České politické strany zveřejnily své povolební záměry v oblasti médií a internetu. Někdy je však složité najít, jestli nějaký program v této oblasti mají, a pokud ano, čeho konkrétního by chtěly dosáhnout. Politická komunikace se totiž čím dál víc orientuje na úderná videa na sociálních sítích. V následujícím přehledu jsou politické subjekty seřazené podle aktuálních preferencí v předvolebních průzkumech.
Co se dozvíte v článku
ANO
Nejsilnější opoziční hnutí ANO na svých stránkách nemá přímo volební program pro rok 2025. Základní postoje typicky formuluje předseda Andrej Babiš ve svých veřejných vystoupeních, dalším vodítkem bývá stranický podcast Sorry jako.
„Jedna z prvních věcí, které bychom chtěli udělat, je zrušení koncesionářských poplatků,“ opakuje vytrvale Andrej Babiš. „Naše řešení je jasné a jednoduché: Koncesionářské poplatky zrušíme a financování veřejnoprávních médií převedeme přímo do státního rozpočtu. Víte, že v Evropské unii už 17 členských zemí koncesionářské poplatky vůbec nemá? A samozřejmě se dá strašně moc ušetřit, pokud ty instituce spojíme, tak jak je to v mnoha jiných zemích. Zefektivní se tím hospodaření a ušetří se peníze nás všech,“ prohlásil v nedávném videu pro voliče.
Snaha o zrušení televizních a rozhlasových poplatků není překvapivá, Babiš i další představitelé hnutí se aktivně snažili zabránit schválení mediální novely. Myšlenka na spojení České televize a Českého rozhlasu je však relativně nová, Babiš ji do veřejné debaty vnesl v závěrečné fázi boje proti vládní novele.
Odborníci o reálných úsporách při spojení historicky oddělených médií pochybují, ani na Slovensku to nepřineslo očekávané výsledky. Babiš dokonce vícekrát zmínil, že by se spojené médium mohlo přestěhovat do nově postavené budovy, třeba v pražských Letňanech, zatímco dosavadní objekty Českého rozhlasu a České televize by se prodaly.
SPOLU
Na volebním webu koalice SPOLU, kterou tvoří vládní strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, žádný program není. Nicméně právě tato koalice prosadila mediální novelu, která zvýšila televizní poplatky a rozšířila definici přijímače.
Z veřejných prohlášení ministra kultury Martina Baxy (ODS) nebo předsedy poslanců TOP 09 Jana Jakoba vyplývá, že koalice podporuje také kontrolu veřejnoprávních médií Nejvyšším kontrolním úřadem. Související změna ústavy je už připravená a schválená Senátem, sněmovna ji ale v aktuálním volebním období nestihla projednat. Znovu ji dostane na stůl po říjnových volbách.
„Mrzí mě to, protože zavedení kontrol NKÚ by posílilo věrohodnost debaty, ale bohužel se to nestihne. Ale mám za to, že bude‑li dobrá vůle, v příštím volebním období na to dojde, protože s tím souhlasí všichni: obě veřejnoprávní média, politické strany napříč spektrem,“ uvedl například Martin Baxa v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Jako ministr kultury se věnuje také audiovizuálnímu průmyslu. Loni přijatý zákon o audiovizi označuje za jeden z nejmodernějších v Evropě. „Díky lépe strukturované podpoře bude vznikat víc původních českých filmů a seriálů, podporu dostanou i tvůrci her. Jsou to investice, které se Česku vrátí,“ napsal na Facebooku.
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob opakovaně připomíná, že Česko je nyní na 10. místě mezinárodního žebříčku svobody médií, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic. „Mám radost, že jsme pomohli posílit média veřejné služby. Nechceme skončit jako Maďarsko nebo Slovensko, kde novináři čelí útlaku,“ dodal v té souvislosti.
SPD
Strana Svoboda a přímá demokracie spojila v letošních volbách síly s Trikolorou, Svobodnými a PRO Jindřicha Rajchla. Očekávané kroky v oblasti médií průběžně oznamuje předseda SPD Tomio Okamura a něco se dá odvodit také ze stanovisek publikovaných na webu hnutí.
Ve stanovisku vydaném 17. června 2025 strana zopakovala svůj dlouhodobý postoj: „Poplatky za tzv. veřejnoprávní média se platí už jen v deseti zemích EU. Pokud bude po podzimních volbách hnutí SPD součástí vlády, tyto poplatky zrušíme a převedeme Českou televizi a Český rozhlas na státní příspěvkové organizace, jejichž financování bude pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu.“
SPD dále odmítá boj proti dezinformacím. „Už dnes jsme svědky toho, že byly bez soudního rozhodnutí zrušeny celé zpravodajské weby, že občané čelí vyšetřování za sdílení vlastních názorů, a že veřejný prostor je kontrolován samozvanými ‚strážci pravdy‘ napojenými na státní peníze. To je nepřijatelné,“ prohlásil poslanec Radek Rozvoral.
