Názory k článku „Vy lokaji zadavatelů hlasitých televizních reklam!“
-
Je tu uvedené kus pravdy v tom, komerčné televízie žijú z platenej reklamy. Ale treba si uvedomiť, že sú bytostne závislé od sledovania svojich programov konzumentami. Akonáhle budú mať ľudia toho dosť a prestanú sledovať vysielanie komerčných televízií, pôjde to s týmito TV dolu vodou, pretože klesne u nich predaj reklamného času a môžu to zabaliť. Takže jednoznačne sa do popredia natíska nutnosť kompromisu prijateľná pre všetky strany - TV, divákov aj objednávateľov inzercie. A v súčasnej dobe toto vôbec nie je vyvážené a je len jasný trend agresívnej reklamy využívajúcej všetky dostupné prostriedky. Však povedzme si to otvorene, komerčné TV sú vysielateľom reklamných blokov a upútaviek s občesným vložením iného vysielaného obsahu (napr. útržkami filmu). -
ivovi (neregistrovaný)Treba ve Velke Britanii musi dat reklamy automaticky 6 dB dolu (pokud reklama vyuziva FS, jako ze vyuziva) - je to v odkazu nize. Ale to je porad polovicate, nedokonale reseni, nevhodne na vsechny pripady. Reseni dle doporuceni R 128 je zatim to nejlepsi co bylo vymysleno. Regulace (scalovani) probiha po blocich (poradech, filmech, reklamach, atd.), takze k zadne degradaci dynamiky poradu nedojde.
-
pokud je divák svobodným a samostatně myslícím tvorem, tak se dívá je na to co chce a program (vč. reklamy(, která se mu nelíbí nesleduje. A pokud divákovi vadí "řvavá" reklama, tak ať se ten program nedívá a třeba si koupí placený program bez reklam. Pokud se dívá na komerční TV, tak ať laskavě respektuje, že kdo platí poroučí, tedy platí ti,kteří reklamu zadávají. Zadávají ji s cílem zaujmout a prodat. Pokud by zaujala (a prodávala)reklama tichá a nenápadná, tak by ji dělali - nejen v TV, ale třeba i na tržišti nebo před cirkusem.
Jsem na straně p. Potůčka. Celá záležitost je typicky populistickou akcí, kterou politici odvádějí pozornost a ti vděční občané, za které musí rozhodovat někdo jiný tleskají. A taky by se dalo říci, že jsou tihle diváci takoví ti konzumenti, kteří neplatí a ještě si poroučejí. -
až si budu moci i u nás, stejně jako v těch zmiňovaných zemích, vybrat mezi pěti konkurenčními free sportovními kanály, mezi pěti konkurenčními free zpravodajskými kanály, mezi deseti konkurenčními free filmovými kanály ... atd., tak to i u nás vyřeší trh.
Ale s ohledem na počet obyvatel + koupěschopnost obyvatel + velikost reklamního trhu = to u nás asi trh nevyřeší (Nova forewer) -
Hlasitá reklama je problém. Jenomže televize by si měla udělat výzkum, nakolik hlasitá reklama poškozuje je. Myslím, že většina lidí hlasitou reklamu vypíná. Přepínat na jiný kanál nemá smysl, protože všichni dávají reklamu ve stejný čas. Já osobně hlasitou reklamu vypínám. Na polské televizi ji nechávám, ale v té době se věnuji něčemu jinému. Pl má ovšem jiný extrém, to je délka reklamy. Včera jsem naměřil 25 minut reklam v kousku. To obvykle nevydržím, vypínám televizi a hrabu se v knihovně. Pokud dávají dobrý film, natočím ho a přeraju bez reklam.
-
ivovi (neregistrovaný)"Nikde jinde na světě problém hlasitých televizních reklam zákonem neřeší, problém vyřešil sám trh, samoregulace provozovatelů televizního vysílání a konkurenční boj."
