VLP v druhém roce multimédií: web, e-paper a agentura

Vltava-Labe-Press je jedním z nejvýznamnějších vydavatelů denního tisku na českém trhu. Sečtou-li se prodané výtisky všech třiasedmdesáti regionálních mutací jeho titulu Deník, za loňský rok to dělalo v průměru 324 tisíc denně, nejvíc ze všech nebulvárních novin. Na druhém místě by byla Mladá fronta Dnes, jejíž německý majitel spoluvlastní VLP, ta prodávala zhruba tři sta tisíc kusů. Z hlediska inzertních příjmů mezi tuzemskými tiskovými vydavateli naopak vede vydavatel MF Dnes, společnost MAFRA s třemi miliardami korun, VLP zaujímá druhou příčku – monitoring TNS Media Intelligence v jejích titulech loni napočítal [XLS, 43 kB] reklamy za dvě a půl miliardy korun (před započtením slev a bonusů). VLP sice meziročně poskočilo v žebříčku inzertních příjmů z třetího na druhé místo před českou pobočku švýcarského Ringieru (vydává deníky Blesk, Aha! či Sport, časopisy Reflex nebo ABC), všimněme si ale dlouhodobého trendu v prodaném nákladu – ten už čtyři roky meziročně klesá, nejstrměji mezi nebulvárními deníky.

Uvozujícím výčtem „neinternetových“ faktů se dostáváme k hlavnímu důvodu, kterým VLP svůj příklon k Internetu vysvětluje. Ač je jedním z největších tuzemských mediálních domů, návštěvnost jeho webu byla, na rozdíl třeba právě od Mafry s iDNES.cz, spíše zanedbatelná. Byť už předloni na podzim své listy opatřil jednotnou značkou Deník a spustil stejnojmenný web www.denik.cz, slovy Romana Galla byl pro Vltava-Labe-Press z hlediska multimediálních aktivit teprve rok 2007 rokem jedna. Následné údobí 2008 se má stát rokem multimédií a obsahu. Pozdě, ale naštěstí pro majitele přece. Jak totiž klesal prodej tištěných deníků Vltava-Labe-Press, na Internetu vydavatelství zároveň nalezlo mladší, vzdělanější a aktivnější publikum. Nebylo to ale hned.

Sjednotit sedm desítek redakcí

Nejprve bylo potřeba na sedm desítek redakcí propojit, provozně, editorsky i technologicky, vybavit je multimediální technikou – a redaktory schopnostmi ji používat.

Zoltán Morvai, který předsedá představenstvu akciové společnosti Vltava-Labe-Press, pojal prý myšlenku na to, že by zahrnovala i elektronické aktivity, už dříve. Před dvěma nebo třemi lety jsem měl s kolegy vizi, že z VLP bude nejen klasické médium, které tiskne regionální noviny, ale vznikne i agentura, vznikne multimediální část. Co jsme mohli v té krátké době vytvořit, vidíme dneska, prohlásil, když v půli února představil s Romanem Gallem výsledky práce svého týmu obchodním partnerům a novinářům.

Jen pro připomenutí uveďme, že to byl právě Roman Gallo, který před lety stál u zrodu portálu iDNES.cz a o němž dosavadní spoluvlastník portálu Centrum.cz Ondřej Tomek na druhém NetClubu prohlásil, že vymyslel projekt Aktuálně.cz a pak projekt čistě internetového deníku bez podpory a zázemí tištěného listu uvedli spolu s Jakubem Ungerem a řadou redaktorů hlavně z Hospodářských novin v úspěšný život. Necelý rok po startu Aktuálně Roman Gallo přechází právě do VLP, od října 2006 se tam stává ústředním šéfem redakcí všech Deníků.

