Někde jsem v diskusi zahlédl, že prý zásadní dluh z minulosti byl "plný sklad" neprodejných kravin. Takové ty příručky o Windows 95 v roce 2000 a podobně.
Co je na tom pravdy? Ze kdy tento sklad pocházel? Jak se do účetnictví promítne umělá účetní hodnota položek, které jsou za tyto částky neprodejně?
Také si myslím, že jste možná s vidinou "Vltava je na prodej" uměle honili obrat pomocí nulovým marží na úkor udržitelnosti růstu. Je to možné?
Zdravím Ondřeji,
dovolím si odpovědět (za dobu do roku 2005 pak nevím):
- starší skladové zásoby se přeceňují pravidelně, tj. do účetnictví se promítá jejich stále se snižující hodnota.
- je důležité říci, že ztráta Vltavy v posledních letech byla "cashová", tj. firma neměla hotovost na zaplacení dluhů (tj. je irelevantní, co je v účetnictví, tady šlo o hotovost)
- při budování Vltavy jsme se samozřejmě drželi zásady maximalizace růstu, pokud jsme schopní společnost udržet alespoň v minimálním zisku. Myslím, že v době, kdy se velmi rychle růst dalo, to byla správná strategie. V žádném případě to nebyl růst "za každou cenu", tj. i za to, že budeme dosahovat provozní ztrátu.
Zdravím také,
vezte že vím, jak je na Vltava tom, a sklad nevnímám jako nějak významný problém. Každý eShop musí pracovat s nějakým procentem vratek a nějakým promilem toho, co se neprodá vůbec.
Problémy to způsobuje asi spíše těm, co na stránkách lžou, že mají zboží skladem a pak to pošlou později.
S řízeným růstem souhlasím. U eShopů s neřízeným růstem najdete asi v 99% případů na konci roku mínus nebo alespoň našizené malé plus a to včetně "velkých" hráčů jako Kasa. Pak jsou nuceni hledat investory, prodávají se věřitelům...