Velka Britanie:
http://www.cap.org.uk/The-Codes/BCAP-Code/BCAP-TV-Code/BCAP-TV-Item.aspx?q=BCAP+Television+Code_Section+6+-+Harm+and+Offence_6.9+Sound+levels+in+advertisements
Francie:
http://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000024656067
Urcite se najdou dalsi staty, ktere reguluji. V Nemecku pristoupili vsichni vysilatele k regulaci R128 dobrovolne:
http://tech.ebu.ch/Jahia/site/tech/cache/offonce/news/german-broadcasters-take-a-joint-approac-21dec11 -
ladik 12 (neregistrovaný)Doporucuji ke studiu:
http://tech.ebu.ch/loudness
http://tech.ebu.ch/events/loudness2011
http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/technika/zvukovy-doprovod/hlasitost-zvukoveho-doprovodu/
http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/technika/zvukovy-doprovod/doporuceni-ebu-k-jednotne-hlasitosti/
http://www.itu.int/rec/R-REC-BS.1770/en
Rovnez na konkurencnim webu je informace
ČT zavádí evropskou normu pro jednotnou hlasitost
Nova je připravena spolupracovat na řešení hlasitosti vysílání
Jinymi slovy: metody mereni a potrebne merici pristroje existuji, takze pohadkam o nemoznosti neverim. V zakone staci jedina veta:
Hlasitost je v souladu s doporucenim EBU R128. -
ivovi (neregistrovaný)Musim rict, ze reakci divaku se vubec nedivim. Vystoupeni pana Potucka v TV pusobilo jako PR z ATO. Kdyby do TV pozvali pany z ATO, vypadalo by to stejne. Aby vsak moje kritika byla vecna, zkusim se vyjadrit bod po bodu.
1) Autorska dila
Pan Potucek, stejne jako ATO, pouziva pojem autorske dilo pro oznaceni nedotknutelnosti reklamy. Pritom argumentuje, ze Nova uz cosi dela a reklamy ztisuje - dobry protimluv. Tak je mozne zasahovat nebo neni? Domnivam se, ze kdyby vetsina televizi do reklam nezasahovala uz dnes, byla by situace jeste nesnesitelnejsi. Argumentovat autorskym dilem v dobe, kdy komercni TV rezou zaverecne tituluky skutecnych del a divak se nic nedozvi o tvurcich, kdy verejnopravni televize do "dila" umistuje otravne "Nasleduje:" atd. je usmevne.
2) Meli prizvat ATO
To by k nicemu nevedlo, viz. stanovisko ATO, ktere vyzniva v takovem duchu, ze s hlasitymi reklamami nejde nic delat.
3) Nekvalitni novela
Glosa uvadi "nebezpecna novela", "spichnuty dokument", ale moc argumentu neuvadi.
Srovnani se svetem ukazuje Cesko jako exota ve spolecnosti Ruska, pritom napr. Italie se hlasitou reklamou taky zabyva. Pan Potucek, stejne jako ATO, shazuje poslanecky navrh poukazem na termin "zvukova intenzita", ktery je udajne nespravny a zcela mimo. Opak je pravdou, intenzita zvuku ma spojitost s energii zvuku a tedy je pouzita naprosto spravne. To ze jde o jednotku energie vztazene na plochu je nepodstatne, protoze jde o srovnani, ne o absolutni hodnotu. Osobne bych do novely dal misto zvukove intenzity proste hlasitost, ktera je fyziologickym vnimanim intenzity. S merenim hlasitosti neni problem, neni to zadna imaginarni nemeritelna velicina jak se nam ATO snazi namluvit. Dukazem jsou EBU R128 a souvisejici doporuceni EBU, ktere s fyzilogickym vnimanim intenzity zvuku pocitaji. Take bych do zakona nedaval, ze hlasitost nesmi byt vyssi nez nejaky neurcity usek pred a po, spise ze hlasitost reklam nesmi byt zbytecne obtezujici. Detaily muze pak stanovit vyhlaska. Do novely bych zahrnul krome reklam, teleshopingu a predelu (znelek) take upoutavky (selfpromo), ktere jsou take zbytecne hlasitejsi.
Dalsi vytka autora glosy se tyka toho, proc novela plete bic na televize a ne na reklamky. To je ale prece naprosto v poradku, ma byt definovan vystup co jde k divakovi.
Jak se tomu prizpusobi televize je na nich - bud budou regulovat hlasitost reklam sami nebo si stanovi podminku spravne hlasitosti pro prijeti reklamy od reklamky a hlasitost budou jen kontrolovat.