Podle Rozvorala by měly být „zrušeny zákony a paragrafy, které umožňují stíhat občany za politicky ‚nevhodné‘ názory pod záminkou nenávisti či dezinformace“. Požaduje také vyvození politické odpovědnosti vůči těm, kdo tyto represivní kroky iniciují.
Starostové a nezávislí
Hnutí Starostové a nezávislí se médiím věnuje v kapitole svého volebního programu o kultuře a cestovním ruchu. „Dokončíme změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, aby mohl kontrolovat celé hospodaření České televize i Českého rozhlasu,“ slibuje STAN. Jako svůj programový cíl obecně uvádí, že stabilní financování České televize a Českého rozhlasu je základem nezávislosti médií veřejné služby.
V kapitole o bezpečnosti a obraně STAN dále píše, že bude usilovat o začlenění mediálního vzdělávání a posilování odolnosti občanů vůči dezinformacím do rámcových vzdělávacích programů. „Součástí opatření je podpora vzdělávání pedagogů a vytvoření systematické metodické podpory. Podporovány budou také neziskové organizace působící v oblasti mediální gramotnosti a hybridních hrozeb. Cílem je systematické vzdělávání veřejnosti a její připravenost na krizové situace,“ přibližuje jedna ze stran současné vládní koalice.
Hnutí v tomto volebním období mimo jiné prosadilo zapojení Senátu do volby členů mediálních rad a pravidelnou automatickou valorizaci televizních poplatků v závislosti na inflaci.
Piráti
Pirátská strana zařadila mediální problematiku do programového pilíře, v němž se zaměřuje na boj s korupcí. „Český rozhlas a Česká televize slouží jako záruka toho, že média u nás nebudou jen v rukou oligarchů a zájmových skupin. Podporujeme nezávislost veřejnoprávních médií a stavíme se proti všem politickým i byznysovým pokusům je ovládnout. Prosadíme, že hospodaření veřejnoprávních médií začne hlídat Nejvyšší kontrolní úřad,“ slibují Piráti v programu na svém webu.
V jiné kapitole se Piráti vymezují proti autorským poplatkům z paměťových médií a proti televizním poplatkům za zařízení připojená k internetu: „Zrušíme nesmyslné poplatky zavedené za Fialovy vlády, které jsme vždy odmítali, například poplatek z paměťové karty či flashdisku je až čtvrtina jeho ceny, nebo 90 Kč OSA za nový mobil či foťák, poplatek za televizi pro lidi, kteří ji nemají, zdražení výpisů z katastru apod. Co nevyužíváte, za to platit nebudete.“
V podrobnějším programu se mimo jiné věnují AI. „Využijeme umělou inteligenci pro zjednodušení a automatizaci úřadů – např. možnost si stáhnout výpis z obchodního rejstříku v angličtině a němčině z justice.cz zdarma. Zakládání a výmaz listin v obchodním rejstříku automatizujeme,“ slibují.
„Ve spolupráci se soukromým sektorem spustíme systém moderních rekvalifikací pro 21. století, aby lidé snadno zvládli změny, které přicházejí s rozvojem jakýchkoliv nových technologií, včetně výzev spojených s umělou inteligencí. Rozvoj umělé inteligence nicméně musí důsledně dbát na zachování lidských práv a svobod,“ dodávají.
Program zmiňuje také další souvislosti moderních technologií. „Informační a mediální gramotnost je brannou povinností moderní doby. S bojem proti dezinformacím musí pomáhat veřejnoprávní média i výuka mediální gramotnosti ve školách. Posílíme také kybernetickou bezpečnost, zvýšíme pravomoci NÚKIB a zavedeme účinná opatření proti podvodům na internetu. Zajistíme bezpečná datová centra v ČR a EU. Zabráníme vstupu čínských a rizikových zahraničních firem do naší kritické infrastruktury,“ ohlašují Piráti.
Stačilo!
Komunistické hnutí za účasti sociálních demokratů ve své volební deklaraci uvádí, že „zruší cenzuru“ a „ochrání svobodu projevu, soukromí a přístup k informacím“. Souběžně ohlašuje, že „zestátní veřejnoprávní média“ a „přijme zákon o registraci zahraničních agentů a neziskových organizací“. Obojí pod hlavičkou „informační bezpečnosti“.
