke svym budoucim zakazniku, nebo ne?

    Sase bych nakonec rada vzkazala, ze podle mych informaci se Internet vyuziva uz i v nekterych materskych skolkach, podle toho, jak popisovala svoje zkusenosti ze skoly, ze by mozna vyuzily jejich ucebni plany. I kdyz male deti neumi pismenka. Otazkou zustava, co tam takove male deti najdou, protoze si nemyslim, ze by obsah pro ty nejmensi byl nejak extremne zajimavy.
    Na druhou stranu, jeden muj kamarad ma dite v predskolkovem veku a nejaky ten cas spolu u pocitace stravi. Maji program - encyklopedii o stavbe lidskeho tela (povazte) uvadenou kostrou Kostou a docela si s tim uziji.
    Jasna
  • 10. 6. 2000 17:31

    Polda (neregistrovaný)
    Opet velmi pekny clanek. Kdyby se opravdu splnilo vse, co ma ministerstvo skolstvi za lubem, bude to znamenat velky prinos pro celou CR v budoucnosti. Problem je asi fakt nejvetsi v lidech (jako vetsinou byva ...). Tesim se na pokracovani Vasich clanku na toto tema i na vyvoj situace samotne.
    Leopold Schmid, Ceska Lipa
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).