4) Populismus
Nemam prehnane zidealizovane predstavy o kristalove cistych umyslech predkladatelu. Nicmene se snazi problem resit. Podobne bychom pak mohli za populismus oznacit jakykoliv predpis tykajici se napr. ochrany spotrebitele.
5) Samoregulace
Evidentne nefunguje. Problem s hlasitosti tady existuje nekolik roku a nic se nezmenilo. Argumentovat udajnym nedavnym ztisenim reklamy na Nove neni mozne, bez realne hrozby prijeti zakona by se nic nezmenilo.
6) CT se prizpusobila hlasitosti reklam
To je prece nesmysl, pokud by tomu tak bylo, byly by porady na CT nesnesitelne hlasite ve srovnani s ostatnimi televizemi.
Osobne je mi zahadou, co za odporem proti "postelovani hlasitosti" reklamy vezi. Neverim, ze televize a dokonce ani reklamni agentury to delaji schvalne, aby nastvaly divaka. Spise to budou urcite naklady, ktere na mereni a upravu hlasitosti budou muset televize vynalozit. Jeste pravdepodobneji jde vsak o prostou neochotu se ucit novemu vyvoji ve zpracovani zvuku u technickych pracovniku televizi, kteri zrejme ziji ve "starem svete amplitud" a ignoruji "novy svet vykonu". -
S. Benes (neregistrovaný)...to je pěkný blábol, kterým se televize ohánějí, aby nemusely řešit uřvané reklamy a přinejmenším nevkusné reklamní předěly (viz sbíječka na COOL - za to bych jim hlavu urval) a posouvat potenciometr hlasitosti o pár centimetrů níže. Hlasitost jakékoliv produkce nemůže podléhat nějakému autorskému zákonu. To bychom rovnou mohli povinně nastavit televizory a audiosystémy naplno a museli strpět třeba 125dB hluku, protože si to někdo "zaregistroval"... Z lidské bezohlednosti je mi vždy smutno, tím spíše, je-li to kvůli pomíjivému osobnímu prospěchu.
-
Bylo by potřeba i méně než 50%, 80% nejsou ani 3dB, to teprve ucho začíná rozlišovat. Ale tomu se právě reklamky brání, protože si doteď myslí, že čím větší řev, tím lepší reklama. Problém je, že to nejde stanovit takto obecně, protože ne každá reklama je přeřvaná. Mezi tvůrci jsou myslící i nemyslící jedinci :-)
-
Jsem rád, že stu objevil názor někoho, kdo tomu rozumí.
Jsem v tomhle jen amatér, ale zajímalo by mě, proč by reklamy, vzhledem k té popsané "hutnosti" zvuku, nemohly být omezeny na 80 % zvukového rozsahu (zjednodušeně řečeno znormalizovány na 80 %) a otatní pořady, s větší dynamikou zvuku, někam blízko 100 %?
Samozřejmě lze statisticky spočítat i další údaje, které by lépe vypovídaly o charakteristice hlasitosti zvuku, tak aby se netvořily takové extrémní rozdíly. -
Takovéto technické požadavky jsou standard u všech TV a s normálním studiovým vybavením s jejich splněním není žádný problém. Jsou to zároveň parametry, které lze na odbavovacím pracovišti snadno zkontrolovat. A proto nejsou parametry okolo zvuku specifikovány dokonaleji. Běžný VU metr ukáže průměrnou a špičkovou hodnotu signálu. Ty ale o hlasitosti ještě nevypovídají vše. O té vypovídá takzvaná energetická hodnota signálu.
Budu-li mít tři signály - 1kHz test, hudbu a mluvené slovo, tak všechny musím nastavit tak, aby jejich špičková hodnota nepřesáhla definovanou mez - jinak by došlo k přebuzení a slyšitelnému zkreslení. Tím splním technické požadavky (a toto také v podstatě měřila RRTV, když kontrolovala úroveň modulace zvukové nosné v analogu). Ovšem pro lidské ucho bude nejhlasitější ten 1kHz, o něco slabší bude hudba a nejslabší mluvené slovo. Takové nastavení se používalo dříve, lidi si občas stěžovali, že hudba je silnější než řeč a slušný zvukař to podle ucha uměl vyrovnat.