Jako by se tak Roman Gallo vracel od Internetu k tisku, kde řadu let předtím působil… Jak ovšem už v roce 2005 tvrdil, tisk se s Internetem bude prolínat, ne válčit. Byť tehdy na půdě pražské Vysoké školy ekonomické konstatoval [PDF, 191 kB], že co se týče ryzího přenosu zpráv, jakékoli jiné médium je k tomu vybaveno lépe než periodický tisk, říkal vedle toho také: Každé médium je lepší na nějakou část nebo určitou formu a způsob komunikačního procesu. (…) Není třeba stavět vylučovací znaménka. (…) Je lepší z původních printových vydavatelství vybudovat multimediální domy, kde máte pod jednou střechou soustředěn jeden sběr informací, a pak, v různém balení těchto informací podle způsobu, formy, tempa, zacílení atd., to jde na trh.

Svou tehdejší teorii může dnes doložit praxí Vltava-Labe-Press: Multimediální program se rozběhl velmi nedávno, pod značkou Deník stojí na třech nohou. Noha první je webová prezentace www.denik.cz a sedmdesáti tří lokálních deníků, které kopírují strukturu našeho tištěného vydání. Noha druhá je tvořená unikátními elektronickými novinami. A noha třetí, nejnovější, to je multimediální redakční systém, který nazýváme Rebel.

Všechny tři produkty Vltava-Labe-Press šířené v prostředí Internetu teď mají společný výrobní tým: Celé to, na čem stavíme rozvoj, stojí na čísle 700. To tvoří hlavní sílu Deníku v České republice. Sedm set je počet stále více multimediálně fungujících novinářů, kteří jsou rozprostřeni po celé České republice po všech okresních městech. Z hlediska novinářské síly je to jednoznačně největší redakční tým, který v Čechách najdete. Rok 2007 byl pro nás rokem jedna, doháněli jsme ztrátu, kterou máme na některá vydavatelství, která už se do multimediálních aktivit pustila. Máme ale zároveň výhodu, že nemusíme opakovat některé jejich chyby.

Miliony nových uživatelů v regionech

Pětasedmdesát redakcí VLP roztroušených po celé republice se spojilo de facto do jediného redakčního týmu, investovalo se do techniky, školení redaktorů i vybavení redakcí, aby byly schopny schopny pořizovat, videa, audia, fotografie, nejenom na úrovni krajů, ale od začátku letošního roku i na úrovni okresů. Přenosová kapacita mezi redakcemi se zdvacetinásobila. A loni v dubnu jsme odstartovali přechodnou verzi www.denik.cz, o které jsme věděli, že není úplně perfektní, ale potřebovali jsme něco, co by naši lidé mohli multimediálně plnit informacemi hned, jak je tvořili, říká Roman Gallo. Mezi dubnem 2007 a lednem 2008 Deník rostl, velkými kroky doháněl zavedené konkurenty – Aktuálně.cz, Zprávy.iDNES.cz, iHNed.cz a Lidovky.cz. Deník je stále v této sestavě na pátém místě, ale to už je velice blízko dvěma nejbližším konkurentům, Lidovky.cz a iHNed.cz, a je na polovině čísel Aktuálně.cz a iDNES.cz. Dynamika je podobná i v současné době, uvedl Roman Gallo v lednu.

Zdroj: NetMonitor, reální uživatelé za měsíc, všichni (z ČR i ostatní).
Poznámka autora: Snahu porovnat relevantní údaje ztěžuje nejednoznačnost náhledu na fakt, co vše má být počítáno do „zpravodajství“. V důsledku také delší řady údajů nejsou dostupné u všech vybraných serverů: u Aktuálně.cz a Novinky.cz totiž NetMonitor uvádí kategorie Aktuálně-Zprávy a Novinky.cz-Zpravodajství teprve od října 2007. Předtím u Novinek uváděl zvlášť rubriky Domácí, Zahraniční, Krimi, podobně podrobně u Aktuálně.cz, u tohoto serveru však v kategorii zpravodajských serverů uváděl čísla za celé Aktuálně.cz.
Poznámka editora: graf nahrazuje původní verzi z data vydání článku, která neobsahovala web Novinky.cz a Ceskenoviny.cz.

