Fraška... fraška je z toho proto, že přestože už se prezident opravdu volí, volba se koná ve slavnostním prostředí Pražského hradu jako dřív, kdy se předem vědělo, kdo bude zvolen. Tehdy se připravil slavnostní sál, všichni slavnostně napochodovali, slavnostně zvedli ruku pro Jediného Správného Kandidáta (až na pár rebelů, aby to nevypadalo úplně jako za socialismu). Důstojné, slavnostní... a ubohé.
Takže fraškou není to, že je funkce hlavy státu předmětem tvrdého politického boje, ve kterém všechny strany použijí všechny dostupné prostředky, aby dosáhly svého. Bylo by divné, kdyby to tak nebylo. Fraškou je, že se taková volba odehrává v prostředí, které bylo ušito pro havlovské pseudovolby. Výsledek? Poslanci a senátoři sedí na židlích, zvedají ruce a mezi nimi zmateně pobíhají kašpárci s notýsky. Místo toho, aby se volba konala v prostředí k tomu určeném a za využití draze pořízených technických prostředků, které by umožnily ji realizovat způsobem odpovídajícím začátku 21. století.