Problém nastal od 90. let, kdy se začaly masově používat zvukové kompresory. Ty uměle zvyšují energetickou hodnotu signálu tak, že maximalizují hlasitost. Na VUmetru je signál pořád v normě, ale pro ucho je nepřirozeně hlasitý - je potlačena přirozená dynamika signálu. Když si takový signál nahrajete a podíváte se v nějakém editoru na jeho průběh, tak uvidíte, že jeho obálka je celou dobu na maximu.
TV si to jako technický požadavek budou moct dát až ve chvíli, kdy dojde na shodě o způsobech měření hlasitosti - třeba na základě doporučení EBU. Bohužel na to není dostatečný tlak, protože i samotné TV zneužívají takovéto úpravy zvuku ve svých selfech, upoutávkách a předělech.
Zavedení automatického vyrovnávání úrovně ať už na výstupu TV stanice nebo interně v televizoru má jednu nevýhodu - ovlivňuje dynamiku zvuku. V rámci boje proti přeřvaným reklamám se pak ničí zvuková věrnost třeba při sledování filmu. Ideálním řešením by samozřejmě bylo přesvědčit tvůrce reklam, aby to se zvukovou kompresí nepřeháněli. To je ale těžký boj, když si myslí, že čím hlasitější, tím lepší. Stejně pitomý názor mají totiž i zvukaři při masteringu CD - pro zajímavost doporučuji porovnat v editoru CD z 80. let s nějakým současným. -
V souvislosti s autorskými právy na reklamní spoty jsem si vzpomněl na požadavky televize, když jsme v minulosti vyráběli spot k volbám, který byl určen do vysílání na kampaň v televizi. Česká televize k tomu vydala docela dlouhý seznam požadavků na kvalitu spotu: délka nesměla přesáhnout danou stopáž, barevné vyvážení (musel být na začátku nahrán testovací monoskop), a další včetně audiostop a jejich úroveň v dB , spot musel být dodán na předepsaném nosiči a nesměl být urážlivý, nebo xenofobní apod.
Proč tedy v požadavcích pro zadavatele reklam není tento technický audio problém specifikován dokonaleji. Televizní technici a zvukoví mistři by pak se zařazením do vysílání neměli již téměř žádnou práci a zákon o hlasitosti reklam by byl zbytečný. Navíc opravdu pro některé diváky může být hlasitá reklama nebezpečná, jak potvrzují lékaři.
Ještě poznámku k e Studiu 6 vysílaného dne 7.3.2012 v 6,50hod. Také mne překvapila reakce některých diváků, která pramenila z nepochopení probírané problematiky což je v dnešním článku myslím dostatečně vysvětleno (spletli si kritiku návrhu špatného zákona s přáním hlasité reklamy zachovat). Pokud si kritici vyhledají záznam tohoto pořadu, dospějí k tomu, že naopak pan Potůček byl zásadně proti hlasité reklamě, ale nebyl pro špatný zákon.
Doufám, že se tento problém vyřeší ke spokojenosti diváků, protože diváci hlasité reklamy svým dálkovým ovládáním téměř vždy ztišují (pokud neodejdou od televize) a zadavatel z toho pak nic stejně nemá.
Přeji hezký den -
Přijde mně, že autorská práva jsou tady zneužívána reklamními agenturami. Změnit autorská práva můžu, pokud budu měnit obsah reklamy. Ale pokud změním její celkovou hlasitost, tak dělám jen to, co zvukař vždy dělal už od začátků rádia. Jenže dokud se to odbavovalo ručně, tak by taková blbost nikoho ani nenapadla, zvukař vyrovnával úrovně podle měřáku a svého ucha. Pak se přešlo na automatiku a najednou to provést nejde. Přitom kdyby takovou vymasterovanou reklamu dřív někdo poslal do vysílání, tak jí zvukař stáhnul a hlavu by si s tím nelámal. Dneska na to místo zdravého rozumu musíme vyplodit další zákon.
Jestli nastavením hlasitosti měním autorská práva, tak to dělám doma dnes a denně a nijak mě to netrápí :-)
ČLÁNKY DO MAILU