Celé uplynulé volební období se lidovci, Starostové, TOP 09, ODS a Piráti obávali toho, že Andrej Babiš ovládne Českou televizi. Téma pokaždé ožilo, když se volili členové Rady České televize. Zvlášť na jaře 2021 to vypadalo, že konec generálního ředitele Petra Dvořáka je na spadnutí. Všechny vyjmenované politické strany tehdy spojily ve sněmovně síly, aby zabránily zvolení zvláštních figur na volná místa v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize.
„Na můj vkus koalice ANO, SPD a KSČM na sílu prosadila kandidáty, kteří jsou jejich. Po domluvě nevybrali nejlepší jména, naopak,“ říkal třeba dnešní ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Koalice ANO, SPD a KSČM (…) ignorovala mediální experty a šlo jí o stranické zájmy. Za mě je to čistě snaha ovládnout radu ČT,“ přisadil si Petr Gazdík (STAN).
„Buď dojde ke vzájemné dohodě, že v Radě ČT budou i lidé, které podporuje opozice a kterým věří, že dokáží zajistit nezávislost veřejnoprávního média, anebo jsme připraveni dál tuto volbu blokovat a diskutovat o ní,“ dodal Jan Bartošek z KDU-ČSL.
Střih.
Volby na podzim 2021 obrátily poměr sil. Koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a Starostů sestavila vládu. A rozhodla se předvést, jak se mají správně dělat mediální zákony. Má na to ideální podmínky, neboť disponuje pohodlnou většinou v obou komorách parlamentu. Odhlasovat jakýkoliv zákon by neměl být problém.
A ten přívlastek „jakýkoliv“ je důležitý, protože disponovat parlamentní většinou ještě neznamená připravovat kvalitní legislativní normy. Jen vám to umožní dostat do právního řádu cokoliv, na čem se s koaličními partnery shodnete. I kdyby tam stálo, že slunce ráno zapadá a večer vychází.
Vláda si do programového prohlášení dala tři mediální body:
- Zaměříme se na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti.
- Do systému volby Rady ČT a ČRo zapojíme Senát. Příslušné změny právních předpisů prosadíme během roku 2022.
- Hospodaření veřejnoprávních médií podrobíme kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost.
Nesmyslně začala od toho nejméně podstatného, tedy od volby radních. Mezitím se začala zhoršovat celá ekonomika, k prudce rostoucí inflaci se přidal konflikt „za humny“ v podobě války na Ukrajině a podniky i domácnosti musely začít řešit výdaje za energie.
Koalice, která současně do Rady České televize dovolila „své“ osobnosti, ale trvala na svém. Jako slepá a hluchá pokračovala s přípravou novely, která objektivně nemá prioritu. Televizní rada momentálně funguje plynule.
Profesionální fungování kontrolních orgánů médií veřejné služby je důležitý a legitimní požadavek. Politiky si ale volíme i kvůli tomu, aby dokázali zohlednit společenské potřeby jako celek a netrvali za každou cenu na protlačení norem, jejichž důležitost ustoupila do pozadí kvůli aktuálnímu dění.
Když pacient krvácí z tepny, nebudete přece trvat na tom, že nejdřív vyléčíte vyrážku. K čemu bude vyléčená vyrážka, když pacient mezitím zemře?
A nejenom to – ta snaha o léčení vyrážky stav nezlepší, ale naopak zhorší.
Dost medicínských metafor. Do druhého čtení se ve sněmovně dostal vládní návrh na změnu volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Jeho základní parametry nevznikly po odborné diskusi, ale čistě na základě politického zadání.
Ze složení a způsobu volby radních se politickým rozhodnutím stal nejdůležitější problém celého systému médií veřejné služby v této zemi. Rady dostaly přednost před financováním, technikou i budoucností České televize a Českého rozhlasu v digitální době.
