Pošta taky musí doručovat na adresy kde se jí to nevyplácí. Má od státu licence na nějakou exkluzivitu a todle za to po ní stát za to chce.
Je věcí státu zda chce mít takové věci pokryté a zda nastaví taková pravidla aby toho dosáhl.
Není to tak dávno co jistý bývalý novinář co tak dlouho nadával na ČTÚ až ho udělali radním veřejně hovořil (snil) o tom jak z peněz za LTE frekvence bude stát podporovat budování optiky do vesnic.
Ano, souhlasím. Stejný problém ale existuje i na ADSL. Konkrétní příklad od nás: dráty od O2, teoretická rychlost až 20 Mb/s, díky vzdálenosti od ústředny ale reálná teoretická rychlost někde kolem 1,5 - 2 Mb/s a prakticky je díky starým kabelům na trase a tím velkému šumu ADSL téměř nepoužitelné. Jakou rychlost tedy započteme do statistik DČ?
Hodnoty od mobilního připojení jsem použil jen proto, že je rozhovor s zástupcem mobilního operátora.
PS: Naposled, když mi volali z O2, jestli od nich nechci pevný internet, zeptal jsem se, jestli mi budou fakturovat jen 1/10 ceny, když to stejně rychleji než 1/10 nabízené hodnoty podle jejich technika nejede a ani nemůže. Moc se netvářili :-)
Pro webove aplikace je udaj rychlosti temer nepodstatny. Daleko dulezitejsi parametr pro subjektivni vnimaji rychlosti je odezva a celkova dostupnost (kvalita, caste mikrovypadky). Proto "pomale" ADSL jednoznacne vyhrava nad "rychlym" mobilnim pripojenim pri prohlizeni webovych stranek.
Opravdu si už zadání DČ přesně nepamatuji. Kdysi jsem ho četl, protože jsem pomáhal starostce vyplňovat nějaké papíry k tomuto projektu za naši obec. Myslím si ale, že koncept DČ vůbec neřeší technologie, ale jen rychlosti. Technologie naopak řeší v tomto článku zástupce TMO a to s ohledem na to, že jde o mobilního operátora.
3G sítě HSDPA byly dostatečným řešením pro první krok (2013 - minimálně 2 Mb na downloadu). Pro 2. krok (2015 - 50% rychlosti města) by to muselo být už HSPA+ s teoretickou rychlostí až 42 Mb/s.
Velká otázka je ale to, co DČ myslím vůbec neřeší a to je teoretická rychlost sítě X teoretická rychlost uživatele X reálná rychlost. Teoretickou rychlostí uživatele mám na mysli teoretickou rychlost ovlivněnou pouze vzdáleností daného místa od BTS. Takže ačkoliv mohu být na HSPA+ síti s teoretickým maximem 42 Mb/s, jen díky vzdálenosti od BTS bude moje teoretické maximum při zcela nezatížení síti někde úplně jinde a reálná rychlost bude ještě jinde.
Venkovem se podle koncepce DČ rozumí obce do 2.000 obyvatel, tedy i stovky vesnic v okolí měst. Podle ČSÚ do této kategorie celkem spadá 90,0 % (5.634) obcí a žije v nich 26,1 % obyvatelstva. (http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-casova_rada_1961_2001-3__velikostni_struktura_obci_)
Druhým kritériem tuším byl (už si to nepamatuji, nebo jestli to byl jiný projekt), počet poskytovatelů vysokorychlostního připojení k internetu v dané lokalitě a lokality se dělily na 0 / 1 / 2 a více.
Nicméně je zde ale situace stejná jako se silnicemi, autobusy, poštou a dalšími veřejnými službami. Někde jsou využívány více a někde méně. Navíc i koncepce DČ na tento problém poukazuje a v samotném zadání je požadavek, aby přístup ve venkovských sídlech byl 50% rychlostí rychlosti ve městech - tedy nad vesnicí nemusí být nejrychlejší BTS, ale alespoň něco rychlejšího než EDGE.
Cituji z projektu DČ: Cílem je redukovat "digitální propast" v oblasti přístupu k vysokorychlostnímu internetu mezi venkovskými sídly a městy.
On venkov, zejména v okolí velkých měst, je jeden nesolventní zákazník vedle druhého...
Naopak právě na venkově se po pokrytí zákazníkům dost uleví a mnozí rádi přejdou. Většinou to tam dnes funguje tak, že v oblasti je 1 WIFI provider a zákazník má dvě možnosti - ber nebo nech být. Cena ve srovnání s městy je až násobně vyšší, rychlost pak násobně nižší. Konkurence je jen v podobě pevné linky od O2, ale vzhledem ke vzdálenosti od ústředny je například u nás maximum někde na úrovni 1,5/0,128 Mb/s a to ještě s výpadky, takže v reálu nepoužitelné.
Pro informaci, bydlím asi 15 km od hranice Prahy.