Roman Gallo přidal i demografickou statistiku z prosincových měření NetMonitoru [PDF, 1,43 MB]: 45 % uživatelů webu Deník.cz je ve věku do 29 let, 77 % do věku 39 let. Prostřednictvím tohoto projektu se daří přitahovat ke značce Deník mladší čtenářskou uživatelskou skupinu – 59 % našich uživatelů má dokončené vysokoškolské nebo maturitní vzdělání a 71 % je ekonomicky aktivních, a do toho nejsou počítáni studenti. Podle něj to ukazuje, že internetové multimediální aktivity na Deník.cz lákají cílové skupiny, které stejnojmenné tištěné noviny nezasahují tak rozsáhle jako web. Což je zajímavé i z hlediska inzertních dopadů, doplnil.

Letos v lednu se Deník.cz představil v novém uspořádání a vzhledu, ten je dílem Web Design Factory. Součástí je zjednodušený rozcestník na všech 73 lokálních podsekcí, kopírujících názvy jednotlivých tištěných listů (Berounský deník, Pražský deník, …). Právě v regionech poroste návštěvnost Internetu, potažmo inzertní příjmy nejvíc, o čemž je přesvědčen Pavel Lupjan, ředitel společnosti Impression Media, která na Deník.cz prodává reklamu. Celkově zastupuje na sedmdesát webů, s celkovým zásahem 2,5 milionu unikátních uživatelů.

Právě projektu Deník.cz se silnou regionální kompetencí Pavel Lupjan věří: Ne proto, že by to byla chiméra, ale proto, že věříme v sílu regionálních informací. Tento prvek se na trhu už velmi dobře osvědčil, dovolte mi jednu paralelu. Impression Media patří do stejné skupiny jako Media Marketing Services, nejsilnější rozhlasové mediazastupitel­ství. To svůj úspěch vybudovalo právě na zastupování lokálních a regionálních rozhlasových stanic. V současné době jsou lokální a regionální stanice nejúspěšnější skupinou rozhlasových stanic v České republice, poslouchá je nejvíce lidí a nejdelší dobu. A protože Deník.cz funguje na stejných principech, je schopen přinášet informace národního i lokálního charakteru, věříme, že tento projekt bude úspěšný. Máme vyzkoušeno, že lidi v regionech zajímá, že někde v Železném Brodě bude nová cyklostezka, a zajímá je to možná více, než proč se zhroutil poslanec Snítilý. Druhý důvod napovídá podle Lupjana současná penetrace Internetu a hlavně její další potenciál mimo metropoli: V Praze bude růst v řádech statisíců, v regionech v řádech milionů. Věříme, že z těchto nových uživatelů, kterých bude několik milionů, jich Deník.cz získá nejvíc.

Možná se spíše stav světa zlepšuje a problémy se řeší v regionu, tam, kde člověk je, kde žije, věří vizi Deníku komentátor Ivan Hoffman, jehož hlas bylo možné dvanáct let slýchat z veřejnoprávního Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, než ho letos angažovaly Deníky. Pro ně svou denní pravidelnou poznámku píše dál, a také jako v rádiu ji nahrává do zvuku a jako taková se pak umisťuje na Deník.cz. Hoffmanova poznámka je součástí webové stránky Názory, kterou Deník spustil minulý týden. Lemovat ji brzy mají výstupy z blogů uživatelů. Blogovací systém převzal Deník.cz jako řada jiných českých zpravodajských serverů od slovenského SME.