Ministerští úředníci si v západních zemích, jako jsou Dánsko, Francie nebo Velká Británie, sedli ke stolu a připravili komplexní provázané změny regulace mediálního prostředí. Také tamní politici si uvědomují, že média veřejné služby jsou jenom jedním z prvků celého audiovizuálního sektoru a je neefektivní se soustředit na jeden dílčí problém.
Své potřeby, společenskou roli, odpovědnost a ekonomické potřeby mají zrovna tak komerční televize a kreativní průmysl. Zároveň se mění poptávka spotřebitelů-diváků, protože s rozvojem technologií se znásobil počet obrazovek a zdrojů zábavy, které běžné domácnosti sledují.
To všechno se zohledňuje v souhrnné koncepci zvané „mediální politika“. Neznamená to, že stát říká médiím, jak se mají chovat nebo co mají vysílat. Je to kombinace vize, kam má celý mediální průmysl dospět v následujících letech, jaká má slabá místa, kde se obejde bez dalších státních zásahů a kde je naopak žádoucí podpořit národní podnikatele v souboji s mnohem silnějšími anglosaskými globálními službami.
Český stát žádnou mediální politiku nemá, v této oblasti funguje na principu náhodných výstřelů. Mediální zákony kvůli tomu připomínají slepenec nápadů. Některé se tváří, že je stále rok 1991. Když se nějaké modernizovaly, tak ve většině případů jenom díky evropským předpisům, jinak by se doteď jelo podle regulí pro analogové vysílání.
A tak se i tentokrát začíná zprostředka, kdežto financování a udržitelnost systému médií veřejné služby chtějí politici řešit až napřesrok. V pracovní skupině, která sice vznikla na Ministerstvu kultury, ale opět ji tvoří jenom exponenti koaličních stran.
Není moc jasné, proč vládní strany tak pospíchají zrovna se změnou volby radních. Koaliční politici opakují, že chtějí docílit nezávislejších médií veřejné služby, ale malá novela tomu moc nepomůže.
Naopak: například odvolání generálního ředitele České televize bude jednodušší než teď. Dosud zákon požaduje, aby se na tomto kroku shodlo alespoň 10 z 15 členů Rady ČT, tedy dvě třetiny radních.
Nově je odvolání generálního ředitele zařazeno mezi rozhodnutí, ke kterým stačí nadpoloviční většina všech členů, jejichž počet se současně zvyšuje na 18. Ve větším počtu radních tedy bude k tomuto zásadnímu kroku stačit relativně méně hlasů.
Novela mimochodem nijak neodstraňuje problém, kvůli kterému vznikly spory mezi Radou ČT a mediálním výborem sněmovny. Jde o výklad pojmu „všech členů“. Myslí se tím 15, respektive do budoucna 18 lidí? Anebo všichni aktuálně zvolení členové v případě, že některá místa v radě zůstanou přechodně neobsazená?
A to jsou jen dva příklady. Reálně má malá novela více problematických míst. Zarážející je třeba to, že Senát a sněmovna budou nové členy Rady České televize volit postupně a podle toho pak zvolení radní připadnou příslušné komoře parlamentu. Ale členové Rady Českého rozhlasu si mají mezi sebou v současném složení vylosovat, kdo se bude zodpovídat sněmovně a kdo Senátu. Proč to nejde u televizních radních taky tak?
Novela měla původně platit od ledna 2023, ale to se zjevně už nestihne. Snad ve druhém čtení poslanci vychytají aspoň největší chyby.
Kdy se ovšem dostanou k dalším závazkům z vládního programu, tedy udržitelnému financování a kontrole hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem, je ve hvězdách. Aby tedy bylo ještě co kontrolovat. Jak napůl v nadsázce varoval generální ředitel České televize Petr Dvořák na semináři ve sněmovně, než se politici rozhoupou, tak už na Kavčích horách nemusí svítit většina světel, nebude se tam topit a nebude tam ani většina lidí.
V instituci, která nebude mít na provoz a výrobu, totiž nebude ani co kontrolovat.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.