Nic bližšího ve volebním programu nenajdeme, zástupci tohoto hnutí však obecně nešetří ostrými výroky o České televizi. „Pokud nám dáte důvěru ve volbách, zrušíme koncesionářské poplatky,“ slíbil mimo jiné předseda hnutí Daniel Sterzik.
Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, která vede kandidátku Stačilo! v Moravskoslezském kraji, podle svých slov nechápe, proč se televizní a rozhlasové poplatky stále platí. „Je čím dál menší počet zemí v Evropské unii, kde je to řešeno tímto způsobem. Dá se to řešit různými jinými způsoby. Neměla bych problém ani s tím, aby to fungovalo tak, že jestli si chcete pouštět Českou televizi, tak si ji prostě předplaťte. S tím budu úplně v pohodě. Ale pozor! Než to uděláte, tak chci ten archiv České televize a chci ten její majetek. Ne já jako Kateřina Konečná, ale chci, aby ho vlastnil stát,“ nechala se slyšet v rozhovoru pro časopis TO.
Přímo komunistická strana pak ve svých programových cílech bez bližších údajů píše, že chce „program České televize a Českého rozhlasu vrátit veřejnosti“.
Motoristé sobě
Strana pod vedením Petra Macinky požaduje zrušení poslední novely zákona o financování České televize a Českého rozhlasu. Podle jejího volebního programu v oblasti kultury by se měl vrátit „přiměřenější a odpovědnější model, který bude férový vůči občanům i firmám a bude vyžadovat výsledky, nikoliv pouze existenci“.
„Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládními. Odmítáme však i jejich automatický nárok na peníze bez ohledu na kvalitu nebo skutečnou veřejnou službu,“ konstatují Motoristé sobě.
Konkrétně slibují, že od poplatků osvobodí lůžková zdravotnická zařízení a pobytová zařízení sociálních služeb včetně jejich klientů. „Odvádět koncesionářské poplatky z telefonů a tabletů je nepřijatelné,“ naznačují další oblast, ve které by prosazovali změnu.
Motoristé nechtějí rušit samotná veřejnoprávní média, zdůrazňují však, že patří všem občanům. „Mají poskytovat vyvážené a profesionální zpravodajství, vzdělávat i kulturně obohacovat, nikoli šířit úzký názorový proud. Vrátíme těmto institucím důvěru tím, že zajistíme jejich nestrannost, transparentnost a rovný přístup vůči všem hodnotovým a kulturním proudům,“ slibují bez dalšího upřesnění.
Strana se v programu stručně zabývá i problematikou umělé inteligence a copyrightu. „Podpoříme inovace s využitím umělé inteligence jako nástroje, nikoli náhrady lidské tvorby. Zavedeme systém ochrany autorských práv v digitálním prostoru a podpoříme mediální gramotnost napříč generacemi,“ avizuje.
„Umění nemá moralizovat, ale kultivovat, vzdělávat, bavit a uchovávat paměť i tradice národa,“ míní také Motoristé. Státní filmový fond by podle nich měl podporovat mimo jiné rodinné filmy s exportním potenciálem, sci-fi nebo thrillery. „Herní průmysl, který dnes generuje vyšší obrat než film, musí být konečně systematicky podporován jako významná součást české kulturní i ekonomické identity,“ zdůrazňuje strana. Audiovizuální fond však už má podporu videoherního průmyslu i ve své současné náplni.
Přísaha
Hnutí Róberta Šlachty uvádí na svých internetových stránkách pět bodů akčního programu, žádný z nich se však nezabývá médii. Předseda hnutí je ale zároveň senátor, takže se jeho postoje dají odvodit z jeho projevů v horní komoře parlamentu.
Šlachta se netají kritickým pohledem na Českou televizi, vadí mu zejména formát jejích předvolebních debat. V dubnu při jednání o mediální novele přivítal přichystanou změnu Ústavy, která by umožnila kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu Nejvyšším kontrolním úřadem. „Já jsem za to strašně rád, ale z mého pohledu je to minimum a přichází hrozně pozdě. Chci mít jistotu, že těch osm miliard, které ČT bude dostávat, bude utraceno zodpovědně a hlavně hospodárně. Je zarážející, že do současné doby ještě nejsou tyto finanční prostředky pod kontrolou,“ řekl na plénu.
Předseda Přísahy by si rovněž přál hloubkový audit veřejnoprávních médií. Byl proti tomu, aby se rozšiřovala definice přijímače o zařízení připojená k internetu. Připojil se také k neúspěšnému návrhu senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), která usilovala o zrušení televizních poplatků pro starobní důchodce, hendikepované a pro nezaopatřené děti.