Děkuji za přínosný rozhovor.
Snad se nepletu, ale přál bych našemu státu více lidí, kteří by to dokázali takhle dobře uřídit. Snad si mezi tím lobováním najdete čas a chuť na výchovu nástupců.
Když jsem měl možnost se osobně potýkat s řízením projektů na úrovni ministerstev, například za Indoše, nebo při návrhu Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, tak to bylo bolestně žalostné.
Co se čipů týče, pokud je hlavním cílem přenést výrobu strategicky důležitých komponent na území Evropy/Severní Ameriky, tak to se snad podaří, ale pokud si někdo myslím, že bude fungovat i ekonomicky, tak o tom pochybuji.
Ono už je podivné, že takhle důležité odvětví, s tak velkou přidanou hodnotou, potřebuje finance od států, že už se nespokojí ani s klasickými pobídkami typu nižších daní.
Ty předkovidové výrobní kapacity byly poměrně dobře (vyjma např. grafické karty alias těžební stroje) vyladěny dle potřeb spotřebitelů. Problém nastal omezením výroby a narušením přepravních řetězců. Což už se výrazně zlepšilo. Za této situace hrnout peníze do nových továren, nad rámec plánovaných, bude znamenat, že výrobních kapacit bude více, než bude poptávka. Pro spotřebitele to může být krátkodobě dobře. Pokud to bude dlouhodobé, tak špatně, protože na straně výrobců to nejspíš povede k tlaku na úspory na hraně a za hranou, což odnese v první řadě drahý vývoj a investice do rozvoje. To pak zase někoho může napadnout řešit státní intervencí, na kterou dosáhnou především ti velcí, kteří mají možnost dostat své lidi ke správným jednacím stolům. A už se točíme v kruhu intervencí a firmy to zbaví schopnosti fungovat normálním způsobem bez dotací.
Samozřejmě události jako válka na Taiwanu mohou, tyhle úvahy rychle shodit do koše s nápisem, "bezpředmětné".