Vlákno názorů k článku Nástrahy a pasti všeobecných podmínek od Martiner - ad 4. Proč by to byl nesmysl? Není...

ad 4. Proč by to byl nesmysl? Není náhodou nesmysl to, že se chce poskytovatel jednostranně vyvázat z odpovědnosti za poskytované služby? Je otázka, jestli by takové ujednání u soudu obstálo.
To, že po poskytovateli bude požadovat náhradu za nedodání služby je holt jeho riziko podnikání. Pokud se mu to nelíbí, tak se proti tomu může pojistit u pojišťovny nebo prostě nepodnikat.

No, čekal jsem od toho opravdu více. Autor asi nikdy nepracoval se "zákazníky" aby si všiml, co se od nich dá čekat a vybral pasáže spíš náhodně než studiem.
1. Možnost odmítnutí klienta - to je snad samozřejmé, že mám jako poskytovatel právo odmítnout klienta z jakéhokoliv důvodu, i třeba, že se mi nelíbí. Stejně jako klient může odmítnout moji službu ze stejného důvodu. Já osobně jsem odmítl klienta, protože se mi "nelíbil". Byla u něj velká pravděpodobnost, že jde pouze o "bílého koně" a nebude platit....za 3 měsíce ho vyhodili z kanceláře, protože neplatil nájem (a já ušetřil naší firmě nemalé peníze)
2. Zhoršení či zlepšení podmínek není o slovech, ale o penězích. Každé zboží či služba má hodnotu a tu buď poskytovatel zlepšuje či zhoršuje. Nepleťme si reklamu s fakty.
3. Odpovědnost za nefunkčnost propojení. Autor by měl prostudovat pojmy: Koncové místo je modem, Koncové zařízení účastníka je PC. Firma nemůže brát zodpovědnost za to, že sekretářka přelomí UTP mezi modemem a počítačem kolečkovou židlí.
4. Náhrada škody za nefunkčnost služby je naprostý nesmysl. Nedovedu si představit, že poskytovateli účtujete ušlý zisk 1mil. Kč, protože jste se nemohl dovolat z pevné linky klientovi a tím jste přišel o kšeft. To je podobná paranoia jako kočka sušená v mikrovlnce (a následně vyhraný soud).

Jsem zaměstnancem telekomunikační firmy. (Žádné z uvedených.)