Elektronický papír z Německa

Regionální Deníky vydavatelství Vltava-Labe-Press se přidaly k těm českým titulů, které přikročily k distribuci přesné podoby svých výtisků také přes Internet. Služby PressDisplay.com kanadské společnosti NewspaperDirect, umožňující vytisknout si na mnoha místech po světě ze speciálního kiosku tituly z jiných zemí, využívají už MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny a také časopis Rytmus života. Deníky využívají německé softwarové řešení. Celý web běží na redakčním systému red.web, jehož součástí je i modul ePaper. Stejný užívá německé vydavatelství Mittelrhein Verlag pro tamní list Rhein Zeitung. Máme ho počeštěný a zabudovaný do redakčního systému, přibližuje Roman Gallo a rekapituluje: Tištěné noviny, které vydáváme každý den, se po půlnoci překlápějí do elektronické podoby, zase po celé republice. Tyto noviny přes www.denik.cz získává čtenář 1:1 v grafické podobě, tak jak je na ně zvyklý, kdyby je koupil na stánku.

Vypadá to jako PDF, ale není to PDF, je to kompletně naklikávatelná záležitost. Uživatel se dostane k jednotlivým obrázkům, fotkám či infografice. Roman Gallo zdůrazňuje přínos pro inzerenty, kteří zadávají reklamu do více regionálních mutací Deníků – v elektronickém vydání mohou snadno kontrolovat, jak jim po republice vyšly různé verze stejných inzerátů, aniž by si kvůli tomu museli předplácet sedm desítek vydání. Pro tiskového vydavatele představuje e-paper další kanál distribuce „tištených“ vydání. Místní pobočka kanceláře pro ověřování nákladu ABC už začala zařazovat elektronická vydání do měsíčních přehledů prodaných výtisků jednotlivých novin. Kolonku zvanou „EV“ (doslova „(Průměrný) náklad elektronické verze tištěného vydání hlavního titulu“) plní podle nejčerstvějších dat z ledna 2008 zatím jen MF Dnes s patnácti kusy denně a názorový týdeník Respekt s 286 kusy.

V případě e-paperu Deníků běží v současné době testovací provoz, pro vstup stačí registrace. Podle slov Romana Galla bylo k začátku tohoto týdne registrovaných zhruba 5000 uživatelů. Ti ale brzo ztratí možnost přistupovat k elektronickému vydání zdarma. Systém bude v krátké době zpoplatněn, upozorňuje. VLP svůj e-paper zpoplatní proto, aby si mohla elektronické výtisky počítat do celkového prodaného nákladu. Metodika ABC totiž vyžaduje, aby takto distribuovaný výtisk měl alespoň 51 % ceny, která se standardně platí za tištěné Deníky na stáncích.

Rebel proti ČTK

Jako třetí pilíř multimediálních aktivit VLP byl zmíněn agenturní systém Rebel. S výstupy umístěnými do rozhraní internetového prohlížeče je Rebel sběrným místem všech informací, které VLP nakupuje nebo produkuje. V krajích má více redaktorů než Česká tisková kancelář, tradiční hlavní poskytovatel agenturního servisu řadě médiím, a tak její služby VLP odhlásila. Do agenturního systému Rebel teď proudí informace od všech sedmi stovek redaktorů Deníků po celé republice, čtyřčlenný tým sídlící v Praze navíc monitoruje ostatní otevřená média – Gallo uvedl jako příklad Novinky.cz – a zdroje. „Padají“ tam také zahraniční zprávy odebírané z agentury Reuters. Generujeme kolem pěti až osmi tisíc informací denně, zaměření je samozřejmě hlavně na zpravodajství z České republiky, vypočítává Roman Gallo.

Zprávy jsou řazeny na webové stránce ve formě dlaždic do několika sloupců, jednotlivé obsahují textovou informaci, foto, video či audio. Všechny vkládané zprávy jsou klíčovými slovy připoutány k místu vzniku, podle kraje, okresu, obce: Můžeme tím pádem oslovit každý řekněme okresní úřad, ale jsme schopni jít ještě do větší hloubky, až k jednotlivým obcím. Jim můžeme nabídnout elektronický e-mailový servis zahrnující vše, co se mihlo v našich Denících, na našem online nebo v monitoringu ostatních médiích o dané obci, za cenu v řádu korun zprávu. Základní kouzlo systému je, že si lze vybrat regionální řez až na úroveň obce, nebo tématický řez, anebo kombinaci obou řezů.

Tímto způsobem VLP podle Romana Galla může oslovit řádově tisíce jednotlivých institucí v regionech. Právě na státní správu či regionální samosprávu se chce Rebel obracet mnohem spíše než na redakce a klienty z řad médií, a využít tak své výhody na lokální úrovni: Systém Rebel není primární konkurence ČTK v tom, že bychom chtěli servis nabízet zpravodajským institucím. Nepředpokládám, že Lidové noviny, MF DNES či televize zruší smlouvu s ČTK, a začnou kupovat nás. Nemyslím si, že to je reálné, a ani to nebyl cíl. Tím je využít sílu, kterou máme v regionech, masu sběru, z něhož část zužitkujeme a velká část z toho se dá obchodovat ještě jiným způsobem.

Jako „velmi úspěšnou a velmi potentní do budoucna“ hodnotí ústy svého ředitele Pavla Doležala dosavadní spolupráci portál Atlas.cz, první z klientů Rebelu, který předtím také odhlásil servis ČTK. V září 2007 zprovoznil čtyřiadvaceti­hodinový zpravodajský servis dodávaný Rebelem na klíč. Každých třicet minut probíhá aktualizace zpráv. Od chvíle, kdy jsme zahájili spolupráci s agenturou Rebel a společností VLP, se čísla unikátních uživatelů i množství zhlédnutých stránek podstatně zvýšila. Startovali jsme na 250 tisíc uživatelů, letos v lednu jsme jich měli už 400 tisíc, podotýká Pavel Doležal k zájmu o zpravodajskou sekci Atlasu.

„Novináři musejí vyjít ven“

Předseda představenstva Vltava-Labe-Press Zoltán Morvai je předsvědčen, že model, který jím vedená společnost zavedla, je v regionu unikátní: V Německu funguje asi dvě stě padesát regionálních novin, ale nejsou sdružené, působí jen v jednotlivých oblastech. V Maďarsku je čtyři nebo pět vydavatelství, která mají různé záběry a nikdy nebyla schopna se domluvit.

Podle Zoltána Morvaie propojení technologií a jejich efektivnější využití změnilo i vnitřní fungování vydavatelství i způsob práce redaktorů Deníků: Před dvěma lety nebyly žádné systémy, pracovalo se různě, nebyli jsme schopni data kolektovat a upravovat je. Dnes jsme na místě zastoupení desítkami lidí. Když jsem se na Vysočině bavil s kolegy a říkal jsem ‚vypínáme ČTK‘, koukali na mě a ptali se, odkud budeme brát sport, jak to bude fungovat. S Romanem jsme tam stáli a říkali jsme ‚kolik vás je, tady na Vysočině?‘. Spočítali jsme pětapadesát. Kolik je zaměstnanců ČTK na Vysočině? Čtyři. Tak jak to, že to nemůže matematicky fungovat? Byl to strach. Že jsme vypnuli ČTK, nebyl ekonomický důvod, rozhodně to není tak, že bychom si nemohli dovolit platit ČTK. Jeden z důvodů je, že naši redaktoři teď zprávu musejí napsat sami, nemají ranní rituál, že si zapnou ČTK, podívají se na zpravodajské agentury, vezmou to Ctrl a Copy, dáme do toho pár slov a pak si dáme další ranní kávu. Musejí běžet za tou zprávou, neboli musejí vyjít ven.

Nechceme být jako přes kopírák, prohlásil Zoltán Morvai. Často odpovídám na otázky, proč dnes stagnují noviny. Protože už skoro nemají identitu. Nechci všechny kritizovat nebo říkat, že my děláme všechno perfektně, ale částečně, tím, co se v poslední době měnilo multimedializací a nástupem a rychlostí Internetu, noviny ztrácely svou podobu a identitu. Ta dnes podle šéfa Vltava-Labe-Press spočívá v tvrdém obsahu, v ničem jiném, a proto se vydavatelství do multimédií pouští.